Případ je výjimečný nejen objemem škody, ale i způsobem, jakým měl celý mechanismus fungovat. Obvinění podle policie mezi lety 2018 a 2022 přijímali od klientů peníze s příslibem nákupu, prodeje a správy virtuálních měn, konkrétně bitcoinu, etherea a dogecoinu. Navenek vystupovali jako odborníci na obchodování s kryptoměnami. Podle vyšetřovatelů však realita vypadala jinak.

Peníze pro investory, provoz i soukromou spotřebu

Část svěřených prostředků měla skončit mimo deklarovaný investiční rámec. Policie tvrdí, že peníze nešly jen na obchodování, ale také na vlastní potřebu obviněných, na provozní náklady firem ze skupiny CRYFIN nebo na provize za přivádění nových klientů. Vybraným investorům se podle vyšetřování vyplácely peníze na principu Ponziho schématu, tedy ze vkladů dalších lidí, nikoli z reálně vytvořeného výnosu.

Tím ale příběh nekončí. Významná část přijatých prostředků měla podle kriminalistů zmizet i kvůli neodbornému obchodování na kryptoburzách. Jinými slovy: vedle podezření na cílené odvádění peněz policie popisuje také rozsáhlé ztráty, které měly vzniknout amatérským a rizikovým tradováním. Právě tahle kombinace je na celé věci nejvýmluvnější. Směs údajné sofistikované prezentace, absence regulace a faktické nekompetence vytvořila model, který nakonec spolkl více než miliardu korun.

Daňové podvodyDaňové podvody

267 milionů eur za CumCum. Britská HSBC zaplatí obří pokutu za stažení obvinění z daňových podvodů

Bez licence, ale s ambicí budit důvěru

Vyšetřování zároveň pracuje s podezřením na neoprávněné podnikání. Podle NCOZ obvinění dělali vše i přesto, že k podobné činnosti neměli potřebné povolení České národní banky. To je v podobných kauzách zásadní moment. Právě dojem profesionality a odborného zázemí bývá jedním z hlavních důvodů, proč investoři podobným projektům svěří vysoké částky.

Kauza tak znovu otevírá starou, ale stále aktuální otázku: jak snadno lze v prostředí virtuálních aktiv zaměnit dojem expertizy za skutečnou odbornost. Kryptoměny jsou pro velkou část veřejnosti stále obtížně čitelné a právě tahle informační asymetrie vytváří prostor pro agresivní obchodní modely i pro klasické podvody v moderním obalu.

Stopy vedly i do zahraničí

Policie případ staví na široké důkazní základně. Materiál vznikal z domovních prohlídek, prohlídek jiných prostor, znaleckých posudků, analýzy elektronických stop i finančních toků. Podstatnou roli hrála spolupráce s fyzickými a právnickými osobami a také informace získané od kryptoburz provozovaných zahraničními subjekty. Právě mezinárodní rozměr podobných případů bývá pro vyšetřovatele jednou z nejnáročnějších částí, protože peníze i digitální aktiva se v takovém prostředí pohybují rychle a přes více jurisdikcí.

Přesto se kriminalistům podařilo zajistit výnosy z trestné činnosti za více než 20 milionů korun, a to zejména na bankovních účtech, v nemovitostech a ve virtuálních měnách. Ještě výraznější byl další zásah: během několika dní policie zajistila další kryptoměny v přepočtu téměř za 260 milionů korun. Podle NCOZ přitom dotčené osoby existenci těchto aktiv účelově zamlčely. Jen díky rychlému zásahu se je podařilo uchránit před dražbami, které měly proběhnout během několika málo dní.

Partner NewsPartner News

Jediný hovor a účet je prázdný: Jak fungují moderní bankovní podvody

Varování pro investory i celý trh

Věc dozoruje Vrchní státní zastupitelství v Praze. Tři obvinění jsou stíháni na svobodě a v případě pravomocného rozsudku jim hrozí až desetileté tresty odnětí svobody. Už teď je ale případ CRYFIN silným varováním. Nejen před konkrétním selháním, ale i před prostředím, v němž se technická složitost a investiční sliby snadno mění v kouřovou clonu.

NCOZ proto znovu apeluje na veřejnost, aby byla při investování mimořádně obezřetná, zvlášť u virtuálních měn. Vzkaz z této kauzy je přitom srozumitelný i bez policejní terminologie: tam, kde chybí jasná kontrola, přehlednost a ověřitelná pravidla, může být rozdíl mezi investicí a pastí bolestně malý.