Zatímco ropa reaguje na každé politické prohlášení kolem Íránu a Hormuzského průlivu, měď se tímto vývojem prakticky neřídí
Shutterstock.com
Investiční příběh
Kam se hrabe zlato. Globální nedostatek mědi tlačí ceny k historickým úrovním
Cena komodity na Londýnské burze kovů vzrostla až na 13 643 dolarů (skoro 290 tisíc korun) za tunu, zatímco problémy v těžbě, omezení exportu a rostoucí poptávka z AI a zelené energetiky dál utahují globální trh.
hrt
Měď se na globálních trzích přibližuje rekordním úrovním a odolává obvyklému „válečnému diskontu“, který typicky sráží ceny průmyslových kovů během geopolitického napětí. Naopak, tentokrát hraje hlavní roli extrémně napjatá nabídka.
Na Londýnské burze kovů (LME) vzrostla cena až o 0,5 % na 13 643 dolarů za tunu, což je nejvyšší intradenní úroveň od lednového skoku. Celý komplex kovů navíc uzavřel minulý týden na rekordních hodnotách.
Zatímco ropa reaguje na každé politické prohlášení kolem Íránu a Hormuzského průlivu, měď se tímto vývojem prakticky neřídí. Trh se postupně odpoutal od geopolitického šoku a soustředí se na fundamenty.
Prezident Donald Trump označil poslední íránský návrh dohody za „zcela nepřijatelný“, což prodlužuje nejistotu kolem Hormuzu, kudy proudí zhruba pětina světových dodávek ropy a plynu. Přesto to na trh s kovy nemá zásadní dopad.
„Trh se posunul dál od dopadů americko-íránského konfliktu a měď má nyní svůj vlastní cenový příběh,“ uvedl jeden z obchodníků pro agenturu Bloomberg.
Tímto příběhem je především nabídka. Globální těžbu narušují problémy v jednom z největších dolů Grasberg v Indonésii i série nehod v Chile. Svět se tak podle analytiků blíží k prvnímu poklesu produkce mědi od pandemie.
Situaci zhoršuje i Čína, která plánuje zastavit export kyseliny sírové, klíčové pro zpracování mědi. To může podle JPMorgan ovlivnit až 15 % světové produkce.
Na druhé straně roste poptávka. Čínský export v dubnu stoupl o 14 %, především díky čistým technologiím, které jsou na měď extrémně náročné. Silný tah přidává i výstavba datových center pro umělou inteligenci.
Analytici Citigroup upozorňují, že přechod k zelené energii a rostoucí vojenské výdaje budou udržovat poptávku po mědi vysokou i v případě pokračující nestability na Blízkém východě.
Na trhu se tak vytváří paradox: geopolitická rizika rostou, ale ceny určují spíše fyzické nedostatky než politické zprávy.
Některé kovy však stále reagují citlivěji. Hliník například zaostává při uklidnění situace v regionu, protože jeho výroba závisí na místních dodávkách energie a surovin.
Rizika ale nezmizela. Slabší globální růst by mohl snížit průmyslovou poptávku a velké zásoby mědi v USA by se mohly rychle vrátit na světový trh, pokud by se změnila celní politika.
Prozatím ale převládá jeden trend: trh věří, že rozhodujícím faktorem zůstává nedostatek nabídky — a ten tlačí ceny stále výš.
