Českej kapitál
Autonomní vlaky už šetří miliony. Teď přichází chytrá města
Když se řekne Škoda Group, většina lidí si představí tramvaje, vlaky nebo trolejbusy. Jenže uvnitř tradičního průmyslového gigantu dnes vzniká něco mnohem ambicióznějšího — technologická firma zaměřená na autonomní dopravu, umělou inteligenci a digitalizaci měst.
Další podcasty
Hostem podcastu Českej kapitál byl Jiří Liberda Managing Director, Digital ve Škoda Group, který popsal, jak daleko už autonomní veřejná doprava skutečně je, proč AI mění fungování dopravy rychleji, než si většina lidí uvědomuje, a proč budoucnost měst nebude stát jen na vozidlech, ale hlavně na datech.
„Kdybychom dnes vypnuli digitální systémy, které řídí dopravu v Praze, tak se Praha zastaví,“ říká Liberda během rozhovoru.
Metro bez řidiče? To už není sci-fi
Zatímco autonomní auta v běžném provozu stále narážejí na řadu problémů, veřejná doprava je v některých oblastech výrazně dál. Největší pokrok podle Liberdy proběhl v metru a tunelových systémech.
„V tunelech dnes fungují autonomní systémy na úrovni GOA4, tedy bez řidiče. Je to standard v mnoha evropských městech,“ vysvětluje.
Důvod je jednoduchý — uzavřený prostor znamená méně nepředvídatelných situací. Žádní chodci, auta ani komplikované křižovatky.
Na klasické železnici už dnes autonomní systémy samostatně navigují vlaky mezi stanicemi a optimalizují spotřebu energie. Strojvedoucí zůstává hlavně kvůli bezpečnosti a řešení mimořádných situací.
A právě energetická efektivita je jedním z nejsilnějších argumentů pro autonomní technologie.
AI umí vlakům ušetřit miliony
Škoda Digital dnes testuje technologie, které autonomně řídí rychlost vlaků tak, aby minimalizovaly spotřebu energie.
Výsledkem je podle Liberdy úspora 10 až 15 procent.
„Eliminujeme styl brzda–plyn. Systém volí optimální rychlost vlaku mezi stanicemi,“ popisuje.
Na první pohled to nemusí znít dramaticky. Jenže při tisících spojů denně jde o obrovská čísla. Jeden vlak na trase Praha–Plzeň spotřebuje za hodinu tolik energie jako běžná domácnost za měsíc.
A právě tady podle Liberdy začíná budoucnost dopravy — ne v efektních prototypech, ale v optimalizaci reálného provozu.
Nejtěžší část? Holubi
Vývoj autonomní dopravy ale není jen o AI modelech a senzorech. Největší problém často představují zdánlivé drobnosti z reálného světa.
Liberda popsal vývoj antikolizního systému pro tramvaje. Samotné rozpoznání překážky a automatické brzdění zvládli inženýři během několika měsíců.
Pak ale přišla realita.
„Další tři roky nám trvalo dostat systém do provozu tak, aby správně reagoval třeba na hejno holubů.“
Právě tady se ukazuje rozdíl mezi laboratorním testem a skutečným městem. AI musí poznat, co je reálné nebezpečí a co jen krátkodobý pohyb před vozidlem.
Stejný problém představuje déšť, sníh, dým z výfuků nebo lidé stojící příliš blízko zastávky.
Tramvaje jako sběrače dat
Škoda Digital dnes neřeší jen autonomii samotných vozidel. Velkou část byznysu tvoří digitální infrastruktura kolem nich.
Každá tramvaj nebo autobus se postupně mění v mobilní senzorický uzel, který sbírá data o provozu, kolonách, vytíženosti ulic nebo stavu infrastruktury.
„To vozidlo je vlastně pohyblivý analyzátor města,“ říká Liberda.
Výsledkem jsou takzvané heatmapy, díky nimž mohou města lépe plánovat dopravu podle denní doby, počasí nebo velkých akcí.
Když skončí hokejový zápas a z arény vyjde deset tisíc lidí, systém už dnes dokáže předvídat, kam je potřeba poslat posilové spoje.
Technologie nestačí. Potřebujete i důvěru lidí
Podle Liberdy stojí autonomní doprava na třech pilířích:
technologie,
legislativa,
společenská akceptace.
Technologie už podle něj často existují. Mnohem složitější je vytvořit pravidla a přesvědčit lidi, aby autonomním systémům věřili.
„Když stojíte v autonomním vlaku úplně vpředu a není tam žádný řidič, nějak to na vás působí,“ říká.
Právě psychologická bariéra bude podle něj jednou z největších překážek masového nasazení autonomní dopravy.
Škoda Digital jako startup uvnitř průmyslového gigantu
Zajímavou část rozhovoru tvoří i pohled do fungování samotné Škoda Digital.
Firma podle Liberdy musí fungovat jako software house nebo startup — přestože je součástí velké průmyslové skupiny.
„V IT dnes platí, že konkurenční výhodu máte maximálně tři čtvrtě roku.“
Proto firma každý rok aktualizuje desetiletou produktovou strategii a současně reaguje na extrémně rychlý vývoj AI a softwaru.
AI už není trend. Je to povinnost
Během rozhovoru několikrát zazní, že umělá inteligence už není jen „nice to have“.
„Kdo chce být relevantní i v budoucnu, musí s AI pracovat už dnes.“
AI dnes Škoda Group využívá nejen ve firemních procesech, ale i přímo ve vývoji produktů pro dopravu a smart cities.
Cílem není úplně odstranit člověka z dopravy, ale vytvořit systémy, které budou bezpečnější, efektivnější a schopné lépe reagovat na realitu moderních měst.
