JMHZ patří k největším změnám v oblasti mzdové a personální administrativy za poslední roky. Prostřednictvím jediného elektronického podání mají zaměstnavatelé předávat údaje České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ), která je následně sdílí s dalšími státními institucemi jako je např. Český statistický úřad (ČSÚ) nebo Finanční správa ČR. Cílem je snížení administrativy, odstranění duplicit a větší digitalizace státní správy. Více jsme o tom v deníku Echo24 psali zde.

Praxe však zatím ukazuje odlišný obrázek. Účetní kanceláře narážejí na řadu technických problémů. Odeslaná data se někdy správně nepropisují, identifikátory zaměstnanců se generují se zpožděním a systém vrací chybová hlášení, která neodpovídají skutečnému problému. V některých případech jsou stejná data jednou odmítnuta a podruhé bez vysvětlení přijata.

Komplikace podle odborníků souvisejí také s krátkým časem na testování. Dodavatelé mzdových systémů dostávali aktualizace průběžně během roku a řada chyb se ukázala až při reálném provozu. „Vývojáři mzdových softwarů se snažili systémy připravit, ale řada chyb se ukázala až při reálném podávání. Některé aktualizace mzdových systémů byly dostupné až v průběhu měsíce, takže nebylo možné vše vyzkoušet včas a s dostatečnou rezervou. Pokyny ze státní správy se v průběhu doby měnily a neustále upravovaly,“ uvedla ředitelka Fialová pro Echo24.

Zvlášť citelné jsou problémy pro účetní firmy, které spravují stovky klientů najednou. Každá změna v mzdovém systému totiž neznamená pouze instalaci aktualizace, ale také úpravu navazujících exportů, kontrolních mechanismů a automatizovaných procesů. „V praxi se tak chyba nebo změna na straně systému přenese do celé infrastruktury kanceláře. To je konkrétní příklad skryté nákladovosti, kterou stát ani klienti často nevidí,“ kritizuje Fialová.

Zásadní je i rozsah dopadu. „Neřešíme jednoho zaměstnavatele, ale stovky klientů a až desetitisíce zaměstnanců. Pokud systém nefunguje stabilně, vzniká obrovský časový tlak nejen na nás, ale i na samotné klienty. Dostáváme se tak mezi mlýnská kola: na jedné straně stát, na druhé straně klienti, kteří oprávněně očekávají, že vše bude podáno včas a správně,“ doplnila Fialová.

JMHZ jako absurdita roku a „retroaktivní chaos“

Není proto překvapením, že se právě JMHZ stalo vítězem letošní ankety Absurdita roku, kterou zaštítila Hospodářská komora ČR. Podnikatelé a odborná veřejnost jej označili za nejproblematičtější byrokratický předpis roku. „Výsledky anket asi nejsou žádným překvapením. I když je jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů krok správným směrem, první kroky v implementaci takové změny bolí vždy,“ uvedla prezidentka Komory daňových poradců ČR Petra Pospíšilová.

Mezi hlavními problémy jmenuje masivní objem nově vyžadovaných dat. „Nový systém je zaváděn bez dostatečného praktického ověření za účasti malých a středních zaměstnavatelů nebo mzdových a účetních kanceláří. Zákon přináší i retroaktivní chaos. Sice nabyl účinnosti 1. 1. 2026, ale systém se plně rozběhl až v dubnu. Podle přechodných ustanovení musí firmy v období od dubna do června zpětně dohlásit data za leden až březen, což v praxi znamená dvojí práci a opravování již uzavřených období,“ doplnila Pospíšilová.

SOUVISEJÍCÍ: Stát zavádí jednotné měsíční hlášení. Firmy čeká více práce, chaos a zvýšený dozor

To potvrzuje i partner daňové a právní kanceláře SVOKO Václav Svoboda. „Jednotné měsíční hlášení mělo zjednodušovat, ale ve skutečnosti jen přesouvá systémové problémy státu na zaměstnavatele. Právní jistota a předvídatelnost tím výrazně trpí. Zákon ukazuje, že bez skutečného sdílení dat mezi samotnými úřady nelze administrativu zjednodušovat. Zátěž se jen přesune jinam, v tomto případě bohužel na samotné firmy,“ uvedl.

Nyní se navíc objevila další komplikace. Do datových schránek některých společností začaly přicházet výzvy ČSSZ k podání JMHZ za duben 2026, a to i subjektům, které již nejsou aktivními zaměstnavateli nebo zaměstnance nikdy neměly. Jinými slovy, systém vyzývá k plnění povinnosti i tam, kde žádná povinnost neexistuje.

Odborníci přesto doporučují podobné výzvy nepodceňovat. „Nejbezpečnější je na výzvu reagovat prostřednictvím datové schránky, uvést, že společnost v daném období neměla zaměstnance nebo byla již dříve odregistrována jako zaměstnavatel, a požádat o potvrzení, že výzva byla zaslána omylem,“ doporučuje Fialová.

Firmy by podle ní měly nejprve ověřit, zda v daném období skutečně nevznikla povinnost hlášení podat, zkontrolovat stav registrace u ČSSZ a veškerou komunikaci archivovat. Spoléhat pouze na telefonické ujištění úřadů se podle daňových poradců nemusí vyplatit.