Hora Fudži
Vygenerováno v Nano Banana Pro
Vyšší ceny pro cizince? Japonsko reaguje na rekordní příliv turistů
Vyšší ceny pro zahraniční turisty by se v Japonsku mohly stát běžnou součástí boje s nadměrnou turistikou. První zkušenosti ukazují nižší návštěvnost, ale výrazně vyšší příjmy.
čtk
Japonsko hledá způsoby, jak zvládnout rostoucí počet zahraničních turistů, kteří v zemi stále častěji způsobují přetížení známých památek. Jedním z uvažovaných řešení je podle deníku The Guardian systém dvojího vstupného, kdy by cizinci platili více než místní obyvatelé.
Diskuze se znovu otevřela například u hradu Himedži, který je zapsán na seznamu UNESCO. Rozlehlý komplex ze 17. století je považován za nejkrásnější existující samurajskou pevnost a ročně přiláká přes 1,5 milionu návštěvníků. Od března tam vzrostlo vstupné pro cizince na 2500 jenů (327 Kč), zatímco rezidenti města platí 1000 jenů (130 Kč).
Podle správy hradu po zvýšení cen návštěvnost v prvním měsíci klesla o 17 procent, což odpovídalo očekávání úřadů. Zároveň ale výrazně vzrostly tržby, které se více než zdvojnásobily. Správa tvrdí, že systém nevidí jako diskriminaci, ale jako slevu pro místní obyvatele, kterou získají po předložení dokladu.
Japonsko se potýká s rychlým nárůstem turismu – loni zemi navštívilo přes 42 milionů zahraničních turistů, což je více než trojnásobek oproti roku 2013. Do konce dekády vláda předpokládá až 60 milionů návštěvníků ročně.
S rostoucí návštěvností ale přibývají i problémy, zejména přetížení infrastruktury v Tokiu a Kjótu či u významných památek. Návštěvníci po sobě často zanechávají odpadky a dostávají se do konfliktů s místními obyvateli.
Kjóto se stalo typickým příkladem nadměrné turistiky. Místní obyvatelé si stěžují na dopravní zácpy a přeplnění autobusů zahraničními turisty. V reakci na to město zvažuje zvýšení jízdného pro nerezidenty, ať už Japonce nebo cizince.
Podobné systémy nejsou v regionu nové – vyšší ceny pro cizince se dlouhodobě používají například v Číně, Thajsku nebo Indonésii. V Evropě je nově zavádí i některé instituce, včetně pařížského Louvru.
Kritici však upozorňují, že podobná opatření mohou působit jako segregace, i když jejich cílem je udržitelné financování turistického ruchu a ochrana památek před nadměrným opotřebením.
