Uhelný comeback není jen rétorika – Japonsko ho právě začíná zažívat v praxi. Energetická krize vyvolaná konfliktem na Blízkém východě a omezením dopravy přes Hormuzský průliv znovu odkryla slabiny země, která je téměř plně závislá na dovozu paliv.

Tokio sice uvolnilo část strategických ropných rezerv, tím ale řeší jen část problému. Skutečný tlak se odehrává v elektroenergetice.

Země dováží zkapalněný plyn (LNG) prakticky stoprocentně a ten zůstává klíčovým zdrojem – tvoří zhruba třetinu výroby elektřiny. Problémem ale není ani tak dostupnost, jako cena, píše ekonomický web Oilprice.com.

Podle něj se cena během několika týdnů zdvojnásobila a dostala se zhruba na 1600 korun za megawatthodinu. Pro energetické firmy to znamená dramatický nárůst nákladů, který musí rychle řešit.

ByznysByznys

Šok na pumpách: Američané platí přes 85 korun za galon benzínu

Do hry se proto vrací uhlí. Jeho cena sice také roste – australský benchmark Newcastle se posunul zhruba ze 115 na 135 dolarů za tunu (zhruba 2500 až 3000 korun) – ale stále vychází levněji než plyn. V praxi to znamená jediné: japonské elektrárny začínají uhlí využívat jako krátkodobou náhradu za drahý LNG.

Tento posun má globální dopady. Japonsko je jedním z největších dovozců uhlí na světě a většinu nakupuje v Austrálii. Pokud Tokio zvýší poptávku, začne přetahovat dodávky od menších asijských ekonomik, jako jsou Vietnam nebo Malajsie. Ty pak mohou být z trhu vytlačeny vyšší cenou, což dále roztočí regionální cenovou spirálu.

Zároveň se ukazuje, jak citlivý je celý systém na geopolitiku. Část japonského LNG sice proudí přes Hormuz, ale většina pochází z Austrálie, Malajsie nebo USA.

Tokio dokonce jedná s Canberrou o barteru – výměnou za plyn by mohlo dodávat ropné produkty. Cílem je udržet stabilní toky energií i v době napětí.

Konec pohodlíKonec pohodlí

Snižte rychlost na dálnicích, zapomeňte na dovolenou a home office povinně. Plány na omezení spotřeby ropy jsou drakonické

Krize se promítá i do průmyslu. Plyn je klíčovou surovinou pro petrochemii a rafinérie, které už teď čelí omezením. Část poptávky tak může dočasně klesnout, což ale situaci jen dílem vyrovná. Hlavní tlak zůstává v energetice.

Uhlí je jen krátkodobá berlička. Dlouhodobě Japonsko sází na návrat jádra. Klíčovým projektem je elektrárna Kashiwazaki-Kariwa s výkonem kolem osmi GW, jejíž restart se opakovaně odkládá. Jakmile se ji podaří plně spustit, měla by výrazně snížit závislost na dovozu plynu.

Současná krize tak urychluje strategickou změnu. Politicky citlivé téma jaderné energie získává nový argument: energetickou bezpečnost. V krátkém horizontu ale bude realita jiná – uhlí zůstane hlavním nárazníkem proti drahému plynu.

Výsledek? Návrat paliva, které mělo být na ústupu, a další tlak na globální ceny. Japonsko tím nejen řeší vlastní krizi, ale nepřímo ji exportuje i do zbytku Asie.

EnergetikaEnergetika

Lekce pro celou Evropu. Španělsko a Portugalsko ukazují, jak zkrotit drahou elektřinu