Kryštof Míšek, hlavní ekonom Argos Capital
Argos Capital / Nano Banana / Shutterstock.com, koláž Hrot24
Japonsko znovu řeší neřešitelnou měnově fiskální past
Slabý jen, rostoucí inflace a nejvyšší výnosy státních dluhopisů za několik desetiletí. Japonsko se dostává do měnově-fiskální pasti, která může v příštích letech výrazně zvýšit náklady na obsluhu jeho rekordního dluhu.
Kryštof Míšek
Může to skončit vyššími daněmi nebo vyšší inflací, ale nejspíš obojím. Dlouholeté období deflace a nulových sazeb umožnilo vznik rekordního zadlužení, které se v současnosti pohybuje kolem 250 % v poměru k HDP (hrubý dluh). To je samo o sobě pořádné číslo. To číslo je pak vlastně ještě o poznání větší, když si člověk uvědomí, že většina tohoto dluhu dosud fungovala na principu takřka nulových sazeb. Země si totiž běžně dříve půjčovala finanční prostředky na desetiletém dluhopisu za „příjemný“ 0,1% úrok. Když se nyní povážlivě slabý jen projevuje inflačně a výnos desetiletého státního dluhopisu sahá k 3 %, což je nejvyšší úroveň za mnoho desetiletí, vzniká ukázková měnově-fiskální past, kterou by měl mít na zřeteli každý, kdo seká schodky jako Baťa cvičky.
O slabosti japonského jenu se v posledních týdnech a měsících toho napsalo opravdu hodně. Kurz se na konci června propadl nad 162 jenů za dolar, tedy na nejslabší úroveň přibližně za 40 let, což výrazně zdražuje veškeré dovozy. V červnu tak vzrostly japonské dovozní ceny meziročně o 29,7 %, výrobní ceny o 7,1 %, ceny paliv o 22,8 % a neželezných kovů dokonce o 39,2 %. To je skutečný inflační šok, vezmeme-li v potaz i situaci, kdy znovu eskaluje napětí mezi Íránem a USA. Inflační šok spojený s cenami energií tak nemusí hned odeznít. Japonská centrální banka je také nejspíš na cestě k postupnému růstu sazeb až k 1,5 %, což je nejvyšší hodnota za 40 let. Červnový hike zvýšil sazbu o dalších 25 bazických bodů na 1 %. Počet bankrotů spojovaných se slabým jenem proto v první polovině roku 2026 vzrostl meziročně o 32,3 %. Přestože slabší měna podporuje exportéry a zvyšuje hodnotu zahraničních zisků velkých japonských společností v domácí měně, přínosy se koncentrují hlavně u nadnárodních firem, zatímco domácnosti a dovozně závislé podniky nesou vyšší náklady.
Aby toho nebylo málo, rostou výnosy japonských dluhopisů na mimořádné úrovně. Výnos desetiletého japonského státního dluhopisu se pohybuje kolem 2,8 %, což je maximum za téměř tři desetiletí. Japonský vládní dluh nejspíš budou muset ve větší míře kupovat tamní fondy poté, co ministryně financí Satsuki Katayama uvedla, že vláda bude podporovat domácí penzijní fondy, aby zvýšily podíl investic do japonských finančních aktiv. Toto prohlášení zvýšilo očekávání vyšší domácí poptávky po dluhopisech, což krátkodobě přispělo k mírnému poklesu jejich výnosů.
Možná právě tam tkví největší obava finančních trhů o stabilitu Japonska jako celku. V japonském rozpočtu na fiskální rok 2026 činí celkové náklady na obsluhu státního dluhu přibližně 31,3 bilionu jenů, tedy asi 25,6 % všech rozpočtových výdajů. Z této částky připadá zhruba 17,9 bilionu jenů na splácení jistiny a přibližně 13,0 bilionu jenů na úroky, které samy o sobě tvoří asi 10,7 % rozpočtu. Oproti roku 2025 vyskočí náklady na úroky z japonského dluhu o 25 %. Země tak na financování svých předešlých dluhů vydává již více než čtvrtinu všech výdajů a každé další zvýšení výnosů japonských dluhopisů se tak počítá. Podle řady analytiků může s růstem výnosů nad magická 3 % dojít k postupné ztrátě důvěry v tamní dluhopisy, ke ztrátě ratingu a k dalším výprodejům jenu a dluhopisů. Měnově-fiskální past tedy v případě Japonska evidentně po letech začíná ohrožovat stabilitu. Obavy, že úroky porostou rychleji než příjmy rozpočtu a spirála nových dluhů bude eskalovat, může mírnit jen fakt, že dopad na rozpočet bude nastávat postupně, jak staré levné dluhopisy dobíhají a jsou nahrazovány dražšími emisemi.
Japonsko se zatím nenachází v akutní dluhové krizi, ale nemusí od ní být vůbec daleko.
Autor je hlavní ekonom Argos Capital
Máte co říci? Pošlete nám svůj komentář na komentare@hrotmedia.cz
