Japonsko díky navýšenému vojenskému rozpočtu plánuje investovat do své obrany
Shutterstock.com
Asie
„Šedý nosorožec nabírá na rychlosti.“ Japonsko a Čína se ostře přou o to, kdo je větší militarista
Japonský ministr obrany Šindžiró Koizumi vyvrátil tvrzení Pekingu, že se Japonsko dopouští nového militarismu, a naopak kritizoval Čínu za její vojenskou expanzi a nedostatek transparentnosti.
čtk
Napsal to web stanice BBC, podle nějž jde dosud o nejostřejší reakci Tokia na opakovanou kritiku Číny ohledně posilování japonské armády za nové vlády.
Vztahy obou zemí jsou na bodu mrazu od loňského podzimu, kdy japonská premiérka Sanae Takaičiová řekla, že by její země v případě možného čínského napadení Tchaj-wanu mohla tomuto ostrovu přijít na pomoc. Peking si tento ostrov nárokuje.
Japonsko neustále zvyšuje svůj rozpočet na obranu, který už 12 let v řadě dosahuje rekordních výdajů. Ten nejnovější, schválený v prosinci, činí více než devět bilionů jenů (přes 1,1 bilionu korun), čímž se země přibližuje svému cíli vynakládat dvě procenta HDP na armádu. Japonská vláda tvrdí, že nechce válku, ale pouze posílit svou obranu.
Koizumiho slova zazněla v neděli, poslední den bezpečnostního fóra Šangri-La v Singapuru. Mluvčí čínského ministerstva obrany Ťiang Pin před zahájením summitu varoval, že „šedý nosorožec znovu militarizovaného Japonska nabírá na rychlosti“, a vyzval mezinárodní společenství, aby spolupracovalo na potlačení japonského neomilitarismu.
„Odmítám, že by se Japonsko zapojilo do nového militarismu. Existuje země, která disponuje obrovským arzenálem jaderných zbraní a strategických bombardérů,“ řekl Koizumi v narážce na Čínu.
„Japonsko žádné z těchto zbraní nemá. A přesto je Japonsko označováno za nový militarismus. Není to divné?“ položil řečnickou otázku šéf resortu obrany.
Zástupce čínské armády se jej po projevu zeptal, zda se Japonsko omluví Číně, Jižní Koreji a obětem z jihovýchodní Asie za zvěrstva páchaná japonskou armádou za druhé světové války. Peking dosavadní omluvy kritizoval jako nedostatečné.
Koizumi, jehož otec a expremiér Džuničiró se omluvil, to přešel a vrátil se k Číně. „Čína nadále výrazně zvyšuje své výdaje na obranu a bez dostatečné transparentnosti rychle rozšiřuje své vojenské kapacity v celé řadě oblastí. Vnější politika a vojenské aktivity Číny jsou pro Japonsko a mezinárodní společenství důvodem k vážným obavám,“ řekl.
Koizumi dodal, že je přirozené, aby každá země, včetně Japonska, modernizovala svou obranu, aby mohla čelit novým výzvám a přispívat k míru v regionu.
Snažil se přitom uklidnit zástupce dalších asijských zemí, včetně několika napadenými za druhé války Japonskem, slibem, že Japonsko bude postupovat velmi transparentně a s ostatními zeměmi vést neustálý dialog.
Takaičiová od svého nástupu do úřadu loni v říjnu podnikla významné kroky k posílení obrany. Japonsko díky navýšenému vojenskému rozpočtu plánuje investovat do nových raket typu země-loď a bezpilotních letounů nasazených na souši i pod vodou.
Země také nedávno uvolnila předpisy, které jí umožní prodávat smrtící zbraně do jiných zemí, což posílí její obranný průmysl. Do konce letošního roku také plánuje revidovat klíčové bezpečnostní dokumenty. Premiérka rovněž prosazuje revizi článku 9 japonské ústavy, která se zříká války.
Kroky předsedkyně vlády podle BBC hluboce rozdělily Japonsko, kde se v posledních měsících konaly protiválečné protesty. Některé z nich se rozrostly v největší demonstrace za poslední dekády, podotkl web.
