V Japonsku hrají velkou roli dlouhé pracovní hodiny, které posouvají čas usínání
Shutterstock.com
Chytré prsteny
Japonci spí nejméně na světě, přesto patří mezi nejzdravější národy. Kde si naopak lidé rádi pospí?
Výzkum zároveň ukazuje, že délku spánku výrazně ovlivňuje kultura, pracovní tempo i životní styl. Kratší spánek přitom automaticky neznamená horší zdraví.
red
Japonsko se podle nové analýzy společnosti Oura stalo zemí s nejkratší průměrnou délkou spánku na světě. Lidé tam spí v průměru jen 6,23 hodiny denně. Pro srovnání: ve Spojených státech je to 7,05 hodiny a na Novém Zélandu dokonce 7,11 hodiny.
Studie vychází z dat chytrých prstenů monitorujících spánek a aktivitu. Výzkumníci analyzovali vzorky od pěti tisíc uživatelů z každé země. Krátký spánek zaznamenali také v Indii nebo Spojených arabských emirátech.
Podle odborníků nejde jen o biologii, ale i o kulturní a společenské zvyklosti. „V Japonsku hrají velkou roli dlouhé pracovní hodiny, které posouvají čas usínání,“ uvedla pro Newseek specialistka na spánek Heli Koskimäkiová ze společnosti Oura. V Indii zase lidé často chodí spát pozdě kvůli rodinným večeřím a v Emirátech ovlivňuje režim extrémní horko.
Zajímavé je, že kratší spánek automaticky neznamená horší zdravotní výsledky. Japonsko má například jednu z nejvyšších délek dožití na světě. Lékaři ale zároveň upozorňují, že dlouhodobý nedostatek spánku může zvyšovat riziko srdečních chorob, cukrovky 2. typu, obezity, deprese nebo demence.
Americká akademie spánkové medicíny doporučuje dospělým minimálně sedm hodin spánku denně. Podle expertů však není důležitá jen délka, ale také pravidelnost a kvalita spánku.
„Moderní problém představuje hlavně takzvaný sociální jet lag, kdy lidé přes týden spí málo a o víkendu deficit dohánějí,“ vysvětluje profesor Eric Zhou z Harvard Medical School. Takový režim podle něj narušuje biologické hodiny a může negativně ovlivnit zdraví i výkonnost.
Výzkum také ukazuje rozdíly mezi takzvanými chronotypy. Některé národy mají více „nočních sov“, jiné spí a vstávají dříve. Problém nastává ve chvíli, kdy pracovní a školní režim neodpovídá přirozenému nastavení organismu.
Odborníci se shodují, že nedostatek spánku se stává globálním problémem. V době nepřetržité online komunikace, sociálních sítí a vysokého pracovního tempa lidé často spánek odsouvají na poslední místo. Přesto právě kvalitní odpočinek patří mezi nejdůležitější faktory dlouhodobého zdraví.
