Není to žádný elitní klub pro vyvolené. Naopak. Funguje jako otevřená podnikatelská líheň. Studenti přicházejí často jen s nápadem, někdy s prvním produktem. Od prvního ročníku mají k dispozici workshopy i síť mentorů z praxe. „Na konci by měli vědět, jestli do toho chtějí jít naplno. Nebo mít projekt připravený pro trh,“ říká Křížová pro magazín Hrot. Společné mají jedno: hledají směr.

Cesta k němu vede přes workshopy z financí, marketingu či obchodu a především přes kontakt s praxí. Osmnáct mentorů – od digitálních agentur po průmyslové firmy – funguje jako zrcadlo i katalyzátor. Nejde přitom jen o know-how, ale i o samotnou schopnost sebe i svůj produkt prodat.

ZaměstnanostZaměstnanost

Proč se ženy po rodičovské těžko vracejí do práce. Česko brzdí struktura ekonomiky

„Spousta lidí se bojí prodeje. Produkt ladí do detailu, ale nakonec ho musejí prodat. A právě tenhle moment je často zlomový, protože bez prodeje žádný byznys neexistuje,“ dodává. Proto se v akcelerátoru pracuje i s psychikou – samozřejmostí jsou pravidelné konzultace, sdílení pokroku i neúspěchů.

Peníze tu nejsou hlavní motivací, akcelerátor žádné přímé financování nenabízí. Místo toho propojuje studenty s investory a firmami. Mladí podnikatelé z Newtonu ale i tak mohou od školy dostat peníze na svůj byznys – skrze univerzitní Angel Fond.

„Největší hodnota jsou kontakty. Když někdo vidí šikovného člověka, zvedne telefon a otevře mu dveře,“ popisuje Křížová už několik let trvající projekt ze čtvrtého patra Kongresového centra v Praze. Právě tam sídlí univerzita, která každoročně pořádá vlastní Pop-up Market, kde představuje byznysové aktivity svých studentů investorům, novinářům a veřejnosti.

Ivana Tykač exkluzivně:Ivana Tykač exkluzivně:

Silnější ženy, odolnější společnost

Výsledky nejsou okázalé, ale primárně skutečné. Pánská kosmetika Bogroti, designové nábytkové doplňky Basefound nebo třeba Martin Legeza, který začínal s chlebíčky a dnes má vlastní kuchařku, cateringovou firmu a plný kalendář. „Mě baví i tyhle malé příběhy. Ne všechno musí být technologický startup.“

Mladá generace má podle Křížové jednu výhodu: nemá ostych říct si o peníze. Co jí ale často chybí, je schopnost je správně počítat. „Je potřeba rozumět nákladům, marži, zisku. Bez toho to nejde.“ Podobné je to se sebevědomím. „Ideál je zdravé sebevědomí. Ne namachrovanost.“

Křížová sama strávila 27 let v poradenství pro fúze a akvizice velkých společností. Ve třiapadesáti svůj podíl prodala a začala znovu. „Chtěla jsem dělat věci po svém.“ Akcelerátor se stal jejím projektem s přesahem.

SpolečnostSpolečnost

Jak podnikají mladí? Studentské bydlení, fotografie duhovek i psychohygiena

A dnes studentům opakuje jednoduchou radu: začněte v malém, pomalu a nebojte se chyb. „Nejhorší jsou ty příležitosti, do kterých člověk nešel, protože měl strach.“ Podnikatelský instinkt podle ní není dar shůry. „Musíte mít drive. A chuť se pořád učit. Jakmile si řeknete, že to děláte pořád stejně, skončili jste,“ říká bez obalu.

Potenciál projektu podle ní neleží primárně v nápadu, ale v lidech. V jejich energii, disciplíně a ochotě učit se. „Věta ‚takhle jsme to dělali vždycky‘ je cesta na hřbitov,“ říká Margareta Křížová.