Nejnovější čísla ministerstva práce ukazují, že v červenci bylo na příspěvku na bydlení vyplaceno 1,784 miliardy korun. Dávku dostalo přibližně 261,5 tisíce domácností. Od začátku letošního roku tak stát na příspěvek vydal celkem 12,758 miliardy korun. Ve stejném období loňského roku to bylo 13,263 miliardy, letošní výdaje jsou tedy přibližně o půl miliardy nižší.

Jde zároveň o konec příspěvku na bydlení jako samostatné sociální dávky. Dosavadní příjemci původních dávek dostávali kvůli prodlouženému přechodnému období tzv. staré částky až do léta. Poslední příspěvek na bydlení, který jim náležel za červen, se tak vyplatil právě během července. Od srpna už mají úspěšní žadatelé přejít na dávku státní sociální pomoci, označovanou jako superdávka.

Příspěvek na bydlení čelil v posledních letech kritice, na nájem totiž daňoví poplatníci přispívali i lidem, kterým se kupříkladu nechtělo stěhovat do menšího či žít ve spolubydlení (jak deník Echo24 popsal dříve například zde). Z dávky, jejíž zpřístupnění širšímu okruhu žadatelů mělo „zahojit“ rekordní nárůsty cen energií, se tak stala pro řadu lidí poměrně běžná a společensky přijatelná záležitost. K takovému přístupu nakonec vyzývala i tehdejší vláda v čele s ODS.

Data nyní finálně ukazují, k jak rapidnímu růstu výdajů na populární dávku v posledních letech došlo. Ještě v roce 2021 dosáhly celkové výdaje 6,617 miliardy korun. V prosinci tehdy bylo vyplaceno přibližně 153 tisíc dávek a za poslední měsíc roku stát vydal 577 milionů korun.

O rok později už celoroční náklady vzrostly o téměř 29 procent na 8,516 miliardy korun. Počet prosincových výplat se současně zvýšil na přibližně 228 tisíc a měsíční výdaje překročily jednu miliardu korun.

Skutečný zlom přišel v roce 2023. Výdaje se během jediného roku více než zdvojnásobily na 17,866 miliardy korun, meziročně tedy vzrostly přibližně o 9,4 miliardy. V prosinci stát vyplatil 271 tisíc příspěvků v celkové hodnotě 1,705 miliardy korun. Za prudkým růstem stála zejména úprava pravidel, která dávku zpřístupnila širšímu okruhu lidí. Vláda Petra Fialy (ODS) k tomu pak v době prudkého růstu cen energií vyzývala domácnosti, aby se podívaly, na co všechno mají nárok, a začaly dávky využívat. Příspěvek na bydlení se stal jedním z hlavních nástrojů takzvaného „deštníku proti drahotě“.

Výdaje pak pokračovaly v růstu i poté. V roce 2024 stát na příspěvek vydal 20,297 miliardy korun, meziročně o 13,6 procenta více. Poprvé tak byla překonána hranice 20 miliard. V prosinci se vyplatilo bezmála 286 tisíc dávek za 1,782 miliardy korun. Proti roku 2022 byly celoroční výdaje už téměř 2,4násobné.

Nový rekord přišel loni. Za rok 2025 vyšel příspěvek na bydlení státní rozpočet na 23,521 miliardy korun, tedy o dalších více než 3,2 miliardy více než o rok dříve. V prosinci dávku pobíralo zhruba 305 tisíc domácností a měsíční výdaje překročily dvě miliardy korun. Ve srovnání s rokem 2021 tak byly roční výdaje více než 3,5násobné.

Po připočtení letošních 12,758 miliardy korun se účet za příspěvek na bydlení od začátku roku 2021 až do jeho poslední samostatné výplaty zastavil přibližně na 89,6 miliardy korun. Jen během pěti let a sedmi měsíců tak stát na dávce vyplatil částku blížící se 90 miliardám. Pro srovnání, za celý rok 2021 přitom náklady činily pouze 6,6 miliardy korun.

Další vývoj už bude spojen s novou dávkou státní sociální pomoci. Ta nahrazuje příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavek na dítě. Noví žadatelé mohli o superdávku žádat už od loňského října a první výplaty začaly v prosinci, dosavadní příjemci původních dávek však kvůli prodlouženému přechodnému období přecházejí do nového systému až nyní.

Superdávka se zatím rozbíhala postupně. V červenci bylo podle ministerstva vyplaceno přibližně 50,9 tisíce těchto dávek v celkovém objemu 329,1 milionu korun. Od začátku roku na ně stát vydal přibližně 1,78 miliardy korun. V srpnu však do systému přecházejí také statisíce dosavadních příjemců původních dávek. Jak vysoké budou výsledné náklady nové podpory bydlení, tak ukážou až další měsíce.