Italská vinařství se topí ve víně. Ve sklepích mají přes šest miliard lahví
Shutterstock.com
Víno se neprodává, sklepy se plní. Itálie chce omezit novou výsadbu
Italská vinařství mají těsně před další sklizní uskladněno 46,5 milionu hektolitrů vína, tedy více než činila celá produkce roku 2025. Slabší spotřeba a export tlačí ceny dolů a nutí producenty prodávat chráněná vína jako levnější kategorie.
msk
Italským vinařům zbývá jen několik týdnů do dalšího vinobraní, jejich sklepy jsou však stále plné vína z předchozích ročníků. Na konci června v nich leželo 46,5 milionu hektolitrů vína, meziročně o 6,7 procenta více. K tomu podniky skladovaly ještě 3,7 milionu hektolitrů moštu a menší objem mladého vína ve fermentaci.
Samotné zásoby hotového vína odpovídají zhruba 6,2 miliardy běžných lahví a překonávají celou italskou produkci roku 2025, která nakonec dosáhla 44,4 milionu hektolitrů. Vinařství tak mají ve sklepích více než roční sklizeň ještě předtím, než začnou zpracovávat letošní hrozny.
Přebytek zasáhl i kvalitní vína
Problém se netýká pouze nejlevnější stolní produkce. Více než polovina uskladněného vína, konkrétně 54,8 procenta, nese chráněné označení původu DOP. Dalších 26,1 procenta připadá na vína s chráněným zeměpisným označením IGP. Přebytek se tak hromadí i v kategoriích, na nichž italské vinařství staví svou pověst a vyšší marže.
Část producentů proto přestává prodávat vína pod původní apelací a převádí je do levnější kategorie. Víno původně určené například jako DOCG může skončit jako DOC, IGT nebo obyčejné stolní víno. Podle Italské jednoty vín se takto deklasifikuje už přibližně jedna z pěti lahví.
Tato strategie pomáhá uvolnit sklady, zároveň ale sráží hodnotu produkce. Organizace odhaduje, že deklasifikace ročně připravuje odvětví o 516 milionů eur potenciálních výnosů. Ceny sudových vín během prvních pěti měsíců roku klesly o šest procent u kategorie DOP, o sedm procent u IGP a o 14,4 procenta u běžných vín.
Víno ztrácí zákazníky doma i v zahraničí
Nadbytečné zásoby nevznikly kvůli mimořádně velkým sklizním. Ročníky 2023 až 2025 byly podle profesní organizace spíše slabší. Výroba však i tak převyšuje množství, které je trh schopen průběžně absorbovat. Prodej vína v italských supermarketech se od ledna do května meziročně snížil o dvě procenta.
Zpomaluje také vývoz, který je pro italské vinaře zásadní. Za první čtyři měsíce roku se hodnota exportu snížila o 6,8 procenta na 2,34 miliardy eur, objem klesl o 3,7 procenta na 641 milionů litrů. Vývoz do Spojených států, největšího zahraničního odbytiště italského vína, se propadl o 15,4 procenta.
Americký trh zasáhla kombinace slabší spotřeby, cel a nevýhodného kurzu dolaru. Pokles zaznamenaly také Německo, Británie a Švýcarsko. Růst v Číně, Brazílii či Rusku nedokázal výpadek hlavních odběratelů vyrovnat.
Frescobaldi žádá nepopulární řešení
Šéf Italské jednoty vín Lamberto Frescobaldi tvrdí, že odvětví už nemůže spoléhat na to, že se zásoby postupně prodají. „V současných tržních podmínkách už není udržitelná ani sklizeň 44 milionů hektolitrů,“ prohlásil na červencové valné hromadě organizace.
Podle něj je čas přijmout i nepopulární opatření. Profesní organizace požaduje dočasné zastavení nových povolení k výsadbě vinic, snížení hektarových výnosů včetně vín DOP a IGP a přísnější pravidla pro převádění vín mezi jednotlivými kvalitativními kategoriemi. Odmítá naopak plošné vyklučení vinic, které by podle ní neúměrně zasáhlo především horské a kopcovité oblasti.
Některé regiony a vinařská konsorcia už hledají vlastní cesty, jak přebytečnou produkci dostat ze sklepů. V Piemontu se část hůře prodejné Barbery může místo lahvování pod původním označením proměnit ve vermut nebo ocet. Jde o pragmatické řešení, které vinařům pomůže uvolnit kapacity, zároveň ale dobře ilustruje hloubku problému: víno vypěstované pro chráněnou apelaci získá odbytiště až poté, co se z něj stane jiný produkt.
