Itálie po zavedení přísnějších technických pravidel vyřadila z provozu 850 pevných zařízení na měření rychlosti. Jde o více než pětinu celostátní radarové sítě.
Shutterstock.com
Konec pokutového byznysu? Itálie vyřadila z provozu pětinu radarů
Itálie vyřadila z provozu 850 pevných zařízení na měření rychlosti, tedy více než pětinu celostátní sítě. Radary nesplnily nová technická pravidla, která mají sjednotit jejich provoz a právní použitelnost udělovaných pokut. Ministr dopravy Matteo Salvini odstavená zařízení označil za skrytou daň, kritici však připomínají nadprůměrnou úmrtnost na italských silnicích.
Hrot24, čtk
,
Itálie vypnula přibližně pětinu pevných zařízení na měření rychlosti. Z celkových zhruba čtyř tisíc radarů jich po zavedení nových pravidel přestalo fungovat 850, informovala agentura AFP s odkazem na údaje italského ministerstva dopravy.
Od neděle v zemi platí zpřísněné technické požadavky na zařízení, jejichž záznamy slouží jako podklad pro udělování pokut. Radary, které novým podmínkám nevyhovují, již nemohou být používány k automatickému postihování řidičů.
Cílem změny je podle ministerstva sjednotit pravidla pro schvalování, kalibraci a provoz měřicích zařízení. Právě technický stav a formální schválení radarů byly v Itálii opakovaně předmětem soudních sporů mezi řidiči a úřady. Nový režim má zajistit, aby pokuty vznikaly pouze na základě měření provedeného řádně certifikovanými zařízeními.
Salvini mluví o skryté dani
Změnu dlouhodobě prosazovala část italské pravice, podle níž některá města rozmísťovala radary spíše kvůli příjmům z pokut než kvůli zvyšování bezpečnosti. Vybrané peníze totiž končí v rozpočtech místních samospráv.
Ministr dopravy a vicepremiér Matteo Salvini z pravicové Ligy odstavená zařízení označil za „skrytou daň pro miliony pracujících“. Podle něj neměla některá měření nic společného se skutečným bojem proti nebezpečné rychlosti na silnicích.
Rozsah příjmů dokládají data spotřebitelského sdružení Codacons. Jednadvacet největších italských měst vybralo během posledních pěti let na pokutách udělených prostřednictvím radarů 306,5 milionu eur, tedy přibližně 7,5 miliardy korun.
Nejvýnosnější síť měla Florencie, která za pět let získala na pokutách 86 milionů eur, v přepočtu více než dvě miliardy korun. Výše vybraných částek posiluje podezření kritiků, že se měření rychlosti v některých městech proměnilo v důležitý zdroj rozpočtových příjmů.
Bezpečnost na italských silnicích zaostává
Odstavování radarů však přichází v době, kdy Itálie stále vykazuje horší výsledky v bezpečnosti silničního provozu než Evropská unie jako celek. V loňském roce zemřelo na italských silnicích 49 lidí na milion obyvatel, zatímco průměr EU činil 43 obětí.
Počet mrtvých v posledních letech klesá v Itálii i v celé Unii, země však stále zůstává nad evropským průměrem. Spor o radary proto staví proti sobě dvě otázky: zda zařízení skutečně chrání životy na rizikových úsecích, nebo zda je samosprávy využívají především jako nástroj k doplňování svých rozpočtů.
Vyřazení 850 zařízení neznamená, že je Itálie odstraní natrvalo. Radary se mohou do provozu vrátit, pokud projdou potřebným schvalováním a budou odpovídat zpřísněným technickým standardům. Do té doby ale jejich měření nemůže sloužit jako právní základ pro ukládání pokut.
