Ital postavil falešné římské divadlo a skončil ve vězení
Google Maps
Ital postavil falešný římský amfiteátr a vybíral vstupné 40 eur. Nyní je ve vězení
Betonové sloupy, sádrové sochy, uměle zestárlé kameny a legendy o Caesarovi, Kleopatře i Giuliettě pomohly moderní stavbě u italské Vicenzy vydávat se za skutečný archeologický objev. Franco Malosso návštěvníkům tvrdil, že jde o jeden z nejstarších a největších amfiteátrů světa, a za prohlídku vybíral až 40 eur. Po dlouhém soudním řízení nyní skončil ve vězení.
msk
Devětašedesátiletý Franco Malosso, vystupující také pod jménem Franco či Franz von Rosenfranz, nastoupil před několika měsíci do věznice ve Ventimiglii. Odpykává si trest dva roky a čtyři měsíce, který se stal pravomocným poté, co italský nejvyšší soud v prosinci 2021 odmítl jeho dovolání. Podle aktuálního popisu případu ve španělském deníku El País byl odsouzen především za nelegální výstavbu a padělání uměleckých děl.
První rozsudek padl už v květnu 2019. Soud tehdy Malossa potrestal za nepovolené stavební zásahy, padělání uměleckých děl a vybudování objektů bez potřebných povolení. Zároveň mu nařídil odstranit schodiště, betonové sloupy, sádrové sochy i umělé jezírko a vrátit chráněný pozemek do původního stavu. Nárok obce Arcugnano na náhradu škody přesahující půl milionu eur odkázal do samostatného civilního řízení, jak vyplývá z dobové zprávy deníku Corriere del Veneto.
Antický objev vznikl v novém tisíciletí
Areál známý jako Anfiteatro Berico nebo Anfiteatro Marittimo Berico vyrostl na kopci u obce Arcugnano nedaleko Vicenzy. Malosso jej prezentoval jako archeologické naleziště s pozůstatky z neolitu, antického Řecka a římské éry. Ve skutečnosti šlo podle vyšetřovatelů o moderní stavbu vybudovanou bez potřebných stavebních, krajinných a památkových povolení.
Komplex obsahoval stupňovité hlediště, betonové sloupy, sádrové sochy a umělou vodní nádrž. Kameny byly opracovány a zestárnuty tak, aby připomínaly historické zdivo. Malosso v areálu pořádal prohlídky a akce, přičemž vstupné dosahovalo až 40 eur. Italská média o částce informovala už před zahájením soudního procesu a Corriere del Veneto tehdy popisoval, že místo bylo veřejnosti propagováno jako autentická archeologická lokalita.
Pochybnosti zesílily v roce 2016, kdy objekt prozkoumali karabiniéři z jednotky na ochranu kulturního dědictví společně s italskými památkáři. Ti dospěli k závěru, že areál není antický, ale jde o novodobou konstrukci. Podle Euronews se ve stavbě nacházely sklolaminát, papírová hmota, omítnuté tvárnice a sádrové sochy pocházející z počátku nového tisíciletí. Satelitní snímky navíc ukazovaly, že byl kopec nejprve upraven a teprve potom na něm vznikl údajně starověký areál.
Caesar dorazil o čtyři století příliš brzy
Malosso tvrdil, že památka pochází z roku 393 našeho letopočtu a patří mezi nejstarší a největší amfiteátry světa. Návštěvníkům zároveň vyprávěl, že místo navštívil Julius Caesar při návratu z Egypta s Kleopatrou.
Tato verze ale nedávala chronologický smysl. Caesar zemřel v roce 44 před naším letopočtem, tedy přibližně 437 let před údajným vznikem stavby. Ani označení za nejstarší amfiteátr nemohlo obstát: oficiální web archeologického parku v Pompejích popisuje tamní objekt jako nejstarší dochovaný římský amfiteátr. Malossovo tvrzení bylo v každém případě pouze součástí propagace falešného areálu, nikoli odborným archeologickým závěrem.
Do příběhu zapojil také Giuliettu Capuleti, která měla údajně žít v kostele spojeném s areálem. Příběh Romea a Giulietty však podle oficiálního webu města Verona vychází z novely Luigiho da Porta z roku 1531, byl zasazen do Verony a později jej proslavil William Shakespeare. Spojování literární hrdinky s novodobou stavbou u Vicenzy tak představovalo další část vytvořené legendy.
Přesnější není ani samotné označení amfiteátr. Objekt měl podle popisů půlkruhové hlediště a podobou se blížil římskému divadlu, zatímco klasický amfiteátr obklopuje centrální arénu ze všech stran. El País proto stavbu označuje za falešné římské divadlo, přestože Malosso a následně řada médií používali název amfiteátr.
Podvodná legenda získala úřední razítko
Případ je pozoruhodný i tím, že falešná památka nezůstala pouze soukromou atrakcí. Podle Euronews se dostala do turistického průvodce a internetové aplikace vytvořené s podporou místních úřadů a evropských peněz. Zdání oficiálního uznání pak mohlo turistům pomáhat uvěřit, že skutečně navštěvují historickou lokalitu.
Současnou novinkou není samotné odsouzení. Rozsudek první instance pochází z roku 2019 a kasační řízení skončilo v roce 2021. Aktuální mediální pozornost vyvolala až informace, že Malosso po neúspěšné žádosti o alternativní výkon trestu skutečně nastoupil do věznice ve Ventimiglii. Podle současných zpráv navíc stále nebyl dokončen soudem nařízený návrat pozemku do původního stavu.
Příběh proto není jen bizarní historkou o člověku, který postavil antické kulisy a prodával je jako historii. Ukazuje také, jak snadno může přesvědčivá legenda získat důvěryhodnost, pokud se dostane do úředních materiálů dříve, než ji prověří archeologové a památkáři.
