Irsko chystá energetickou revoluci. Jeden sektor mu ale může překazit plány
Shutterstock.com
Irsko chce elektrifikovat ekonomiku do roku 2050. Síť už dnes zatěžují datacentra
Irsko začalo připravovat nový dlouhodobý plán, který má určit podobu tamní energetiky až do roku 2050. Země chce postupně přesunout dopravu, vytápění i část průmyslu od fosilních paliv k elektřině. Výzva je mimořádná: samotná datová centra už spotřebovávají téměř čtvrtinu veškeré měřené elektřiny v zemi a poptávka má dál prudce růst.
šéfredaktor
Irská vláda odstartovala přípravu nové Power Sector White Paper, která má vytvořit rámec energetické politiky až do poloviny století. Dokument se bude týkat výroby elektřiny, přenosových a distribučních sítí i regulace trhu a má ovlivnit budoucí legislativu i investice.
Ministr pro klima, energetiku a životní prostředí Darragh O’Brien oznámil zahájení prací na konci července. Cílem podle jeho oficiálně zveřejněného stanoviska není jen dekarbonizovat výrobu elektřiny, ale postupně na ni převést podstatně větší část ekonomiky.
Elektřina má vytlačit ropu a plyn z dopravy, budov i průmyslu
Irsko počítá s tím, že spotřeba elektřiny bude v příštích desetiletích výrazně vyšší než dnes. Vedle elektrických aut a tepelných čerpadel ji budou zvyšovat průmyslové provozy a především technologický sektor.
Připravovaná bílá kniha má proto modelovat různé scénáře nabídky a poptávky, potřebný rozvoj sítí, bezpečnost dodávek i způsob řízení energetického systému. Vláda chce hledat kompromis mezi třemi cíli, které se nemusí vždy potkávat: nízkými cenami, bezpečností dodávek a dekarbonizací.
Podle dřívějšího hodnocení Mezinárodní energetické agentury může irská poptávka po elektřině v příštích letech výrazně růst a v některých scénářích se až zdvojnásobit. IEA proto doporučila rychlejší výstavbu sítí, nových výrobních kapacit a úložišť i větší flexibilitu spotřeby.
Dublin zároveň už dříve oznámil rozsáhlé investice. Státní energetické společnosti ESB a EirGrid mají v letech 2026 až 2030 investovat do elektrické infrastruktury přibližně 14 miliard eur. Irsko současně míří k tomu, aby v roce 2030 pocházelo 80 procent výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, vyplývá z vládního kapitálového plánu.
Datacentra už spotřebují skoro tolik elektřiny jako všechny domácnosti
Specifickým problémem Irska je mimořádně rychlý růst datových center. Země se díky nízkým korporátním daním, anglickému jazyku a přítomnosti technologických gigantů stala jedním z hlavních evropských uzlů cloudové infrastruktury.
Podle nejnovějších dat irského Central Statistics Office připadlo v roce 2025 na datacentra už 23 procent veškeré měřené spotřeby elektřiny v zemi. V roce 2015 to bylo jen pět procent.
Spotřeba datových center během jediného roku vzrostla o deset procent na 7 663 GWh. Všechny irské domácnosti dohromady přitom představovaly 28 procent národní spotřeby elektřiny.
Za deset let se tedy datacentra dostala z relativně okrajového odběratele na úroveň, která se blíží celé rezidenční spotřebě země. A právě další expanze umělé inteligence, cloudu a digitálních služeb může tlak na elektrickou síť ještě zesílit.
Pro Dublin tím vzniká citlivá hospodářská rovnice. Datacentra přinášejí investice a podporují technologický sektor, který je pro irskou ekonomiku zásadní. Zároveň ale soutěží o omezenou síťovou kapacitu s domácnostmi, průmyslem, tepelnými čerpadly nebo budoucí elektromobilitou.
Brusel chce elektrifikaci zdvojnásobit
Irský plán zapadá do širšího obratu evropské energetické politiky. Evropská komise v červenci představila Akční plán elektrifikace, podle něhož dnes elektřina pokrývá přibližně 23 procent konečné spotřeby energie v EU.
Brusel chce jako orientační cíl prověřit zvýšení tohoto podílu na 46 procent do roku 2040. Elektrifikovat se má především doprava, vytápění budov a průmyslové procesy.
Komise odhaduje, že dosažení tohoto cíle by mohlo do roku 2040 snížit účet EU za dovážená fosilní paliva až o 260 miliard eur ročně. Přechod ale naráží na zásadní ekonomický problém: elektřina je v mnoha evropských zemích pro konečné zákazníky výrazně dražší než plyn.
Evropská strategie proto počítá mimo jiné s úpravou síťových poplatků a daní, rychlejším zaváděním chytrých elektroměrů, podporou tepelných čerpadel a elektromobility nebo masivnější výstavbou přenosových sítí.
Irsko se přitom během svého předsednictví v Radě EU snaží elektrifikaci zařadit mezi hlavní evropské priority. Pro samotnou zemi ale bude rozhodující méně politický cíl pro rok 2050 než rychlost, s jakou dokáže v příštích deseti letech postavit nové vedení, zdroje a úložiště.
Bez nich může elektrifikace narazit na jednoduchý fyzikální problém: elektřiny bude potřeba výrazně více, ale nebude ji kudy dopravit.
