Celkové financování oznámené soukromými fúzními firmami od roku 2021 už dosáhlo 14,24 miliardy dolarů. Odvětví podle Fusion Industry Association zaměstnává přes 16 tisíc lidí a počet sledovaných společností vzrostl na 56.

Investory láká možnost získat stabilní zdroj elektřiny, který by nevypouštěl oxid uhličitý při samotné výrobě a nebyl závislý na počasí. Nový impuls přidala umělá inteligence. Datová centra potřebují obrovské množství proudu nepřetržitě, zatímco technologické firmy současně slibují snižování emisí.

Energie ze stejné reakce jako ve Slunci

Současné jaderné elektrárny získávají energii štěpením těžkých atomových jader. Fúze funguje opačně: lehká jádra, nejčastěji izotopy vodíku, se za extrémní teploty spojují a uvolňují energii.

Palivo se musí zahřát na více než sto milionů stupňů a udržet v podobě plazmatu dostatečně dlouho, aby reakce vytvořila více využitelné energie, než kolik spotřebuje celý systém.

Právě zde leží rozdíl mezi fyzikálním experimentem a elektrárnou. Vědci už dokázali během jednotlivých pokusů dosáhnout významného energetického zisku uvnitř samotné reakce. Nikdo však zatím nepostavil zařízení, které by dlouhodobě, spolehlivě a ekonomicky dodávalo fúzní elektřinu do sítě.

Soukromé firmy věří, že pokrok v supravodivých magnetech, materiálech, výpočetní technice a výrobě komponent umožní tuto hranici překročit.

Květnový magazín HrotKvětnový magazín Hrot

AI není jaderná bomba. Nejde o závod s jedním vítězem, říká rektor ČVUT Michal Pěchouček

Microsoft objednal elektřinu, která ještě neexistuje

Nejodvážnější závazek uzavřel Microsoft se společností Helion Energy. Firma má od roku 2028 dodávat technologickému gigantu nejméně 50 megawattů elektřiny z první komerční fúzní elektrárny.

Helion už začal budovat zařízení Orion ve státě Washington. Společnost významně podporuje šéf OpenAI Sam Altman a v posledním sledovaném období získala dalších 465 milionů dolarů.

Termín roku 2028 je však mimořádně ambiciózní. Helion dosud neprokázal nepřetržitou komerční výrobu elektřiny a musí zvládnout nejen samotnou fúzní reakci, ale také připojení k síti, licencování a provoz celého zařízení.

Smlouva s Microsoftem přesto mění pohled na obor. Technologické firmy už neposkytují pouze rizikový kapitál, ale začínají si předem rezervovat budoucí výrobu.

Google rozložil sázky mezi více technologií

Dalším velkým příjemcem kapitálu je Commonwealth Fusion Systems, který vznikl při Massachusettském technologickém institutu. Firma v srpnu 2025 získala 863 milionů dolarů a celkem už nabrala téměř tři miliardy.

Nejprve chce dokončit demonstrační zařízení SPARC využívající tokamak a silné supravodivé magnety. Následovat má elektrárna ARC ve Virginii o plánovaném výkonu kolem 400 megawattů.

Google do společnosti investoval a souhlasil, že odebere polovinu elektřiny z první elektrárny. Začátek výroby firma plánuje na první polovinu třicátých let.

Google současně vložil peníze také do evropské Proxima Fusion. Mnichovská společnost získala 411 milionů eur v největším soukromém investičním kole evropského fúzního odvětví.

Proxima místo tokamaku vyvíjí stellarator, složitější systém zkroucených magnetických polí, který by mohl udržovat plazma stabilně a nepřetržitě. Jejím strategickým partnerem je vedle Googlu také německá energetická skupina RWE.

Sen o nekonečné energiiSen o nekonečné energii

Jaderná fúze míří na burzu. Startup General Fusion láká Wall Street na energii budoucnosti

Firmy očekávají elektřinu ve třicátých letech

Podle průzkumu oborové asociace očekává 71 procent fúzních společností první komerční dodávky elektřiny během třicátých let.

Tento výsledek je ale nutné číst opatrně. Jde o očekávání samotných firem, které potřebují získávat investory, zaměstnance i politickou podporu.

Odvětví zároveň přiznává, že před sebou má zásadní problémy. Mezi nejčastěji uváděné překážky patří celková energetická účinnost, materiály schopné dlouhodobě odolávat neutronům a zajištění dostatečného množství tritia, které má sloužit jako součást paliva.

Dvě třetiny dotázaných společností navíc stále označují financování za největší krátkodobý problém. Průměrný odhad peněz potřebných k dosažení komerčně životaschopné elektrárny činí 2,7 miliardy dolarů na firmu.

Rekordních 4,48 miliardy dolarů pro celé odvětví je tedy významná částka, nikoli však záruka úspěchu.

Investice kupují místo v energetické budoucnosti

Technologické společnosti nemají jistotu, že právě Helion, CFS nebo Proxima uspějí. Jejich investice fungují také jako strategická pojistka.

Pokud se fúze stane komerčním zdrojem, první fungující elektrárny budou pravděpodobně vzácné a jejich výkon bude mít vysokou cenu. Firmy, které dnes poskytují kapitál a uzavírají odběratelské smlouvy, si zajišťují přednostní přístup.

AI tak paradoxně pomáhá financovat technologii, která má jednou napájet její další růst.

Fúzní elektrárny ale zatím existují především v plánech, laboratořích a rozestavěných demonstračních zařízeních. Investiční boom ukazuje, že energetika už projekt bere vážněji než před několika lety. Neříká však, že byla vyřešena fyzika, ekonomika ani průmyslová výroba.

Závod o energii z hvězd zrychlil. Vítěz ale stále musí dokázat, že umí vyrobit nejen fúzi, ale také elektřinu, kterou bude možné spolehlivě a za rozumnou cenu prodávat.