Invalidovna
Shutterstock.com
Invalidovna jde do opravy za 2,15 miliardy. Barokní areál dostane moderní přístavbu a otevře se veřejnosti
Pražskou Invalidovnu čeká největší proměna za několik generací. Národní památkový ústav zahájil kompletní obnovu barokního areálu za 2,15 miliardy korun včetně DPH, což představuje největší investici v jeho historii. Vedle restaurované památky vznikne současná novostavba pro Pražský filharmonický sbor a technické zázemí. Po dokončení má být přibližně 80 procent historického objektu přístupných veřejnosti.
msk, čtk
,
Stavbaři ve středu symbolicky převzali klíč od Invalidovny. „Obnova Invalidovny patří k největším a nejsložitějším projektům obnovy památkového dědictví ve střední Evropě,“ řekl při zahájení premiér Andrej Babiš. Projekt za 2,15 miliardy korun má podle NPÚ trvat přibližně tři roky a kompletně vybavený areál se má otevřít na přelomu let 2029 a 2030.
Jde o dosud největší investiční akci Národního památkového ústavu. Veřejnou zakázku získalo sdružení společností Metrostav, Avers a Chládek & Tintěra. Staveniště má být zhotovitelům předáno 31. srpna.
Nejde přitom pouze o rekonstrukci několikasetleté budovy. Invalidovna má po dokončení fungovat jako kulturní, společenské i odborné centrum Karlína.
Z osamělé památky má být otevřený kus Karlína
Historická budova nabídne dvě stálé expozice. Jedna se zaměří přímo na historii Invalidovny a život jejích obyvatel, druhá pod názvem Šlechtická sídla představí památky spravované NPÚ po celé republice.
Vzniknou návštěvnická centra, kavárna, galerie pro krátkodobé výstavy, restaurátorské dílny, chemická laboratoř, studovny a pracoviště dokumentačních fondů. V severozápadní části objektu bude také společenský prostor pro výstavy a hudební produkce.
Ambicí je otevřít památku městu podstatně více než dosud. NPÚ počítá s každodenním zpřístupněním zhruba 80 procent historické budovy. Nádvoří i zahrady se mají propojit s okolními parky a být během návštěvní doby volně průchozí.
To je zásadní změna pro objekt, který byl velkou část moderní historie uzavřeným vojenským a archivním areálem.
„Na obnovu jsme čekali dlouho. S Invalidovnou žijeme osm let v NPÚ a takové synonymum pro Invalidovnu je jedinečnost,“ řekla při zahájení generální ředitelka NPÚ Naďa Goryczková.
Vedle baroka vyroste současná architektura
Nejviditelnější změnou bude dostavba na jižní straně areálu.
Aktuální projekt ji popisuje přesněji jako novostavbu se dvěma částmi. Jihovýchodní část získá Pražský filharmonický sbor, který zde bude mít hlavní a menší zkušební sál, prostory pro korepetice a administrativní zázemí. Druhou část bude provozovat NPÚ a jejím centrem se stane multifunkční sál pro přibližně 170 lidí s nastavitelnou akustikou.
Pod zemí vznikne také parkoviště pro padesát automobilů a do novostavby se soustředí podstatná část technologií potřebných pro celý areál.
Smyslem je dostat moderní technické provozy mimo historickou část a nezasahovat zbytečně do barokních konstrukcí.
Autorem návrhu je architekt Petr Hájek. Moderní přístavba má mít fasádu z profilovaného skla, která má starou budovu záměrně nekopírovat, ale vytvořit vedle ní současnou architektonickou vrstvu.
Pro Pražský filharmonický sbor znamená projekt zásadní změnu. Těleso, které pravidelně spolupracuje s předními orchestry a dirigenty, dosud nemá vlastní odpovídající sídlo.
„Sbor, který patří ke světové špičce, dosud nemá vlastní sídlo ani odpovídající podmínky pro svou každodenní práci,“ řekl při zahájení jeho ředitel David Mareček.
Z obřího Dientzenhoferova plánu vznikla jen devítina
Samotný příběh Invalidovny je téměř stejně neobvyklý jako současná rekonstrukce.
Její počátky sahají k hraběti Petru Strozzimu, který v roce 1658 odkázal majetek nadaci určené na pomoc válečným invalidům a jejich rodinám. Kilián Ignác Dientzenhofer později navrhl monumentální ústav pro čtyři tisíce lidí.
Původně měla Invalidovna tvořit čtvercový komplex o rozměrech přibližně 300 krát 300 metrů.
Nakonec vznikla jen jedna devítina celého zamýšleného areálu.
Základní kámen položil císař Karel VI. v srpnu 1732 a stavba byla dokončena v roce 1737. Ani zdaleka v ní přitom nikdy nežily plánované čtyři tisíce lidí. Nejvyšší doložený počet obyvatel dosáhl podle NPÚ v roce 1854 celkem 1404 lidí, včetně žen a dětí.
Invalidé objekt postupně opouštěli ve 20. století a budovu následně využívala především armáda a Vojenský ústřední archiv. Výrazné škody utrpěla při povodních v roce 2002.
Armáda areál opustila v roce 2015 a Invalidovna následně přešla pod Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.
Místo prodeje přišla největší investice NPÚ
V jednu chvíli se skutečně připravoval prodej památky soukromému vlastníkovi.
Ten nakonec zastavila první vláda Andreje Babiše a v roce 2018 byla Invalidovna převedena do správy Národního památkového ústavu.
Goryczková tuto epizodu při zahájení stavby připomněla přímo premiérovi. „Nevím, jak se to podařilo, ale nakonec jste podlehl tíze mých argumentů,“ řekla Babišovi. Ten odpověděl, že ho přesvědčila svou energií a tahem na branku.
Od převodu k zahájení stavby uplynulo dalších osm let příprav.
Ještě v roce 2020 NPÚ odhadoval náklady na obnovu na 1,95 miliardy korun a dokončení nejdříve v roce 2027. Aktuální rozpočet už činí 2,15 miliardy korun včetně DPH a termín otevření se posunul na přelom let 2029 a 2030.
Před samotnou stavbou proběhly stavebněhistorické a archeologické průzkumy a záchranná archeologie bude pokračovat i během stavebních prací.
Po jejich skončení má z někdejšího zařízení pro válečné invalidy vzniknout místo, kde se vedle téměř tři sta let starého baroka potkají expozice, památkáři, restaurátoři, koncerty i současná architektura.
A budova, která po desetiletí fungovala především za zavřenými dveřmi, se má z velké části konečně otevřít městu.
