Pevný internet v Česku vychází podle mezinárodního srovnání zhruba na 407 korun měsíčně.
Shutterstock.com
Češi mají internet levnější než Západ. Rumunsko je ale úplně jiná liga
Evropa je online téměř celá, ale za velmi rozdílné ceny. Česko v mezinárodním srovnání nepatří mezi drahé země: podle Broadband Genie vychází průměrný pevný broadband zhruba na 407 korun měsíčně. Je to výrazně méně než v Lucembursku, Nizozemsku nebo Finsku, ale zároveň podstatně víc než v Rumunsku, které má nejlevnější pevný internet v Evropské unii. Český problém tak dnes není ani tak samotná cena, jako spíš rozdíly v kvalitě a dostupnosti připojení mezi městy, venkovem a seniorskými domácnostmi.
šéfredaktor
Internet se v Česku stal samozřejmou službou. Bez něj se hůř pracuje, komunikuje s úřady, nakupuje, studuje i sleduje média. Podle Českého statistického úřadu používalo v roce 2025 internet 7,7 milionu lidí starších 16 let, tedy 88 procent této věkové skupiny.
Ve srovnání s Evropskou unií je ale česká digitální realita dvojí. Na jedné straně už internet používá drtivá většina lidí a země patří cenově spíše k dostupnějším trhům. Na druhé straně část domácností, zejména seniorských, zůstává mimo digitální komfort, který je pro mladší generace běžný.
Podle srovnání Broadband Genie, které analyzovalo pevné broadbandové tarify ve 214 zemích, vychází průměrná cena pevného internetu v Česku na 19,60 dolaru měsíčně. Při aktuálním přepočtu to odpovídá zhruba 407 korunám. Česko je tak na 35. místě světového žebříčku podle ceny od nejlevnějších zemí.
To je pro českého čtenáře důležitější údaj než samotné evropské pořadí. Český broadband je podle této metodiky levnější než v Německu, Rakousku, Nizozemsku nebo Lucembursku. Zároveň je ale dražší než v Rumunsku, Litvě, Bulharsku, na Slovensku nebo v Polsku.
Česko je levnější než Západ
Rozdíly jsou výrazné. Lucembursko má podle euronewsového přepočtu nejdražší pevný internet v EU: průměrně 49,99 eura měsíčně, tedy zhruba 1208 korun. Nizozemsko je na 48,73 eura, tedy asi 1178 korun, a Finsko na 48 eurech, přibližně 1160 korunách.
Česká cena kolem 407 korun tak vypadá ve srovnání se západní Evropou velmi příznivě. Německo ve studii Broadband Genie vychází přibližně na 988 korun měsíčně, Rakousko asi na 739 korun. Česko je tedy přibližně na polovině rakouské úrovně a výrazně pod německou.
To dobře zapadá do širšího obrazu evropského trhu. Západní a severní Evropa mají obecně dražší broadband, což souvisí s vyššími mzdami, vyššími provozními náklady, dražší infrastrukturou i celkově vyšší cenovou hladinou. Pro místní domácnosti ale nemusí být internet relativně tak zatěžující, protože jejich příjmy jsou vyšší.
Absolutní cena proto neříká celý příběh. Tarif za 1200 korun v Lucembursku může být pro tamní domácnost snesitelnější než levnější tarif v zemi s výrazně nižšími příjmy. Přesto je z českého pohledu podstatné, že domácí trh nevypadá v evropském srovnání jako drahý.
Ale Rumunsko je úplně jiná liga
Nejlevnější pevný internet v EU má podle srovnání Rumunsko. Průměrná cena 6,66 eura měsíčně odpovídá zhruba 161 korunám. Litva vychází na 14,90 eura, tedy asi 360 korun, a Bulharsko na 15 eur, přibližně 362 korun.
Rumunsko je tedy zhruba na 40 procentech české ceny. To je velký rozdíl, který nelze vysvětlit jen nižší kupní silou. Rumunsko dlouhodobě těží z rozšíření optických sítí, silné konkurence a pozdější modernizace infrastruktury. V některých částech východní Evropy se totiž přeskočily starší technologie a rychleji se přešlo k optice.
Česko je v tomto ohledu někde mezi. Má relativně dostupný internet, rozvinutý trh a množství lokálních i velkých poskytovatelů. Zároveň ale není tak levné jako nejúspěšnější země východoevropského cenového žebříčku.
Při srovnání se sousedy vychází Česko přibližně takto: Slovensko kolem 396 korun, Polsko kolem 440 korun, Maďarsko kolem 525 korun. Česká cena je tedy velmi blízko Slovensku a Polsku, ale nižší než v Maďarsku.
Cena není totéž co dostupnost
Samotná cena ale neříká, jak dobrý internet lidé skutečně mají. Studie Broadband Genie porovnává pevné broadbandové tarify, nikoli celkovou kvalitu připojení, reálné rychlosti, dostupnost optiky v konkrétních obcích nebo kupní sílu domácností.
To je pro Česko klíčové. V Praze, Brně nebo dalších velkých městech je nabídka připojení většinou široká. Domácnosti si mohou vybírat mezi optikou, kabelovým internetem, DSL, fixním bezdrátovým připojením nebo 5G internetem. Na části venkova je ale volba omezenější a kvalita připojení závisí na lokální infrastruktuře.
Český telekomunikační úřad proto provozuje Mapu internetu, která umožňuje ověřit dostupnost a kvalitu připojení v konkrétním místě. To je pro českého spotřebitele často důležitější než průměr v mezinárodní tabulce. Průměrná cena 407 korun měsíčně neříká, zda má domácnost v malé obci dostupnou optiku, nebo jen pomalejší bezdrátové řešení.
Právě zde se digitální nerovnost v Česku přesouvá. Nejde už primárně o otázku, zda internet vůbec existuje. Jde o to, jak rychlý, stabilní a dostupný je v konkrétní lokalitě.
Senioři zůstávají slabým místem
ČSÚ upozorňuje na další důležitý rozdíl: zatímco domácnosti mladších a středních generací mají internet doma až na výjimky všechny, mezi seniorskými domácnostmi je k internetu připojeno zatím jen 60 procent.
To je pro českou digitalizaci zásadní. Stát stále více přesouvá služby do online prostředí, banky omezují pobočkový provoz, úřady zavádějí digitální komunikaci a zdravotnictví také postupně přidává elektronické nástroje. Pokud část seniorů nemá domácí internet, nejde jen o technologické zpoždění. Jde o riziko sociálního vyloučení.
Levnější broadband sám tento problém nevyřeší. U seniorů nejde pouze o cenu připojení, ale také o digitální dovednosti, důvěru, bezpečnost, zařízení a ochotu měnit zažité návyky. Internet za několik stovek korun měsíčně může být dostupný, ale pořád nemusí být prakticky použitelný pro člověka, který se bojí podvodů, nemá počítač nebo nerozumí online formulářům.
Česká digitální politika tak bude muset vedle infrastruktury řešit i kompetence. Nestačí připojit obec k síti. Lidé musí umět síť bezpečně a smysluplně používat.
Mobil nestačí na všechno
V celé Evropě roste význam mobilního připojení. Mobilní telefon se stal hlavní bránou k internetu a v EU se přes mobilní zařízení připojuje téměř devět z deseti uživatelů. V Česku je trend podobný: mnoho lidí řeší běžný online život hlavně přes smartphone.
To ale neznamená, že pevný internet ztrácí význam. Pro práci z domova, streamování, online výuku, videohovory, hraní, cloudové služby nebo chytrou domácnost je stabilní pevné připojení dál zásadní. Mobilní data mohou stačit na komunikaci, sociální sítě nebo bankovnictví, ale nejsou plnohodnotnou náhradou kvalitního domácího broadbandu.
V českém prostředí to platí dvojnásob. Řada domácností kombinuje pevný internet doma a mobilní data venku. Pokud má ale někdo přístup pouze přes mobil, může být formálně „online“, ale prakticky omezený. Vyplňování úředních formulářů, práce s dokumenty nebo dlouhodobější vzdělávání je přes telefon méně pohodlné a často méně efektivní.
Digitální začlenění se proto nemá měřit jen tím, zda člověk internet použil. Důležité je, zda má stabilní, rychlé a cenově dostupné připojení doma.
Český internet jako konkurenční výhoda
Relativně dostupný broadband může být pro Česko výhodou. Digitální ekonomika, práce na dálku, IT služby, e-commerce, online média i malé podnikání stojí na tom, že domácnosti a firmy mají spolehlivé připojení za rozumnou cenu.
Česká cena kolem 400 korun měsíčně je v evropském srovnání konkurenceschopná. Pokud by se zároveň podařilo rozšířit kvalitní optické sítě a zmenšit rozdíly mezi městy a venkovem, mohl by být internet jednou z praktických výhod českého trhu.
Problémem je, že digitální infrastruktura se nebuduje rovnoměrně. Ve velkých městech je investiční logika jednoduchá: mnoho zákazníků na malé ploše znamená rychlejší návratnost. Na venkově je síť dražší, zákazníků méně a bez veřejné podpory nebo motivace operátorů se rozdíly mohou prohlubovat.
Česko tak nemusí řešit ani tak drahý internet jako spíše kvalitu poslední míle. Jinými slovy: zda se rychlé a stabilní připojení dostane nejen do městských bytů, ale i do menších obcí, periferií a domácností, které nejsou pro operátory komerčně nejatraktivnější.
Přepočet cen do korun
Při aktuálním kurzu 1 euro za 24,165 koruny vychází evropské ceny následovně:
| Země | Průměrná cena v eurech | Přepočet na koruny |
|---|---|---|
| Lucembursko | 49,99 eura | zhruba 1208 Kč |
| Nizozemsko | 48,73 eura | zhruba 1178 Kč |
| Finsko | 48 eur | zhruba 1160 Kč |
| Rumunsko | 6,66 eura | zhruba 161 Kč |
| Litva | 14,90 eura | zhruba 360 Kč |
| Bulharsko | 15 eur | zhruba 362 Kč |
Česko ve zdrojové tabulce Broadband Genie vychází na 19,60 dolaru, tedy přibližně 407 korun měsíčně. Kvůli odlišné měně a metodice je lepší tuto částku brát jako orientační srovnávací průměr, nikoli jako přesný popis běžné české faktury za internet.
Studie navíc nezahrnovala instalační poplatky, zařízení, routery, aktivační poplatky, promo ceny ani balíčky s televizí, mobilem nebo dalšími službami. Právě to je pro Česko důležité, protože mnoho domácností kupuje internet v balíčku s televizí, mobilním tarifem nebo dalšími službami. Skutečná měsíční platba domácnosti proto může být vyšší.
Česká pointa: dobrá cena, nerovná kvalita
Z českého pohledu je hlavní závěr poměrně příznivý. Pevný internet u nás podle mezinárodního srovnání není drahý. Česko je levnější než velká část západní a severní Evropy a cenově se drží poblíž Slovenska a Polska.
To ale neznamená, že je problém vyřešený. Digitální Česko se dnes neláme primárně na ceně průměrného tarifu, ale na dostupnosti kvalitního připojení, regionálních rozdílech a zapojení starších domácností.
Internet za zhruba 400 korun měsíčně může být pro mnoho domácností rozumná cena. Jenže pouze tehdy, pokud za ni dostanou stabilní a rychlé připojení. Pokud v části země lidé nemají reálnou volbu mezi technologiemi nebo poskytovateli, průměrná cena jim mnoho neřekne.
Evropa je online téměř celá. Česko také. Další fáze digitální politiky už ale nebude o tom, zda lidé internet mají. Bude o tom, zda je dost rychlý, dostupný, bezpečný a použitelný pro všechny generace i regiony.
