Finanční správa upozorňuje, že problém nebývá ani tak v nových pravidlech, ale spíš v tom, že část poplatníků nepřizná všechny příjmy, špatně uplatní výdaje nebo přehlédne povinnosti související s DPH. U digitální ekonomiky přitom nejde o okrajový detail. Tvůrci dnes běžně kombinují příjmy z několika platforem, spoluprací i nepeněžních plnění, a právě v tom vzniká nejvíc slabých míst.

Vyšší sazba daně se posouvá, princip zůstává stejný

Základní rámec zdanění fyzických osob se nemění. Stále platí daňová progrese: část základu daně se zdaňuje sazbou 15 procent a část nad stanovený limit sazbou 23 procent. Pro rok 2025 činí hranice pro vyšší sazbu 1 676 052 korun, zatímco za rok 2024 byla na úrovni 1 582 812 korun.

Podstatné je, že vyšší sazba se netýká celého příjmu, ale pouze části základu daně nad touto hranicí. Jak připomíná generální ředitelka Finanční správy Simona Hornochová, většina fyzických osob bude při podání postupovat stejně jako loni. Právě proto by podle ní neměli zapomenout na novou hranici příjmů pro vyšší sazbu daně a pečlivě si zkontrolovat i splnění podmínek pro uplatnění slev, kde se podle praxe chybuje často.

SpolečnostSpolečnost

Vláda chce vrátit školkovné i slevu na studenta. Domácnostem by klesly daně

Největší riziko? Nepřiznané příjmy včetně barteru

Pro influencery je zásadní jedno pravidlo: do přiznání musí uvést veškeré příjmy za kalendářní rok 2025. A to nejen od českých zadavatelů, ale také od zahraničních online platforem a reklamních systémů. Typicky jde o příjmy z prostředí YouTube, Instagramu, TikToku, Twitche nebo OnlyFans.

Daňová povinnost se přitom netýká jen přímých plateb. Do příjmů patří i odměny za marketingovou a reklamní činnost, sponzorované spolupráce, product placement, provize z affiliate programů a také barterová plnění. Právě barter bývá v praxi podceňovaný. Pokud tvůrce získá výměnou za propagaci zboží nebo službu zdarma, nejde o „milou pozornost“, ale o plnění, které je potřeba ocenit peněžní hodnotou a zahrnout do daňového přiznání.

Digitální byznys navíc často překračuje hranice států i měn. To znamená, že nestačí jen sečíst příchozí platby. Příjmy v cizí měně je nutné správně přepočítat na české koruny podle zákona o daních z příjmů a podle zvoleného postupu. Poplatníci, kteří nevedou účetnictví, mohou využít jednotný kurz pro zdaňovací období 2025, který Generální finanční ředitelství stanovilo pokynem GFŘ-D-75.

Výdaje: paušál není univerzální zkratka

Druhou častou chybou je práce s výdaji. Kdo uplatňuje skutečně vynaložené náklady, může do výpočtu zahrnout jen ty, které prokazatelně souvisejí s výdělečnou činností. Ne každá položka, která se tváří pracovně, tak automaticky obstojí.

Na první pohled jednodušší cestou jsou výdajové paušály, ani tam ale není prostor pro automatismus. Tvůrce si musí ověřit, do jaké kategorie jeho příjmy spadají a jaké procento paušálních výdajů může použít. Pokud vykonává více druhů činností, které spadají pod různé sazby, musí příjmy správně rozdělit, například do režimu 60 nebo 40 procent podle typu činnosti.

Důležité je také to, že paušál už v sobě zahrnuje veškeré výdaje. Vedle něj proto nelze uplatňovat další náklady, například cestovné nebo paušál na auto. Zákon zároveň stanovuje strop na úrovni příjmů do dvou milionů korun. Při šedesátiprocentním paušálu tak lze uplatnit maximálně 1,2 milionu korun výdajů, i když skutečné příjmy tuto hranici překročí.

ByznysByznys

Policie stíhá tři lidi kvůli krácení DPH za 273 milionů. V kauze zasahovala Daňová Kobra

Paušální režim a DPH: dvě oblasti, které se nevyplácí přehlížet

Specifickou kapitolou je paušální režim. Influenceři, kteří v něm fungují, by měli zkontrolovat, zda nepřekročili rozhodné příjmy pro zvolené pásmo paušální daně a zda neporušili jiné zákonné podmínky. Právě podobné překročení limitů může znamenat povinnost z paušálního režimu vystoupit nebo podat klasické daňové přiznání.

Ještě častěji ale v praxi narážejí na DPH. Finanční správa upozorňuje hlavně na dvě situace: povinnost stát se plátcem DPH při překročení zákonného obratu a povinnost registrovat se jako identifikovaná osoba, pokud tvůrce přijímá služby od zahraničních subjektů a sám není plátcem. Typicky jde o reklamní služby od společností jako Google, Meta nebo TikTok.

Právě tady digitální podnikání naráží na svou vlastní logiku. Tvůrce může mít pocit, že řeší „jen internet“, ve skutečnosti se ale pohybuje v režimu, který má z pohledu daní i DPH poměrně jasná pravidla. A čím víc příjmů přichází z různých kanálů, tím méně prostoru zbývá pro odhady a improvizaci.

Letošní daňové přiznání tak pro influencery nebude testem nových zákonů, ale spíš disciplíny. Kdo přizná všechny příjmy, správně rozliší výdaje, ohlídá limity paušálního režimu a nepodcení DPH, ten by měl projít bez větších komplikací. Kdo se spolehne na to, že online svět funguje mimo běžná pravidla, může narazit na problém, který se sice netváří dramaticky, ale ve výsledku bývá zbytečně drahý.