Globální investiční kanonáda Saúdské Arábie končí, tamní fond PIF bude aktivní na domácí půdě

Saúdskoarabský státní investiční fond (PIF) plánuje razantně omezit podíl svých mezinárodních investic a ukončit období multimiliardových globálních výdajů.

Saúdskoarabský státní investiční fond (PIF) plánuje razantně omezit podíl svých mezinárodních investic a ukončit období multimiliardových globálních výdajů.

Celý článek
0

Komentář: V případě, že Čína napadne Tchaj-wan, dojde ke globální krizi velkého rozměru

Finanční krize v roce 2008 by byla ve srovnání s děním okolo Tchaj-wanu jen „slabým čajíčkem“, píše ekonom Kryštof Míšek.

Finanční krize v roce 2008 by byla ve srovnání s děním okolo Tchaj-wanu jen „slabým čajíčkem“, píše ekonom Kryštof Míšek.

Celý článek
0

Komentář: Skrytá hrozba pro Evropu. Levná IoT zařízení z Asie jsou tikající bomba

Používané taktiky, jako je vkládání výbušnin a přepadávání dodavatelských řetězců, nejsou zcela nové. I tak to vyvolává obavy ohledně bezpečnosti osobních zařízení a možností jejich zneužití k budoucím útokům, píše expert na kyberbezpečnost Jan Bufka.

Používané taktiky, jako je vkládání výbušnin a přepadávání dodavatelských řetězců, nejsou zcela nové. I tak to vyvolává obavy ohledně bezpečnosti osobních zařízení a možností jejich zneužití k budoucím útokům, píše expert na kyberbezpečnost Jan Bufka.

Celý článek
0

Česko mělo v prosinci nejvyšší inflaci v EU

Míra inflace v zemích Evropské unie v prosinci zrychlila na 3,4 procenta z listopadových 3,1 procenta. Nejvyšší inflaci v celé Unii má podle údajů harmonizovaných s metodikou EU Česko, kde ceny meziročně stouply o 7,6 procenta. V listopadu to bylo 8,0 procenta. Naopak nejnižší je inflace v Dánsku, kde činí 0,4 procenta.

Česko mělo v prosinci nejvyšší inflaci v EU
ilustrační foto | Shutterstock.com

 

V zemích eurozóny míra inflace v prosinci zrychlila na 2,9 procenta z listopadové hodnoty 2,4 procenta, potvrdil Eurostat svůj původní odhad. Inflace v celé EU součástí odhadu nebývá. Před rokem, tedy loni v prosinci, byla míra inflace v eurozóně 9,2 procenta a v celé Unii 10,4 procenta.

Nižší inflace než v České republice tak už je například i v Maďarsku, které bylo dlouho nejhorší v Evropské unii. Teď má inflaci 5,5 procenta. V Polsku míra inflace o něco klesla, z listopadových 6,3 procenta na prosincových 6,2 procenta, na Slovensku rovněž klesla z 6,9 procenta na prosincových 6,6 procenta.

Před rokem byla inflace v Česku na 16,8 procenta, v Maďarsku na 25,0 procenta, na Slovensku to bylo 15,0 procenta a v Polsku 15,3 procenta.

Po Dánsku byla v prosinci v zemích EU nejnižší míra inflace v Itálii a v Belgii, v obou případech 0,5 procenta. Naopak druhou nejhorší zemí po Česku bylo Rumunsko (7,0 procenta) a Slovensko (6,6 procenta).

 

„Trvaleji relativně vysoká míra inflace v Česku – vysoká alespoň tedy na poměry EU – pramení z několika zdrojů. Jde zejména o důsledek geografické blízkosti k Rusku, poměrně vysoké předválečné závislosti na ruských energiích, rovněž poměrně vysoké energetické náročnosti českého průmyslu, vysokého podílu průmyslu na výkonu ekonomiky, přehřátého trhu práce, přehřátého trhu s nemovitostmi a výrazného tempa zadlužování během covidu, podobně jako výrazného tempa nárůstu rozvahy České národní banky během intervence za slabší korunu v letech 2013 až 2017. Rovněž platí, že současná česká vláda se k zastropování cen energií odhodlala v roce 2022 poměrně pozdě a s poměrně malou razancí, což inflační tlaky v tuzemské ekonomice dále umocnilo,“ komentoval hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Údaje zveřejněné Eurostatem se liší od údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) kvůli rozdílné metodice. Ředitel Odboru statistiky cen ČSÚ Jiří Mrázek upozornil, že národní systém výpočtu inflace v Česku zachycuje jiným způsobem náklady na vlastnické bydlení. „Zatímco u nás je takzvanému imputovanému nájemnému (nákladům na vlastnické bydlení) přikládána relativně vysoká váha (cca dvanáct procent spotřebního koše), v rámci evropského výpočtu tato položka zatím není zahrnuta,“ připomněl. Údaj za Česko byl během loňského roku také silně ovlivněn vládním úsporným tarifem na energie. Pro účely měnové politiky ČR i pro další účely v tuzemsku je proto vhodnější index spotřebitelských cen ČSÚ.

ČSÚ minulý týden uvedl, že podle národní metodiky tempo růstu spotřebitelských cen v prosinci zpomalilo na 6,9 procenta z listopadových 7,3 procenta. Za celý loňský rok činila průměrná míra inflace 10,7 procenta. Bylo to o 4,4 procentního bodu méně než v roce 2022, kdy ovšem byla druhá nejvyšší inflace od vzniku samostatné ČR.