Humanoidní roboti se ještě pořád učí spolehlivě chodit po schodech, zvedat předměty a pracovat bez dozoru. Jedna americká společnost už přesto plánuje jejich další krok: předat jim zbraně.

Foundation Future Industries očekává, že první scénáře spojené s ozbrojeným nasazením svých robotů začne testovat už v roce 2027. Dva stroje Phantom MK-1 přitom letos poslala na Ukrajinu, kde je zkoušela v reálném válečném prostředí.

Nešlo však o robotické vojáky střílející na protivníka. Veřejně popsaný pilot se soustředil především na přenášení zásob z venkovního prostoru do budovy, aby kvůli stejnému úkolu nemusel pod palbu člověk. Firma uvádí také testování průzkumných činností, mapování interiérů a prohledávání budov.

Nejprve nosič, potom voják

Zakladatel a šéf společnosti Sankaet Pathak tvrdí, že humanoidní roboti nemají nahrazovat levné drony nebo bomby. Ty dokážou ničit cíle jednodušeji a za méně peněz.

Smysl podle něj získají tam, kde armáda potřebuje provést složitý a přesný úkol bez rozsáhlého poškození okolí. Robot by mohl vstoupit do budovy, přinést zásoby, provést průzkum, vyzvednout zraněného nebo pomoci zadržet konkrétní osobu.

Pathak proto odmítá představu armády terminátorů, která bez rozmyslu ničí města. Tvrdí, že humanoidní stroje by naopak mohly omezit nasazování vojáků a snížit škody způsobené bombardováním.

To je ovšem zatím především vize výrobce. Firma dosud nepředvedla humanoida, který by spolehlivě zvládal bojovou operaci, bezpečně rozpoznával cíle nebo používal střelnou zbraň v chaotickém prostředí.

Robot místo ženistůRobot místo ženistů

Nová zbraň americké armády. Robotické vozidlo dokáže samo vytvořit minové pole

Proč musí robot vypadat jako člověk

Pásové a kolové roboty už armády používají pro průzkum, odstraňování výbušnin i přepravu materiálu. Jsou stabilnější, jednodušší a zpravidla levnější než stroj pohybující se po dvou nohách.

Výhoda humanoida se má projevit v prostředí vybudovaném pro člověka. Dokáže teoreticky používat schody, dveře, žebříky, nářadí, vozidla nebo zbraně navržené pro lidské ruce.

Armáda by kvůli němu nemusela přestavovat budovy ani vytvářet speciální infrastrukturu. Stejný robot by navíc mohl přenášet bedny ve skladu, pracovat v továrně a po úpravě plnit úkoly na bojišti.

Praktická realita je zatím méně působivá. Chůze spotřebovává hodně energie, robot může snadno ztratit rovnováhu a lidská ruka zůstává mimořádně složitým nástrojem. Spolehlivé uchopení předmětu je obtížné už v továrně, natož v blátě, dešti, kouři a pod palbou.

Phantom 2 má unést osmdesát kilogramů

Testování na Ukrajině přimělo společnost přepracovat konstrukci robota pro venkovní provoz a náročnější podmínky.

Připravovaný Phantom 2 má být podle firmy odolný proti vodě a prachu. Jeho nosnost se má proti první generaci zvýšit z přibližně 25 až 30 kilogramů na zhruba 80 kilogramů.

Výrazně má vzrůst také odolnost při pádu. Zatímco první model snášel zatížení kolem 12 až 15 G, nová verze se má přiblížit 100 G. Energii bude ukládat baterie s kapacitou tři kilowatthodiny.

Roboty využívají vlastní systémy umělé inteligence založené na takzvaných modelech světa. Ty se neučí pouze předpovídat další slovo jako jazykové modely, ale vytvářejí reprezentaci fyzického prostředí a odhadují, jak se bude situace vyvíjet.

Stroj má například pochopit, kde se nacházejí dveře, překážka nebo bedna, jak se objekt pravděpodobně pohne a jakou posloupnost kroků musí provést.

Firma roboty komerčně pronajímá přibližně za 100 tisíc dolarů ročně. Podobná má být podle ní i pořizovací cena pro vojenské zákazníky.

ByznysByznys

Nejen Číňané. Němci chtějí postavit roboty budoucnosti, investoři poslali přes 30 miliard korun

Kdo bude rozhodovat o střelbě

Technická otázka, zda robot dokáže použít zbraň, může být nakonec jednodušší než rozhodnutí, kdo ponese odpovědnost za její výstřel.

Pathak v dřívějším rozhovoru uvedl, že při běžném použití smrtící síly by měl rozhodnutí potvrdit člověk. Výjimkou mohou být obranné systémy, u nichž není kvůli rychlosti útoku možné čekat na lidskou reakci.

Hranice mezi ovládaným robotem a autonomní zbraní se však může postupně rozmazat. Operátor může určit pouze úkol nebo oblast, zatímco stroj sám zvolí trasu, vyhodnotí situaci a označí cíl.

Humanoidní roboty nemají vlastní zvláštní mezinárodní smlouvu. Stejně jako ostatní zbraně podléhají mezinárodnímu humanitárnímu právu, které vyžaduje rozlišovat mezi civilisty a bojovníky, omezovat vedlejší škody a přijímat opatření k ochraně civilního obyvatelstva.

Generální tajemník OSN António Guterres však systémy schopné samostatně vybrat a zasáhnout člověka označuje za „zabijácké roboty“. Prosazuje zákaz zbraní fungujících bez lidské kontroly a právně závazná pravidla pro ostatní autonomní systémy.

Technologie postupuje rychleji než pravidla

Foundation patří mezi málo amerických výrobců humanoidů, kteří se k vojenskému využití otevřeně hlásí. Na svých stránkách uvádí, že na rozdíl od konkurentů odmítajících ozbrojování své stroje záměrně připravuje i pro obranu.

Společnost tvrdí, že západní země si nemohou dovolit zůstat pozadu, pokud podobné systémy vyvíjejí jejich protivníci. Kritici naopak varují před závodem, v němž tlak na rychlost vytlačí bezpečnost, kontrolu a jasnou odpovědnost.

Ukrajinské testy zatím neukazují, že by humanoidní vojáci byli připraveni nastoupit na frontu. Ukazují ale, že jejich vývoj už opustil laboratoře a tovární haly.

První Phantom na Ukrajině přenášel zásoby. Jeho nástupce má být silnější, odolnější a samostatnější. A výrobce už otevřeně mluví o okamžiku, kdy robot do lidské ruky navržené zbraně vloží svou vlastní.