Měsíc po prvním útoku Izraele a USA na Írán je jasné, že optimistické předpoklady, že se válka vyřeší za pár týdnů, nedojdou naplnění. Dopady na světovou ekonomiku budou velmi vysoké a nepřejdou jako rýma za týden.

Někteří ekonomové je už srovnávají s důsledky ropné krize v sedmdesátých letech minulého století. A zřejmě nejsou daleko od pravdy.

Je totiž jasné, že problém se netýká jen ropy a plynu. A na rozdíl od nedávné energetické krize po napadení Ukrajiny Ruskem se zdaleka nedotýká jen jednoho kontinentu, ale celého světa.

I kdyby válka skončila třeba do měsíce, na trzích se nedostatek surovin a materiálů bude projevovat ještě dlouho. Kromě jiného i proto, že při bojích dochází k útokům na těžební a průmyslové oblasti v regionu. Rekonstrukce a návrat k plné kapacitě výroby může trvat roky.

ByznysByznys

Kurdové drží v rukou iráckou ropu. Blokáda Hormuzu obrátila starý mocenský pořádek

Jakkoli se veřejná debata v Česku zatím stále točí kolem vysokých čísel na totemech u čerpacích stanic, inflace už klíčí v odvětvích napříč ekonomikou a naléhavost zásahu centrálních bank roste.

Chápe to už i Christine Lagardeová, šéfka Evropské centrální banky, která, jak před pár dny informoval i Hrot24, prohlásila, že současný konflikt zvyšuje riziko prudších cenových šoků, než byly ty během počátku invaze Ruska na Ukrajinu, kdy inflace v eurozóně vystoupila na 10,6 procenta. A v Česku na osmnáct procent.

Nejde totiž jen o energie. Hormuzským průlivem proudil obří podíl světové spotřeby surovin pro výrobu průmyslových hnojiv, zejména pro lidnatou Asii a Afriku. Zdražení hnojiv se velmi rychle promítne do cen potravin a společně se zvýšenými náklady na dopravu v zemědělství a potravinářství může vést k silnému cenovému šoku.

Z regionu se ale dováží třeba i hliník. SAE, Bahrajn či Saúdská Arábie jsou významnými globálními hráči ve výrobě primárního hliníku. Automobilky už začínají propadat panice, protože hliník nejen zdražuje, ale přestává být i dostupný.

Christine LagardeováChristine Lagardeová

Šéfka ECB varuje: Světová ekonomika je na hraně energetického útesu

Průsaky prudce rostoucích cen energií jsou již zřejmé i v průmyslu stavebních hmot, který je mimořádně energeticky náročný a využívá zejména zemní plyn, u něhož se ceny již zdvojnásobily oproti době před válkou, a distributoři už začali zvedat ceny pro konečné spotřebitele. A například k výrobě izolačního polystyrenu potřebujete ropu. Dalo by se vypočítávat dál.

Situace se již promítá do inflačních očekávání a úroky na mezibankovních trzích rostou. Roste i úročení hypoték v očekávání, že centrální banky začnou zvyšovat sazby. A zřejmě se nepletou.

Neopakujme Rusnokovu chybu

Nelze se spoléhat na to, že u nás v Česku jsme na tom nyní s inflačními hrozbami lépe než v roce 2021, kdy růst spotřebitelských cen výrazně překračoval tři procenta a ČNB i tehdejší Babišova vláda pumpovaly do ekonomiky peníze o sto šest. A klíčová reposazba byla prakticky na nule.

Dnes jsou úroky na mírně restriktivní úrovni 3,5 procenta, ale je zjevné, že to nebude stačit. Dosud velmi silný kurz koruny brzdící inflaci začíná vykazovat známky oslabování a za poslední měsíc oslabila česká měna vůči euru zhruba z 24,20 na 24,50 a nic nenasvědčuje tomu, že by to měl být konec.

Navíc nová Babišova vláda opět provádí velmi expanzivní fiskální politiku a podle posledních vyjádření premiéra hodlá ještě přitlačit.

Pokud máme rostoucí ceny přibrzdit, je třeba reagovat včas. V roce 2021 Rusnokova bankovní rada reagovala na rostoucí inflační tlaky jako jedna z prvních ve světě, ale stejně to bylo pozdě a zažili jsme velmi kruté zdražování. Neměli bychom tuto chybu opakovat. Další měnové zasedání bankovní rady je na začátku května. A ČNB by už neměla váhat.

Dopady na světDopady na svět

Ropná krize sílí: IEA zvažuje uvolnění zásob kvůli válce v Íránu