Ropné a plynové tankery
Shutterstock.com
Mlha a chaos
Hormuzem pluje armáda stínových tankerů. Trh s ropou neví, kam se řítí
Přes Hormuzský průliv proudí ropa a LNG v režimu bez dat. Více než polovina tankerů vypíná transpondéry, což podle analytiků zásadně zhoršuje přehled o globálních tocích surovin a zvyšuje riziko cenových šoků na energetickém trhu.
editor
Doprava ropy a zkapalněného plynu přes Hormuzský průliv se podle analytiků oficiálně propadla na 90 až 95 procent oproti předválečným úrovním. Jenže mnohem důležitější jsou skutečná – dnes neoficiální – čísla.
Klíčový uzel světové energetiky tak ztrácí transparentnost a obchodníci i vlády mají stále menší přehled o tom, kolik ropy a plynu skutečně proudí na globální trh.
Hlavním problémem je rostoucí počet lodí, které vypínají své transpondéry a mizí z monitorovacích systémů. Takzvaný „noční režim“ byl dříve typický pro íránské lodě obcházející sankce, tedy takzvanou stínovou flotilu, dnes se ale stal běžnou praxí i u komerčních tankerů.
Podle dat společnosti Vortexa tvořily neviditelné plavby více než polovinu všech tranzitů přes Hormuz, v některých obdobích až 65 procent. Důvodem je kombinace bezpečnostních rizik, geopolitického napětí a snahy chránit lodě i náklad v citlivé oblasti.
„Utajený pohyb lodí už není jen signálem obcházení sankcí. Stal se širší reakcí komerčních společností na konflikt a s ním spojenou celkovou nejistotu,“ uvedla podle webu Oilprice.com analytička Vortexy Claire Jungmanová. Podle ní to zásadně zhoršuje schopnost trhu sledovat reálné toky surovin.
Nejde přitom jen o ropu. V „neviditelném režimu“ se stále častěji pohybují i tankery s LPG či LNG, což komplikuje odhady zásob, spotřeby i regionální poptávky. Trh tak přichází o data, která běžně určují ceny energií.
Situace je o to citlivější, že zásoby ropy jsou podle šéfů velkých firem extrémně nízké. Exxon i Chevron varují, že svět se blíží úrovním, kdy se trh stává náchylným k prudkým cenovým šokům.
„Jsme na neobvykle nízkých zásobách. Jakmile se dostaneme pod kritickou hranici, ceny mohou prudce vyskočit,“ uvedl viceprezident Exxonu Neil Chapman. Podle modelů by ropa Brent mohla v extrémním scénáři vystoupat až k 150–160 dolarům (skoro 3500 korun) za barel.
Šéf Chevronu Mike Wirth dodal, že „tlumicí mechanismy trhu se vyčerpávají“ a jakákoli další nerovnováha se začne rychleji promítat do cen.
Původně přitom trh počítal s rychlým uklidněním situace. Očekávalo se, že Hormuz se po jarních konfliktech vrátí do normálu.
Jenže místo toho zůstává provoz hluboko pod úrovní před válkou a situace se neustále mění v závislosti na geopolitických jednáních.
Ropa sice zatím zůstává pod hranicí 100 dolarů (asi 2100 korun) za barel, ale rostoucí nejistota a nedostatek dat z jednoho z nejdůležitějších energetických uzlů světa zvyšují riziko prudké cenové volatility v nadcházejících týdnech.
