Válka na Blízkém východě mění trh s pěti klíčovými surovinami
Vygenerováno v Nano Banana Pro
Nejde jen o ropu. Válka na Blízkém východě mění trh s pěti klíčovými surovinami
Ropa je jen začátek. Konflikt na Blízkém východě zasahuje stále širší okruh komodit a průmyslových odvětví. Vedle energetiky se pod tlak dostávají také hnojiva, petrochemie nebo hliník. Analytici varují, že dopady mohou přetrvat dlouho po případném uklidnění situace.
Redaktor
Když se mluví o důsledcích konfliktu na Blízkém východě, většina pozornosti se soustředí na ropu. Ve skutečnosti ale nejde pouze o energetický problém.
Podle analýzy serveru OilPrice a dalších odhadů zasáhly problémy v oblasti Hormuzského průlivu celou řadu komoditních trhů. Právě tudy totiž za běžných okolností prochází téměř 27 procent světového námořního obchodu s ropou a významná část exportu zemního plynu, hnojiv či petrochemických produktů.
I když se diplomaté snaží o deeskalaci, vyšší náklady na dopravu, pojištění tankerů a přesměrovávání lodních tras mohou držet ceny řady surovin nad dlouhodobým průměrem ještě několik let.
Ropa zůstává největším rizikem
Největší pozornost stále patří ropě.
Hormuzským průlivem běžně proudí zhruba pětina světové spotřeby ropy včetně exportů ze Saúdské Arábie, Iráku, Kuvajtu, Spojených arabských emirátů a Kataru. Nejzranitelnějšími odběrateli jsou především asijské ekonomiky v čele s Čínou, Indií, Japonskem a Jižní Koreou.
Analytici upozorňují, že dlouhodobější narušení dopravy by mohlo vyvolat nedostatek fyzických dodávek a prudký růst cen. V takové situaci by se navíc výrazně prodražila samotná přeprava, protože tankery by musely využívat delší trasy například kolem mysu Dobré naděje.
Katar drží klíč k plynu
Podobně citlivý je trh se zkapalněným zemním plynem (LNG).
Katar patří mezi největší exportéry LNG na světě a dlouhodobě zajišťuje přibližně pětinu globálních dodávek, primárně z průmyslový komplexu Ras Laffan. Prakticky všechny jeho zásilky přitom procházejí právě Hormuzským průlivem.
Na rozdíl od ropy je u LNG obtížnější hledat náhradní dodávky. Produkce je závislá na specializovaných terminálech a alternativní kapacity například v USA nebo Austrálii podle analytiků nedokážou případný výpadek Perského zálivu plně nahradit.
Hnojiva jako podceňovaný problém
Méně viditelným, ale potenciálně velmi citelným důsledkem jsou hnojiva.
Země Perského zálivu patří podle Mezinárodního výzkumného ústavu pro potravinářskou politiku (IFPRI) mezi významné exportéry močoviny, amoniaku či fosfátových hnojiv. Produkce je navíc silně závislá na zemním plynu, takže problémy v energetice se rychle přelévají i do zemědělství.
Podle údajů citovaných serverem OilPrice zdražila některá dusíkatá hnojiva ve Spojených státech o 30 až 40 procent. Největší riziko představuje situace pro země jako Indie, Pákistán nebo Bangladéš, které jsou na dovozu hnojiv silně závislé.
Plastový svět naráží na limity
Pod tlak se dostává také petrochemický průmysl.
Naphta, tedy jedna ze základních surovin pro výrobu plastů, výrazně zdražuje. V Asii její marže překročily 400 dolarů za tunu a v severozápadní Evropě se ceny dostaly nad 900 dolarů za tunu, v přepočtu tedy 8 700 a 19 tisíc korun.
Důsledky se promítají do cen plastů, obalových materiálů i zdravotnických pomůcek. Některé asijské petrochemické podniky, které jsou závislé na dodávkách z Blízkého východu, už omezují výrobu.
Hliník v největším deficitu za čtvrt století
Zřejmě nejdramatičtější situace se podle odhadů rýsuje na trhu s hliníkem.
Blízký východ je významným producentem, jako zařízení Al Taweelah, tohoto kovu a současné problémy podle analýzy vyřadily až pět procent světové produkce. Investiční banky a analytici nyní očekávají, že globální deficit rafinovaného hliníku by mohl do konce roku 2026 překročit dva miliony tun.
Trh s hliníkem zažívá největší šok od roku 2000, Evropa může pocítit tvrdý nedostatek
Obnova některých zasažených hutí navíc není otázkou týdnů. Úplné znovuspuštění velkých provozů může podle odhadů trvat 12 až 18 měsíců.
