V jaké fázi technologické připravenosti je dnes váš systém? Co mu ještě chybí k plné operační způsobilosti?

Systém je již nasaditelný pro omezené typy misí. Plná autonomie napříč celým spektrem úkolů, které dnes brigády na frontě požadují, je však ještě vzdálenější cíl.

V současnosti je naše technologie schopna pokrýt přibližně něco přes polovinu misí, které po nás byly požadovány. Složitější a vysoce specializované operace zůstanou po delší dobu doménou lidských pilotů.

Jak váš software technicky řeší navigaci a rozhodování v prostředí, kde je GPS trvale nedostupná nebo cíleně rušená?

Stejně jako pilot ve stíhačce nepotřebuje ke každému manévru GPS, ani náš systém ji k letu nevyžaduje.

AI pilot běží přímo na palubním výpočetním výkonu (edge-based AI), a proto není závislý na externí navigační infrastruktuře. Pokud je systém skutečně autonomní, nemůže být vyřazen pouhým rušením signálu.

ByznysByznys

Ukrajina dala razítko. Occam bere 3 miliony eur na autonomní drony

Co je dnes hlavním limitem autonomie v bojových podmínkách — výpočetní výkon, kvalita senzorů, nebo spolehlivost algoritmů?

Představte si špičkového závodního jezdce. Dokáže řídit jakékoli auto, ale jeho výsledný čas na kolo bude záviset na kvalitě vozu.

Stejně tak náš AI pilot dokáže řídit platformu, na níž je nasazen. Jeho výkon se však zlepší s kvalitnějšími kamerami, senzory a výkonnějším výpočetním hardwarem. Limity dnes nejsou primárně v samotném „řidiči“, ale v parametrech stroje.

Jak velká je dnes role člověka během mise? Směřujete k vyšší míře autonomie?

Jakmile je systém aktivován, nevyžaduje lidský zásah, GPS ani externí komunikaci.

Rozhodnutí o aktivaci však zůstává na lidském operátorovi. Ten určuje, kdy a za jakých podmínek bude autonomní pilot nasazen.

Co vám testování v ukrajinském operačním prostředí ukázalo o rozdílu mezi laboratorním testem a reálným bojem?

V obraně platí jednoduché pravidlo: nic nemá význam, dokud to nelétalo v bojových podmínkách.

Laboratorní validace je nezbytná, ale skutečný test probíhá až v ostrém nasazení.

Jak složitá je integrace vašeho softwaru do existujících bezpilotních platforem třetích stran? Vyžaduje úpravy hardwaru?

Základními požadavky jsou kamera a výpočetní jednotka.

Zbytek závisí na výrobci platformy (OEM). Stejně jako u závodního vozu může být platforma optimalizována tak, aby umožnila vyšší výkon AI — nebo může zůstat na minimální konfiguraci podle požadavků zákazníka.

RozhovoryRozhovory

„Na povrchu probíhá válka strojů. Poslední čtyři roky změnily bojiště,“ říká David Kubiš ze Cyber Drone Solutions

Jak rychle se vyvíjejí schopnosti elektronického boje a jaký tlak to vytváří na autonomní systémy?

Skutečně autonomní pilot by neměl být rušením paralyzován. Pokud by někdo „rušil“ lidského pilota uvnitř letounu, nespadl by automaticky z nebe.

Autonomní systém by měl fungovat stejně.

Vyhýbání se protivzdušné obraně nebo jiným hrozbám je pak otázkou dovednosti a „výcviku“ — ať už jde o člověka, nebo o algoritmus.

Stane se GPS-nezávislá autonomie standardem vojenských dronů?

Pokud mají ozbrojené síly dosáhnout skutečně masového nasazení prostředků ve vzduchu, bude nezbytná AI.

Do budoucna vidíme autonomní piloty jako „masové“ řešení, zatímco lidští piloti se přesunou do role jakýchsi speciálních sil — nasazovaných v nejkritičtějších nebo nejkomplexnějších scénářích.

Jaké technologické milníky v příštích dvou letech mohou nejvíce proměnit bezpilotní operace?

Klíčové budou nové generace carrier boardů a čipů, které umožní levnější provoz výkonné edge-based AI přímo na platformě.

Pokles ceny výpočetního výkonu při zachování nebo zvýšení kapacity může zásadně změnit ekonomiku i rozsah nasazení autonomních systémů.