Už v roce 2023 firma přiznala, že nedrží uhlíkovou neutralitu, a o rok později vykázala nárůst emisí o 48 procent oproti roku 2019
Shutterstock.com
Hlad po energii
Google kašle na zelené cíle. Jeho plynová elektrárna pro datacentra bude mít emise jako San Francisco
Energetické nároky AI nutí technologické giganty přehodnocovat strategie. Google se nově spojuje s projektem plynové elektrárny, která by výrazně zvýšila jeho uhlíkovou stopu.
editor
Google zvažuje využití plynové elektrárny pro napájení jednoho ze svých datacenter v Texasu. Projekt, na kterém spolupracuje s firmou Crusoe Energy, představuje výrazný posun oproti dosavadní strategii společnosti, která se dlouhodobě profilovala jako lídr v oblasti čisté energie.
Elektrárna má vzniknout v okrese Armstrong a podle podkladů by mohla dosahovat výkonu 933 megawattů. Ročně by přitom produkovala až 4,5 milionu tun oxidu uhličitého – tedy více než činí celkové emise města San Francisco.
Zařízení má fungovat mimo běžnou elektrickou síť a zásobovat přímo datacentrový kampus „Goodnight“, jehož výstavba už podle satelitních snímků probíhá. Píše o tom britský zpravodajský web Guardian.
Google existenci projektu nepopřel, zdůrazňuje však, že zatím nemá uzavřenou smlouvu na odběr elektřiny. Podle firmy jde o součást širší strategie, která se posouvá od nákupu uhlíkových kreditů k přímému budování energetické infrastruktury.
Projekt ale vyvolává kritiku. Podle analytiků jde o jeden z prvních případů, kdy se Google přímo podílí na rozvoji fosilní infrastruktury.
„Firma si dlouhodobě budovala image lídra v čisté energii. Tyto kroky ale naznačují zásadní strategický obrat,“ uvedl podle Guardianu autor analýzy organizace Cleanview Michael Thomas.
Nejde přitom o ojedinělý případ. Google v posledních měsících jednal o dalších plynových projektech v Illinois a Nebrasce. Podobným směrem se vydávají i další technologičtí giganti.
Meta, Amazon i Microsoft plánují nebo budují datacentra napájená plynem, aby zvládly rostoucí energetické nároky umělé inteligence.
Právě AI je hlavním důvodem změny přístupu. Datacentra potřebná pro trénování a provoz velkých modelů spotřebovávají enormní množství energie, které současná infrastruktura z obnovitelných zdrojů nedokáže vždy pokrýt v potřebném objemu a stabilitě.
Google přitom patřil k průkopníkům klimatických závazků v technologickém sektoru. V roce 2020 si stanovil cíl dosáhnout do roku 2030 plného provozu na bezuhlíkové energii.
Postupně ale začal cíle zmírňovat. Už v roce 2023 firma přiznala, že nedrží operativní uhlíkovou neutralitu, a o rok později vykázala nárůst emisí o 48 procent oproti roku 2019.
Jako vytí na Měsíc
V posledních zprávách Google hovoří spíše o „climate moonshots“ – ambiciózních, ale nejistých cílech, které by se do češtiny daly volně přeložit jako „vytí na Měsíc“. Firma zároveň připouští, že rychlý rozvoj AI přináší zásadní nejistoty v oblasti emisí i spotřeby energie.
Napětí mezi klimatickými ambicemi a technologickým růstem tak sílí. Zatímco firmy chtějí zůstat lídry v oblasti udržitelnosti, zároveň čelí bezprecedentní poptávce po výpočetním výkonu.
