Letecký pohled na LNG tanker
Shutterstock.com
Energetika na hraně
Globální trh s LNG ohrožuje kolaps poptávky. Válka mění plynový byznys a žene ceny vzhůru
Analytici varují, že současný propad poptávky po zkapalněném plynu nemusí být jen dočasný. Pokud válka potrvá, očekávaný globální převis nabídky se může rozplynout.
hrt
Světový trh se zemním plynem čelí nové hrozbě: místo nedostatku suroviny může přijít trvalý úbytek zákazníků. Válka na Blízkém východě narušila dodávky z klíčového regionu, vyhnala ceny vzhůru a nutí dovozce omezovat spotřebu. Podle šéfa Fóra zemí vyvážejících zemní plyn (GECF) hrozí takzvaná strukturální destrukce poptávky.
Konflikt už zasáhl přepravu přes Hormuzský průliv i energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Pokud by boje skončily okamžitě, návrat trhu do normálu by podle GECF trval šest až dvanáct měsíců. Pokud však krize potrvá další měsíce, mohou se dnešní nouzová opatření změnit v trvalé trendy.
To by znamenalo zásadní obrat. Ještě nedávno řada analytiků čekala, že rok 2026 přinese převis nabídky LNG díky novým exportním kapacitám ve Spojených státech a pomalejšímu růstu poptávky. Současná válka ale tento scénář zpochybnila. Není jisté, zda se očekávaný přebytek jen odkládá, nebo vůbec nenastane.
Nejvýrazněji je změna vidět v Asii, která je největším odbytištěm LNG. Podle dat společnosti Kpler směřuje region v dubnu k nejnižším měsíčním dovozům za téměř šest let. Celkový import má dosáhnout asi 19 milionů tun, zatímco letos v březnu činil 20,7 milionu tun a v prosinci 2025 přes 26 milionů tun.
Výrazný propad hlásí zejména Čína. Její dubnový dovoz má klesnout na 3,36 milionu tun, což je méně než polovina úrovně z prosince 2025. Důvody jsou dva: vysoké ceny a slabší průmyslová poptávka. Některé země omezují nákupy vědomě, jiné k tomu nutí ekonomická realita.
Typickým příkladem je Pákistán, který má omezené možnosti platit drahé spotové dodávky. Když cena LNG prudce roste, část odběratelů jednoduše mizí z trhu. Pokud firmy a domácnosti mezitím přejdou na jiné zdroje energie, nemusí se už vrátit.
Výpadek katarského plynu se snaží nahradit hlavně Spojené státy, částečně také Rusko. Alternativní producenti však nedokážou reagovat dostatečně rychle. Africké země sice disponují zásobami i exportní infrastrukturou, ale často jedou pod kapacitou.
Například Alžírsko zvyšuje dodávky do Evropy a plánuje masivní investice do těžby. Chce do roku 2030 navýšit produkci plynu na 200 miliard kubíků ročně. Podobně Nigérie připravuje rozšíření kapacity LNG terminálu. Tyto projekty ale zaberou roky, zatímco současná krize tlačí trh už dnes.
Právě časový nesoulad je největší problém. Dodatečný plyn je v zemi, ale ne v potrubí ani na lodích. Pokud vysoké ceny přetrvají příliš dlouho, mohou odběratelé začít investovat do úspor, obnovitelných zdrojů nebo jiných paliv.
Pro globální LNG trh by to byla zásadní změna. Namísto dočasného cenového šoku by přišel trvalý úbytek poptávky a ztráta části trhu, který měl být motorem dalšího růstu.
