Napětí na Blízkém východě promlouvá do energetiky po celém světě
Shutterstock.com
Návrat k jistotám
Globální energetický systém je pod tlakem. LNG krize, ropa z Blízkého východu a návrat uhlí mění trhy
Od března vypadla pětina LNG toků a více než miliarda barelů ropy. Ceny energií prudce rostou a mění spotřební chování – od vyššího zájmu o elektromobily až po návrat uhlí.
editor
Globální energetický systém zažívá prudký otřes. Od března bylo narušeno přibližně 20 % světových toků LNG a více než miliarda barelů ropy kvůli konfliktu v oblasti Hormuzu. Vlády omezují spotřebu, ceny energií rostou a trhy reagují přeskupením poptávky napříč sektory.
Mezinárodní agentura pro energii (IEA) odhaduje, že letošní nabídka ropy bude zhruba o 3,9 milionu barelů denně nižší než loni. Hlavním důvodem je výpadek produkce na Blízkém východě, kde došlo k omezení až o 10 milionů barelů denně. IEA ale zároveň předpokládá, že většina produkce se obnoví ještě během letoška.
Zajímavější než nabídka je však poptávka. Ta má podle IEA klesnout jen o zhruba 420 tisíc barelů denně – výrazně méně než výpadek na straně nabídky. To ukazuje, že spotřeba ropy zůstává odolná i v období extrémních cenových výkyvů.
Někteří analytici ale varují, že rovnováha je křehká. „Spotřebu můžete omezit jen do určité míry. Až se vyčerpají zásoby, trh se zlomí a ceny vystřelí,“ říká Ellen Waldová z Atlantic Council.
Vysoké ceny energií mezitím krátkodobě podporují alternativy. V Evropě i dalších regionech roste prodej elektromobilů a zájem o solární instalace. Současně ale platí, že tento růst je silně citlivý na ceny ropy i vládní pobídky.
Limity slunce i větru
Podle energetického experta Boba McNallyho jde spíše o cyklický než strukturální efekt. „Ropné šoky mohou dočasně urychlit přechod k EV, ale jakmile ceny klesnou, poptávka se vrací zpět,“ uvedl.
Podobný obraz vidíme i u obnovitelných zdrojů. Solární a větrné projekty v Evropě i Indii narážejí na ekonomické limity a tlak na cenové stropy. To ukazuje, že jejich rozvoj není automaticky ziskový bez podpory či vysokých cen energií.
Současně dochází k rychlému růstu spotřeby uhlí. Některé asijské státy, dříve závislé na LNG, přecházejí zpět k uhlí kvůli jeho dostupnosti. Vývoz uhlí v březnu a dubnu výrazně vzrostl a dodávky do Japonska, Jižní Koreje a EU se meziročně zvýšily o 27 %.
Krize tak ukazuje spíše přechodný posun než trvalou změnu energetického systému. V době nejistoty hrají klíčovou roli cena a dostupnost, nikoliv dlouhodobé klimatické cíle.
Až se situace stabilizuje a ceny energií klesnou, očekává se opačný pohyb: návrat plynu místo uhlí, oživení spotřeby ropy a ochlazení zájmu o EV bez dotací. Energetický mix se tak může ukázat jako mnohem méně flexibilní, než naznačovaly optimistické scénáře energetické transformace.
