Technologie jako ze sci-fi: proč fyzici zpochybňují zařízení Ghost Murmur
vytvořeno v Dall-e/prompt Hrot24.cz
Může CIA slyšet vaše srdce na dálku? Vědci vysvětlují limity technologie „Ghost Murmur“
Příběh zní jako vystřižený ze špionážního thrilleru. Americká administrativa naznačila, že při záchraně pilota amerického letectva ukrytého v horské průrvě na jihu Íránu mohla sehrát roli futuristická technologie přezdívaná „Ghost Murmur“.
msk
Podle mediálních informací má jít o zařízení využívající „kvantovou magnetometrii na dlouhou vzdálenost“, které dokáže zachytit lidský tep na obrovské ploše a pomocí umělé inteligence ho oddělit od šumu. „Je to jako slyšet hlas na stadionu, jenže ten stadion má tisíc čtverečních mil pouště,“ citoval jeden zdroj New York Post. Jiný výrok zněl téměř jako filmová replika: „Za správných podmínek, pokud vám bije srdce, najdeme vás.“
Realita záchranné mise přitom není sporná – zapojilo se do ní více letounů a pilot měl k dispozici nouzový maják. Samotná technologie Ghost Murmur však podle fyziků naráží na základní limity známé vědě. „Na povrchu hrudníku, tedy asi deset centimetrů od zdroje, je magnetické pole srdce sotva detekovatelné,“ říká John Wikswo z Vanderbiltovy univerzity. „Když se vzdálíte na metr, amplituda signálu klesne na tisícinu.“ Ve vzdálenosti kilometrů se pak signál prakticky ztrácí.
Limity, které nelze obejít
Kvantové magnetometry skutečně existují a patří k nejcitlivějším měřicím přístrojům – dokážou například detekovat srdeční arytmie nebo aktivitu mozku. Fungují ale v přísně kontrolovaných podmínkách. Historicky první měření magnetického pole srdce vyžadovalo extrémně citlivé cívky a zařízení chlazené téměř na absolutní nulu. Takové přístroje jsou navrženy tak, aby odstínily okolní prostředí, nikoli aby fungovaly v otevřené krajině.
Právě okolní prostředí představuje zásadní problém. „Museli byste odfiltrovat nejen magnetické pole Země a elektrické rušení, ale i srdeční tepy zvířat – ovcí, psů nebo zajíců,“ upozorňuje Chad Orzel z Union College. Slabost magnetických polí ilustruje jednoduše: „Magnet musíte přiblížit opravdu blízko k lednici, než se přichytí. To pole velmi rychle slábne.“ Klinické senzory proto pracují ve vzdálenosti centimetrů od těla. „I s pomocí umělé inteligence by nebylo možné identifikovat člověka na kilometry daleko,“ dodává. Ve vzdálenosti jednoho kilometru by byl signál zhruba bilionkrát slabší.
Revoluce, která by změnila fyziku
Podobně skeptický je i Bradley Roth z Oakland University. „Magnetické pole srdce se měří už 60 let, obvykle v laboratoři a jen pár centimetrů od těla – a i tak ho sotva zachytíte,“ říká. Představa, že by zařízení instalované například na vrtulníku dokázalo něco podobného na velké vzdálenosti, by podle něj nepředstavovala evoluční, ale revoluční skok.
Fyzici se proto shodují, že veřejně popsaná verze technologie Ghost Murmur je krajně nepravděpodobná. „Probíhá fascinující výzkum kvantové magnetometrie,“ připouští Orzel, „ale nic z toho nefunguje na vzdálenosti mnoha mil.“ Proč se tedy příběh objevil? Nabízí se i méně vědecké vysvětlení. „Možná si někdo vystřelil z novináře,“ říká Orzel. Nebo jde o záměrnou dezinformaci – způsob, jak zakrýt skutečné metody, případně vytvořit dojem technologické převahy.
