Mladí litevští vojáci pochodují během vojenské přehlídky
Shutterstock.com
Oblékají uniformy
Generace Z míří do evropských armád. Mladé láká válka, dobrodružství i smysluplná práce
Evropské armády po letech útlumu znovu nabírají vojáky a mezi novými rekruty jsou stále častěji mladí lidé. Generaci Z přitahuje nejen změněná bezpečnostní situace po ruské invazi na Ukrajinu, ale také dobrodružství, odpovědnost a touha po smysluplné práci.
editor
Evropské armády po letech útlumu znovu nabírají sílu a do jejich řad míří nová generace. Mladí Němci a Francouzi se hlásí do služby nejen kvůli válce na Ukrajině, ale také kvůli touze po smysluplné práci, dobrodružství a zkušenostech, které běžná kariéra nenabízí.
Jednadvacetiletá Němka Lizzy vstoupila do armády původně ze zvědavosti. Když ale během jejího nasazení v Litvě šlápl druhý den její kolega na minu, přestal být vojenský život abstraktní. „Najednou to bylo skutečnější,“ vzpomíná pro zpravodajský web Euractiv.
Podobných příběhů přibývá v době, kdy evropské státy výrazně posilují své ozbrojené síly. Německo chce do roku 2035 dosáhnout 260 tisíc aktivních vojáků a 200 tisíc rezervistů. Francie se po letech problémů s náborem snaží počet vojáků rovněž zvýšit.
Za těmito čísly jsou ale především osobní rozhodnutí. Pět mladých Francouzů a Němců do 30 let popsalo důvody, proč si zvolili uniformu.
Nikdo z nich nepocházel z vojenské rodiny a peníze nebyly hlavní motivací. Častěji mluvili o odpovědnosti, vlastenectví, dobrodružství nebo touze poznat svět, který dosud znali jen zvenčí.
Pro některé hrála významnou roli změna bezpečnostního prostředí. Německý poručík Elias začal Rusko vnímat jako hrozbu už po anexi Krymu v roce 2014. Když Moskva na konci roku 2021 soustřeďovala vojska u ukrajinských hranic, jeho přesvědčení ještě zesílilo.
Rutina i ruština
Dobrovolně se proto přihlásil k působení v německé brigádě, která je trvale rozmístěna v Litvě. Jednotka čítá zhruba 4800 vojáků a představuje první dlouhodobé zahraniční nasazení německé armády od druhé světové války.
Také Lizzy se jako členka německého letectva dostala blízko ruských hranic. Právě tam podle ní získala mnohem konkrétnější představu o tom, co znamená současná bezpečnostní situace v Evropě. Litva se pro mladé vojáky stává fyzickým symbolem nové evropské frontové linie.
Rusko ale není jediným důvodem, proč mladí lidé do armády vstupují. Francouzský námořní důstojník Paul chtěl podle svých slov sloužit zemi a zároveň být součástí něčeho většího. Několikaměsíční mise na fregatě v Latinské Americe mu navíc nabídla zkušenost, kterou by kancelářská kariéra neposkytla.
Pro Pierra byla armáda zase způsobem, jak uniknout rutině. Na univerzitě si uvědomil, že v jeho okolí téměř nikdo o službě v armádě neuvažuje, vyprávěl pro Euractiv.
Bezpečnost už není samozřejmá
Právě tento rozdíl ho přiměl přemýšlet, zda by neměl tuto mezeru sám vyplnit. Armáda podle něj nabízí odpovědnost, silné mezilidské vazby i možnost překonávat vlastní strach.
Podobně se k armádě dostala Laura. Při stáži v kanceláři bývalého eurokomisaře Thierryho Bretona pracovala na evropské podpoře obranného průmyslu.
Začala proto toužit vidět, co se za politickými rozhodnutími skutečně odehrává. Deset měsíců strávila ve výcviku námořní rezervy a nyní se chystá podepsat smlouvu rezervní důstojnice.
Pro generaci, která vyrůstala po skončení studené války, byla bezpečnost Evropy dlouho samozřejmostí. Válka na Ukrajině ale tento pocit změnila.
