Francouzský veřejný dluh na konci druhého čtvrtletí vystoupal na 3,5955 bilionu eur, tedy přibližně 87,95 bilionu korun. Jen proti předchozím třem měsícům se zvýšil o dalších 59,6 miliardy eur, zhruba 1,46 bilionu korun. V poměru k výkonu ekonomiky se dluh podle nejnovějších údajů statistického úřadu INSEE dostal na 119 procent HDP.

Pro srovnání, na konci roku 2025 činil francouzský dluh 115,6 procenta HDP. Během letošního prvního čtvrtletí vzrostl na 117,5 procenta a ve druhém už překonal 119 procent.

Právě s tímto výchozím stavem vláda premiéra Sébastiena Lecornua připravuje rozpočet na rok 2027. Francouzské ministerstvo financí naplánovalo představení návrhu státního rozpočtu a rozpočtu sociálního zabezpečení na 1. října.

Hlavní cíl je známý předem: veřejný deficit má v roce 2027 klesnout na pět procent HDP. Stejnou hodnotu už do svého finančního plánu na příští rok zahrnula francouzská dluhová agentura Agence France Trésor.

ByznysByznys

Francie chce peníze z pokut Googlu poslat do rozpočtu EU. Státům by klesly odvody

Přes 1,3 bilionu korun, které musí vláda najít

Pět procent HDP je stále výrazně nad tříprocentním limitem evropských rozpočtových pravidel. Francie navíc patří mezi státy, vůči nimž Evropská unie vede proceduru při nadměrném deficitu.

Situaci komplikuje fakt, že letošní rozpočet měl původně držet schodek na pěti procentech HDP, vláda však v září začala pracovat s odhadem 5,4 procenta HDP.

Pro rok 2027 proto Lecornu oznámil rozpočtové úsilí kolem 54 miliard eur, tedy přibližně 1,32 bilionu korun. Bez nových opatření by se podle vlády mohl deficit příští rok dostat přibližně k 6,5 až 6,6 procenta HDP. Premiér o rozsahu plánované korekce mluvil v polovině září.

Částka 54 miliard eur ale neznamená, že vláda jednoduše seškrtá výdaje o 1,32 bilionu korun proti roku 2026. Podle dosavadních propočtů má přibližně 40 miliard eur, necelých 979 miliard korun, kompenzovat automatický růst výdajů, například kvůli úrokům, penzím nebo zdravotnictví. Vlastní dodatečné rozpočtové úsilí proti předchozímu roku se pohybuje kolem 14 miliard eur, přibližně 342 miliard korun.

To je důležitý rozdíl. Část „úspor“ ve skutečnosti znamená zabránit tomu, aby státní výdaje rostly tak rychle, jak by rostly bez zásahu.

Jen úroky spolknou skoro 1,8 bilionu korun

Stále větší část francouzského rozpočtu spotřebuje samotná obsluha dluhu.

Francouzský stát bude v roce 2027 potřebovat na financování svých potřeb celkem 339,7 miliardy eur, tedy zhruba 8,31 bilionu korun. To je o 28 miliard eur, přibližně 685 miliard korun, více než podle aktualizovaného finančního plánu pro letošní rok.

Na střednědobých a dlouhodobých dluhopisech chce stát vydat čistých 340 miliard eur, přibližně 8,32 bilionu korun.

Samotná rozpočtová zátěž spojená s úroky z francouzského státního dluhu má v roce 2027 dosáhnout 72,9 miliardy eur, tedy přibližně 1,78 bilionu korun.

Lecornu navíc upozorňuje, že proti dřívějším předpokladům bude země kvůli vyšším sazbám a geopolitické situaci potřebovat na náklady spojené s dluhem asi o deset miliard eur více, což odpovídá zhruba 245 miliardám korun.

Důvodem je postupná výměna starších francouzských dluhopisů vydávaných v době mimořádně nízkých úrokových sazeb za nové, dražší emise.

ByznysByznys

Francie omezuje dodávky LNG. Stávka zasáhla klíčový terminál v Dunkerku

Na stole jsou důchody, státní platy i nemocenská

Rozpočtový balík má zasáhnout několik oblastí současně. Mezi dosud zveřejněnými návrhy patří omezení růstu části důchodů, zmrazení některých platů ve veřejném sektoru a změny státem hrazené nemocenské.

Vláda zvažuje také omezení daňového zvýhodnění francouzských penzistů. Snížení stropu desetiprocentního daňového odpočtu má podle dosavadních návrhů přinést státu dalších 1,4 miliardy eur, tedy přibližně 34 miliard korun.

Konečná podoba těchto opatření ale ještě může projít změnami v parlamentu.

Levicové strany a odborové organizace vládní plán kritizují jako úspornou politiku. Socialistický mluvčí Arthur Delaporte návrh označil za „hořký úsporný lektvar“, zatímco odbory před představením rozpočtu vyhlásily protestní akce, mimo jiné proti plánovanému zmrazení platů části veřejných zaměstnanců. Jde o stanoviska opozice a odborů, nikoli o neutrální charakteristiku rozpočtu.

Vláda naopak opatření zdůvodňuje potřebou zabránit dalšímu růstu schodku a stabilizovat veřejné finance.

Dluh může překročit 120 procent HDP

Ani splnění pětiprocentního cíle by francouzský dluh nezačalo okamžitě snižovat.

Evropská komise ve své květnové prognóze při nezměněné politice očekávala, že deficit Francie v roce 2027 dosáhne 5,7 procenta HDP a veřejný dluh vzroste z 115,6 procenta HDP v roce 2025 na 120,2 procenta v roce 2027.

Komise za hlavní důvody označila vysoký primární deficit a rostoucí úrokové náklady. Jen úroky mají podle jejího modelu vzrůst z 2,6 procenta HDP v roce 2026 na 2,8 procenta o rok později.

Francouzská vláda mezitím kvůli horšímu ekonomickému prostředí snížila odhad letošního hospodářského růstu. Aktuálně pro rok 2026 počítá s růstem HDP o 0,5 procenta a pro rok 2027 o jedno procento.

Slabší růst situaci dál komplikuje. Čím pomaleji roste samotná ekonomika, tím obtížnější je stabilizovat poměr státního dluhu k HDP, pokud stát současně hospodaří s vysokým deficitem.

Rozhodovat bude i parlament

Rozpočet přichází v době, kdy Lecornuova vláda nemá v Národním shromáždění jasnou většinu. Kabinet proto bude při schvalování návrhu hledat podporu nebo alespoň dostatečný prostor, aby rozpočet parlamentním procesem prošel.

Dosavadní vládní plán přitom počítá s tím, že bez rozpočtových opatření by schodek dál rostl, zatímco úrokové náklady a refinancování dluhu postupně zabírají větší prostor ve státních financích.

Francouzská rozpočtová otázka tak není jen o tom, zda vláda v jednom roce najde 54 miliard eur, tedy více než 1,3 bilionu korun. Podstatnější bude, zda se jí podaří změnit trajektorii, na níž zadlužení dál roste rychleji než výkon ekonomiky.