Francie má stále čas situaci zvrátit. Potřebuje ale věrohodný plán konsolidace veřejných financí
Shutterstock.com
Francie míří k dluhovému problému. Trhy se začínají bát o druhou ekonomiku eurozóny
Francie se dostává pod stále větší tlak finančních trhů. Dluh dosahuje 116 procent HDP, rozpočtový deficit zůstává kolem pěti procent a náklady na obsluhu dluhu rychle rostou. Problém může ohrozit nejen Paříž, ale celou eurozónu.
hrt
Dluhové problémy už nejsou pouze záležitostí rozvíjejících se zemí nebo států na periferii eurozóny. Výnosy státních dluhopisů rostou napříč vyspělými ekonomikami a investoři stále více sledují, zda jsou vlády schopné své dluhy udržet pod kontrolou. Jako nejzranitelnější z velkých ekonomik přitom podle analýzy vychází Francie.
Na první pohled může překvapit, že problémem není nejzadluženější Japonsko. Jeho hrubý veřejný dluh přesahuje 200 procent HDP, země má ale značná finanční aktiva a většinu dluhu drží domácí investoři.
Japonsko navíc dluží ve vlastní měně a jeho centrální banka vlastní velkou část státních dluhopisů. Úprava veřejných financí proto bude bolestivá, ale země má větší prostor reagovat.
Rizikem je spíše dopad japonských problémů na světové trhy. Ostrovní stát drží americké státní dluhopisy za zhruba 1,1 bilionu dolarů (asi 22,9 bilionu korun). Pokud by je ve velkém prodával kvůli podpoře jenu, mohly by růst americké výnosy a náklady financování Washingtonu.
Ani Spojené státy nejsou bez problémů. Veřejný dluh držený investory činí zhruba 32 bilionů dolarů, tedy kolem 101 procent HDP. Podle současných rozpočtových pravidel by měl do roku 2036 vystoupat na 120 procent HDP. Washington zároveň podle odhadů Kongresového rozpočtového úřadu čekají v letech 2027 až 2036 průměrné deficity 6,1 procenta HDP.
Amerika má ale zásadní výhodu: půjčuje si ve vlastním dolaru a americké státní dluhopisy jsou považovány za jeden z hlavních bezpečných přístavů světových financí. Náhlá dluhová krize proto zatím není pravděpodobná. Problém by se spíše projevil vyššími výnosy, inflací nebo tlakem na dolar.
Paříž na odstřel
Francie má podle analýzy horší kombinaci faktorů. Veřejný dluh dosahuje přibližně 116 procent HDP, schodek rozpočtu loni činil 5,1 procenta HDP a vláda pro letošek stále počítá s pětiprocentním deficitem. Návrat pod tři procenta se odkládá až na rok 2030.
Rostou také náklady na obsluhu dluhu. Francie za ně jen v prvním pololetí letošního roku zaplatila 34,5 miliardy eur, tedy zhruba 840 miliard korun. Úrokové platby se mohou před koncem desetiletí stát největší položkou státního rozpočtu.
Situaci komplikuje politika. Patová situace v parlamentu už kvůli rozpočtu vedla k pádu dvou premiérů. V říjnu přijde na řadu nový rozpočet a v dubnu prezidentské volby. Francouzské desetileté dluhopisy už mají vyšší výnos než řecké, španělské nebo portugalské.
A právě zde leží zásadní rozdíl oproti Japonsku a USA. Francie používá euro, ale sama ho nemůže vydávat. Evropská centrální banka může v krajním případě zasáhnout proti chaotickému vývoji na dluhopisových trzích, její možnosti jsou však podmíněné a rozhodně nejde o automatickou záchrannou brzdu.
Francie má stále čas situaci zvrátit. Potřebuje ale věrohodný plán konsolidace veřejných financí. Pokud bude Paříž i Brusel dál čekat, mohou o tempu nápravy rozhodnout finanční trhy. A případná francouzská dluhová krize by vzhledem k velikosti země nezasáhla jen Francii, ale celou eurozónu.
