Fosilní zdroje stále vyrábějí 57 procent světové elektřiny. Obnovitelné zdroje však poprvé předstihly uhlí a pokryly růst spotřeby.
Shutterstock.com
Energetická revoluce běží ve dvou rychlostech. Solár roste rekordně, uhlí zůstává jedničkou
Uhlí, zemní plyn, ropa a další fosilní zdroje v roce 2025 stále zajišťovaly 57 procent světové výroby elektřiny. Jejich podíl od začátku století klesl, v absolutním objemu však zůstávají silné kvůli prudkému růstu spotřeby. Zlom nastal jinde: obnovitelné zdroje poprvé vyrobily více elektřiny než samotné uhlí.
šéfredaktor
Světová elektroenergetika se mění rychleji než kdy dříve, ale výsledky lze číst dvěma zcela odlišnými způsoby. Fosilní zdroje mají stále většinu, zároveň však čisté zdroje v roce 2025 pokryly celý meziroční růst poptávky a zabránily dalšímu zvýšení výroby z uhlí, plynu a ropy.
Podle analýzy Pew Research Center pocházelo v roce 2025 z fosilních zdrojů 57 procent světové elektřiny. V roce 2000 to bylo přibližně 65 procent. Samotné uhlí dodávalo 33 procent, zemní plyn necelých 22 procent a ostatní fosilní zdroje zhruba tři procenta.
Obnovitelné zdroje poprvé porazily uhlí
Obnovitelné zdroje vyrobily v roce 2025 přibližně 34 procent světové elektřiny, zatímco podíl uhlí klesl na 33 procent. Vítr a slunce dohromady dodaly 17 procent elektřiny, více než trojnásobek svého podílu z roku 2015. Vodní elektrárny zůstaly největším jednotlivým nízkoemisním zdrojem s podílem kolem 14 procent.
Nejrychleji rostla solární energetika. Její podíl se zvýšil z pouhých tří procent v roce 2020 na téměř devět procent v roce 2025. Slunce tak už vyrábělo téměř stejně elektřiny jako jaderné elektrárny a poprvé mírně překonalo vítr.
Podle Global Electricity Review 2026 pokryly čisté zdroje celý meziroční růst světové spotřeby elektřiny. Samotný solár zajistil přibližně tři čtvrtiny přírůstku poptávky a fosilní výroba se meziročně nepatrně snížila. Rok 2025 byl prvním rokem od roku 2020, kdy výroba z fosilních paliv nevzrostla.
To je podstatný rozdíl proti situaci v předchozích letech. Obnovitelné zdroje dlouho rychle rostly, celosvětová spotřeba však rostla ještě rychleji a udržovala v provozu stále více uhelných a plynových elektráren. V roce 2025 se čistým zdrojům poprvé podařilo celý nový hlad po elektřině pokrýt.
Svět vyrábí dvakrát více proudu než v roce 2000
Pokles podílu fosilních paliv neznamená stejně rychlý pokles jejich skutečného využití. Celosvětová výroba elektřiny vzrostla mezi lety 2000 a 2025 z přibližně 15 300 na 31 700 terawatthodin. Za čtvrt století se tedy více než zdvojnásobila.
Největší část růstu připadla na Asii. Výroba elektřiny na kontinentu se zvýšila téměř čtyřnásobně a představovala 76 procent celosvětového přírůstku. Samotná Čína zajistila více než polovinu růstu světové výroby elektřiny od roku 2000.
Čína je současně největším výrobcem elektřiny ze slunce a větru. V roce 2025 vyrobila z těchto dvou zdrojů více proudu než všech 38 zemí OECD dohromady. Solární výroba tam poprvé překonala větrnou a během jediného roku vzrostla o 336 terawatthodin.
Čínský příklad ukazuje základní rozpor energetické transformace. Země může budovat rekordní objemy obnovitelných zdrojů a zároveň zůstávat závislá na obrovské flotile uhelných elektráren. Rozhodující proto není jen instalovaný výkon, ale také růst poptávky, výroba v konkrétních hodinách a schopnost sítí elektřinu přenášet a ukládat.
Evropská unie už má opačný poměr
Evropská unie se od světového průměru výrazně odlišuje. V roce 2025 pocházelo 48 procent její elektřiny z obnovitelných zdrojů, 23 procent z jádra a pouze 29 procent z fosilních paliv. Čisté zdroje tak v součtu zajišťovaly více než dvě třetiny výroby.
Vítr a slunce současně v EU poprvé vyrobily více elektřiny než všechny fosilní zdroje dohromady. Jejich společný podíl vzrostl z 20 procent v roce 2020 na 30 procent o pět let později, zatímco podíl fosilní výroby klesl z 37 na 29 procent.
Ani evropský vývoj ale neznamená, že by fosilní paliva ztratila význam. Plynové elektrárny poskytují výkon v době nízké výroby ze slunce a větru a uhelné bloky zůstávají důležité v několika zemích střední a východní Evropy. Přechod proto stále závisí na rozvoji sítí, akumulace, flexibilní spotřeby a stabilních nízkoemisních zdrojů.
Jádro je zvláštní kapitolou. Jeho podíl na světové výrobě klesl ze 17 procent v roce 2000 na necelých devět procent v roce 2025. Neznamená to však, že by jaderné elektrárny vyráběly méně. Kvůli zdvojnásobení celkové spotřeby jejich absolutní produkce podle výpočtu Hrot24 vzrostla přibližně z 2541 na 2808 terawatthodin, tedy asi o deset procent.
Rok 2025 tedy nepřinesl konec fosilní výroby, ale změnu směru. Uhlí zůstává největším jednotlivým zdrojem elektřiny a fosilní paliva stále drží většinu. Veškerý nový růst spotřeby však už dokázaly pokrýt čisté zdroje. Pokud se tento výkon zopakuje a zesílí, začne růst obnovitelných zdrojů vytlačovat nejen procentní podíl fosilní výroby, ale také její skutečný objem.
