Nová továrna nemusí být obří komplex se stovkami komínů
Shutterstock.com
Továrny bez komínů
Evropský průmysl se mění: Česko patří k vítězům nové industriální revoluce
Zatímco část tradičních odvětví, jako je ocelářství nebo chemie, na našem kontinentu skutečně slábne, nové firmy vznikají překvapivě rychle. Nejvíce jich přibývá ve střední a východní Evropě — včetně Česka a Slovenska. Evropa tak neprochází jen úpadkem, ale zároveň i tichou průmyslovou obnovou, která mění její ekonomickou mapu.
šéfredaktor
Debata o evropském průmyslu se v posledních letech točí kolem jednoho slova: úpadek. Zavírání energeticky náročných továren, vysoké ceny energií a slabší konkurenceschopnost vůči USA a Asii vytvářejí dojem, že Evropa postupně ztrácí svou výrobní základnu.
Tento obraz ale není celý. Nová data o vzniku průmyslových firem napříč Evropou ukazují výrazně jiný trend: zatímco část starého průmyslu slábne, vzniká nová vlna podniků — a ta se koncentruje v jiných regionech, než by mnozí čekali. O tomto fenoménu píše byznysový web Oilprice.com.
Česko a východ Evropy jako průmyslový motor
Nejvyšší míru vzniku nových průmyslových firem vykazují regiony střední a východní Evropy. Výrazně nadprůměrně si vede Česko.
Praha dosahuje přibližně 26 nových průmyslových firem na 10 tisíc obyvatel, Jihomoravský kraj kolem 17 a Zlínský kraj 16. Slovensko patří mezi další silné regiony — Bratislava dosahuje zhruba 21.
Evropa stvořila byrokratické monstrum. Musíme ihned jednat, jinak se staneme kořistí
Pro českou ekonomiku je důležité, že nejde o izolované body, ale o širší regionální trend. Průmyslová aktivita se zde neopírá jen o velké automobilky a dodavatelské řetězce, ale stále více také o nové technologické a výrobní firmy.
Evropa prochází restrukturalizací průmyslu, nikoliv jeho zmizením, vyplývá z analýz dat o vzniku podniků. Jinými slovy: staré odvětví ustupuje, ale nové ho částečně nahrazují.
Německo už není jediné
Tradiční průmyslová velmoc Evropy, Německo, zůstává silná, ale růst nových firem je geograficky omezený. Koncentruje se hlavně do Bavorska a Bádenska-Württemberska — tedy do již existujících průmyslových center.
To znamená, že Německo spíše posiluje své historické jádro, než aby vytvářelo nové průmyslové regiony. Ještě slabší obraz ukazuje Itálie, kde většina regionů zaostává za evropským průměrem.
Naopak Francie, která je často vnímaná jako ekonomicky rigidní a průmyslově problematická, vykazuje překvapivě silná čísla. Až 99 ze 101 regionů je nad evropským průměrem ve vzniku nových průmyslových firem.
Červnový magazín Hrot právě vyšel. Přináší rozhovor s hvězdným šlechticem Františkem Kinským
Foto: Hrot
Francouzský medián je přibližně 6,7 nových firem na 10 tisíc obyvatel, zatímco evropský průměr je kolem 3,2. To naznačuje, že Francie neprožívá jen stagnaci, ale spíše plošnou, relativně rovnoměrnou průmyslovou obnovu.
Klíčový posun v celé Evropě však není jen geografický, ale i strukturální. Starý průmysl — ocel, chemie, těžká energetika — je pod tlakem vysokých nákladů a transformace.
Nový průmysl se ale rodí v jiných odvětvích: baterie, robotika, polovodiče, biotechnologie, průmyslový software nebo pokročilé materiály.
Nejvyšší míru vzniku nových průmyslových firem vykazují regiony střední a východní Evropy. Výrazně nadprůměrně si vede Česko.
Tyto obory mají jinou ekonomiku. Jsou méně energeticky náročné, více automatizované a více závislé na know-how než na surovinách.
To zároveň znamená, že nevytvářejí stejný vizuální obraz průmyslu jako v minulosti. Nová továrna nemusí být obří komplex se stovkami komínů — často jde o vysoce automatizovaný provoz s menším počtem zaměstnanců, ale vyšší přidanou hodnotou.
Evropa se nerozpadá. Přeskupuje se
Z pohledu Česka je důležité, že tato změna neprobíhá rovnoměrně. Střední a východní Evropa se stává hlavní oblastí růstu nového průmyslu, zatímco část západní Evropy spíše transformuje nebo chrání stávající struktury.
Evropská průmyslová mapa se tak nepřepisuje náhle, ale postupně. Nejde o kolaps jednoho systému, ale o vznik systému nového.
To přináší i nerovnováhy: některé regiony budou růst, jiné budou dlouhodobě zápasit s útlumem starých odvětví. Ale tvrzení, že Evropa jednoduše „deindustrializuje“, už realitu nevystihuje.
Přesnější popis je méně dramatický, ale podstatnější: Evropa mění svůj průmyslový model. A Česká republika je uprostřed této změny jedním z jejích viditelných center.
