Vyprávěl mi úspěšný český podnikatel, jak byl při nedávné návštěvě Silicon Valley, jednoho z hlavních center inovací na světě, na pracovní snídani českých majitelů tamních firem.

„Bylo tam tak 60 až 70 lidí,“ říkal. Úžasné. Tolik nápadů, tolik odvahy pustit se na neprobádanou cestu nového byznysu. Ne všichni uspějí, mnozí už ale obraty svých firem zvětšili mnohonásobně během několika let.

Ještě úžasnější by bylo, kdyby své firmy budovali v Česku. Platili by tu daně, zaměstnávali lidi, ti by odváděli daně, šířili kolem sebe specifickou kulturu odvahy k riziku a k prolamování bariér, od školek by si vychovávali potenciální kolegy, podporovali v nich zvědavost a chuť zkoušet neprobádané.

Mnozí opravdu v Česku podnikali a chtěli pokračovat. Nešlo to. Pro růst a rozvoj firem v oblasti přelomových technologií není v Česku – a v EU obecně – dost financování.

Světová vědaSvětová věda

Ekonomka Havránková: „Nepodmíněný příjem je cesta k zombifikaci společnosti“

Střih. Každoročně 300 až 500 miliard eur z úspor občanů EU a jejich firem odtéká na finanční trhy USA, aby se zhodnocovaly tam… a aby prostřednictvím akcií a dluhopisů podporovaly tamní firmy.

Co brání evropským lídrům inovací, aby hromadně zůstávali v EU? Co brání evropským střadatelům a investorům, aby svůj kapitál zhodnocovali v EU?

Odpověď je snadná: fragmentace právních řádů v 27 zemích EU a fragmentace kapitálových trhů na minitrhy. Lídři inovací mezi novými firmami se nemohou financovat úvěrem. Pro banky je jejich podnikání příliš rizikové.

Pro firmy v segmentech přelomových inovací je navíc úvěr nevhodným nástrojem financování. Pokud se jejich byznys opravdu uchytí a rozjede, potřebují každou vydělanou korunu, euro, dolar investovat zpět do podniku, ne splácet úvěr.

Myšlenka na „evropské Delaware“ se rozpracovává přinejmenším od finanční krize let 2008–2010.

Takové firmy potřebují rozjezd a růst financovat kapitálem: rizikovým (venture) kapitálem investorů, kteří se na podnikání v průlomových technologiích a oblastech soustředí, nebo akciovým kapitálem investorů a investičních fondů diverzifikujících svá portfolia.

Jenže ti i oni českým firmám a firmám z většiny zemí EU říkají: „Nestojí nám za to se kvůli finanční investici detailně seznamovat s obchodním a insolvenčním právem vaší země. Jestli chcete investici z naší strany, zaregistrujte svou firmu v Irsku, Lucembursku nebo v americkém Delaware. Pak můžeme jednat dál.“

Pro investory je stěžejní znát práva spojená s jejich vlastnickými podíly – a ta se v jednotlivých zemích EU dost podstatně liší. Ještě mnohem víc se liší práva vlastníků a věřitelů v případech insolvence.

V USA se většina firem registruje v Delaware, kde je systém registrací jednoduchý a vstřícný k podnikateli i jeho investorům.

KomentářeKomentáře

Nejdřív byt, pak dítě? V Česku už mnozí nezvládnou ani jedno

Podnikatelé pak své „delawarské“ firmy provozují kdekoliv po USA a v místě fungování odvádějí daně, zaměstnávají lidi podle zákonů příslušného státu a řídí se všemi ostatními místními zákony – s výjimkou kousků obchodního a insolvenčního práva, pro něž platí právo státu Delaware bez ohledu na fyzické umístění firmy.

Proč EU nemá „své“ Delaware? Firmy by byly atraktivnější pro investory, mohly by fungovat v kterékoliv zemi EU, odvádět tam daně, přispívat k růstu ekonomik, podporovat výzkum a vzdělávání, zaměstnávat lidi v zajímavých činnostech, u mladých objevitelů vzbuzovat zvědavost a chuť do prolamování bariér, a přitom se řídit pracovním právem a všemi jinými částmi právního řádu země, v níž by fyzicky podnikaly.

Myšlenka na „evropské Delaware“ se rozpracovává přinejmenším od finanční krize let 2008–2010. Pro systém vynětí malé části obchodního práva týkajícího se práv investorů vlastního kapitálu z národních právních systémů členských zemí a nahrazení jednotnými pravidly, se v Bruselu vžil název „28. režim“.

Ještě nikdy ale nebyla urgence zavedení takových pravidel, která by úsporám obyvatel EU umožnila podporovat podnikání v EU, a to včetně průlomových inovací, větší než nyní. Země EU ztrácejí schopnost konkurovat podnikům ze Severní Ameriky a východní Asie, ztrácejí trhy.

Ještě nikdy také nebyla tak urgentní potřeba umožnit domácnostem v EU dobře zhodnocovat úspory přímo v EU. Demografické stárnutí populace neúprosně testuje sociální systémy všech zemí EU a průběžné důchodové systémy při probíhajících demografických změnách samy o sobě nezaručí důstojnou životní úroveň ve stáří.

A do třetice, už dlouho nebyla tak velká potřeba většiny zemí EU najít nové daňové příjmy, které by stabilizovaly deficitní systémy veřejných financí.

Proč zvyšovat daně nebo oklešťovat sociální systémy, pokud by šlo udržet evropské firmy v EU, aby odváděly daně tady, ne za oceánem?

Domácí byznysDomácí byznys

Bez základní finanční gramotnosti dnes podnikatel nepřežije, říká Jáčová z UOL Účetnictví

Je tedy v bytostném zájmu inovativních firem, domácností, veřejných sociálních systémů i celých ekonomik zemí EU najít systém „našeho Delaware“.

Z podstaty věci plyne, že „28. režim“ by musel být shodný pro všechny země, které se k němu připojí. A po tom volá byznys napříč Evropou, u nás např. spolek Druhá ekonomická transformace.

EU musí tento režim přijmout formou „nařízení“ (platí ve všech zemích stejně), nikoliv „směrnice“ (každá země si ji přenese do svého právního řádu ve znění, na kterém se shodnou její zákonodárci).

Údajně to jsou národní zájmy, kvůli kterým se některé země EU proti takové možnosti udržet inovativní firmy doma brání. Nezavedení podobného systému do českého právního řádu by snad ulehčilo státní správě a soudnictví.

Ještě nikdy nebyla urgence zavedení takových pravidel větší než nyní.

Rovněž by ulevilo státní pokladně od vyššího počtu plátců daně. Také by nejlepším a nejzvědavějším ze studentů a inovátorů nekomplikovalo rozhodování, jestli zůstat doma, nebo odejít studovat a pracovat do zahraničí. Odešli by.

Odešly by též inovativní firmy a s nimi i jejich potenciální daně a všechny další výhody vlivu dravých a úspěšných inovátorů na své okolí, výzkum, vzdělávací systém, ekonomiku a celou společnost.

Autorka je česká ekonomka, bývalá zástupkyně ČR ve Světové bance

Měsíčník HrotMěsíčník Hrot

Leadership není kontrola, ale důvěra, říká CEO automobilky Volvo Šárka Heyna Fuchsová