Extrémní teploty a sucho snižují výrobu některých jaderných elektráren
Shutterstock.com
Energetika v EU
Čím větší vedra, tím větší problém. Evropské jaderné elektrárny musejí kvůli horku omezovat výkon
Evropa se otepluje a s extrémními vedry přichází nový problém pro energetiku. Některé jaderné elektrárny kvůli vysoké teplotě řek a nedostatku vody omezují výrobu právě ve chvíli, kdy spotřeba elektřiny prudce roste.
editor
Evropská energetika čelí vlně veder, která může v dalších letech představovat stále větší problém pro stabilitu elektrické sítě. Extrémní teploty a sucho snižují výrobu některých jaderných a vodních elektráren právě v době, kdy domácnosti a firmy potřebují více elektřiny na chlazení.
Evropa, která se otepluje rychleji než jiné části světa, tak bude muset přizpůsobit energetickou infrastrukturu podmínkám, které se mohou stát novým standardem.
Největší tlak dopadá na jaderné elektrárny využívající říční vodu k chlazení. Pokud je řeka příliš teplá nebo je v ní málo vody, provozovatelé musejí výkon reaktorů omezit.
Výpadek znamená vyšší ceny
Výrazný příklad letos nabídlo Maďarsko. Elektrárna Paks se během veder dostala na něco přes deset procent výkonu. Úplné odstavení by přitom znamenalo výpadek zhruba 40 procent maďarské výroby elektřiny.
Omezení výkonu se promítlo i do cen. V regionu během propadu výroby elektřiny z Paksu ceny vystoupaly až k 500 eurům za megawatthodinu.
Podobný problém řešila také Francie, kde vysoké teploty a nedostatek vhodné chladicí vody vedly v červenci k rekordnímu omezování výkonu a odstávkám jaderných reaktorů.
Neznamená to však, že by jaderná energetika sama o sobě nebyla schopná fungovat v teplejším klimatu. Podle komentáře zveřejněného v The Conversation odhalila vlna veder spíše omezení spojená s podmínkami provozu některých elektráren u řek než technologické selhání jaderné energetiky.
Francouzská soustava měla i přes omezení dostatek výrobních kapacit na pokrytí poptávky, podle provozovatele sítě RTE.
Klimatizace už není komfort, ale ochrana zdraví
Důsledky ale byly citelné. Vyšší ceny, nižší export elektřiny do sousedních zemí a větší využití plynových a ropných záložních zdrojů ukázaly, jak rychle může extrémní počasí změnit situaci na trhu. A problém nemusí být jednorázový. Častější a intenzivnější vlny veder mohou podobné situace opakovat.
Paradoxem je, že právě během největších veder spotřeba elektřiny roste. Klimatizace, která byla v části Evropy dlouho vnímána spíše jako komfort, se při extrémních teplotách stává důležitým nástrojem ochrany zdraví.
Podle studie zveřejněné v časopise The Lancet zemřelo v letech 2000 až 2019 ve světě v důsledku horka v průměru téměř půl milionu lidí ročně. Klimatizace přitom může podle studie každoročně zabránit stovkám tisíc úmrtí.
Energetika tak řeší nepříjemný paradox: když je elektřina kvůli vedru nejvíce potřeba, některé tradiční zdroje jí mohou vyrábět méně. Nejde přitom jen o jaderné elektrárny. Sucho a vysoké teploty mohou omezovat také vodní energetiku.
Elektřina je dnes nejcennější komodita
Řešením proto nebude jediná technologie. Energetické firmy budou muset počítat s vyššími letními špičkami, posilovat přenosové sítě a využívat bateriová úložiště i flexibilní spotřebu. Důležitější může být také schopnost elektráren fungovat v podmínkách vyšších teplot a menší dostupnosti chladicí vody.
Evropa se tak bude muset připravit na energetický systém, který nebude pouze odolný vůči výkyvům trhu a geopolitickým krizím, ale také vůči stále teplejšímu klimatu.
Extrémní vedra totiž nejsou jen problémem pro výrobu elektřiny. Přicházejí zároveň s okamžikem, kdy je elektřina pro společnost nejcennější.
