Evropská komise mírně změkčí fiskální pravidla kvůli energetické krizi
Shutterstock.com
Brusel uvolní rozpočtová pravidla kvůli energiím. Jen opatrně a ne tak, jak chtěla Itálie
Evropská komise je připravena mírně změkčit rozpočtová pravidla, aby členským státům umožnila financovat opatření proti energetické krizi. Výjimka bude ale omezená: země budou moci využít až 0,3 procenta HDP ročně, celkově nejvýše 0,6 procenta HDP do roku 2028. Brusel tím dává státům určitou fiskální úlevu, zároveň ale odmítá plošné rozvolnění pravidel.
msk, čtk
,
Evropská komise se snaží najít rovnováhu mezi dvěma tlaky, které se v Evropě stále častěji střetávají. Na jedné straně jsou vysoké náklady energetické transformace, geopolitická nestabilita a potřeba rychle snižovat závislost na fosilních palivech. Na straně druhé stojí veřejné finance, které se po pandemii, energetické krizi a růstu obranných výdajů v řadě zemí dostaly pod výrazný tlak.
Brusel proto oznámil, že je připraven mírně uvolnit evropská rozpočtová pravidla. Členské státy budou moci za přísně stanovených podmínek vynaložit až 0,3 procenta HDP ročně na opatření související s energetickou krizí a snižováním závislosti na fosilních palivech. Celkový limit má činit nejvýše 0,6 procenta HDP do roku 2028.
Podle eurokomisaře pro ekonomiku Valdise Dombrovskise má jít o cílené opatření, nikoli o otevření dveří plošnému utrácení. Způsobilé výdaje realizované od února letošního roku se mají posuzovat podobně jako výdaje na obranu, které už mají ve fiskálních pravidlech zvláštní režim.
Do této kategorie mohou spadat například podpory výměny kotlů, instalace tepelných čerpadel a solárních panelů nebo pobídky k pořizování elektromobilů.
Výjimka ano, bianko šek ne
Rozhodnutí Komise je významné především tím, že energetickou bezpečnost staví vedle obrany jako oblast, kde je Brusel ochoten připustit větší rozpočtovou flexibilitu. Zároveň ale ukazuje, že Evropská komise nechce opakovat široké rozvolnění pravidel z předchozích krizí.
Dombrovskis zdůraznil, že členské státy by měly přijímat pouze dočasná a cílená podpůrná opatření. Tím Komise vysílá signál zejména zemím s vyšším zadlužením, že energetická krize nemá sloužit jako univerzální argument pro trvalé zvyšování výdajů nebo snižování daní.
Brusel tak připouští, že některé investice do energetické nezávislosti mají strategický význam. Současně si ale hlídá, aby se z výjimky nestal precedens pro obcházení fiskální disciplíny.
To je důležité i politicky. Evropská unie se snaží financovat obranu, průmyslovou transformaci, podporu konkurenceschopnosti i zelenou agendu, aniž by se znovu dostala do fáze nekontrolovaného růstu deficitů. Nová výjimka proto není velkým fiskálním obratem, ale spíše úzkým ventilem.
Energetika jako strategická autonomie
Komise nové opatření představila v rámci jarního balíčku evropského semestru. Ten každoročně hodnotí hospodářskou situaci členských států, jejich reformní plány a rozpočtové výhledy. Letos je balíček zasazen do prostředí geopolitické nejistoty a zostřující se globální konkurence.
Dombrovskis mluvil o Evropě, která zůstává odolná, ale čelí sérii krizí. Politická doporučení pro členské státy se mají soustředit na konkurenceschopnost, strategickou autonomii, ekonomickou a sociální odolnost a zároveň na fiskální udržitelnost.
Právě pojem strategická autonomie je v tomto případě klíčový. Energetická krize související s konfliktem na Blízkém východě znovu ukazuje, že Evropa zůstává zranitelná vůči vnějším šokům. Závislost na dovážených fosilních palivech není jen ekologický problém. Je to bezpečnostní, průmyslové a makroekonomické riziko.
Podpora tepelných čerpadel, solárních panelů, elektromobilů nebo výměny kotlů proto není jen domácí sociální politika. V bruselském pohledu jde o součást širšího posunu od fosilní závislosti k větší energetické soběstačnosti.
Meloniová chtěla víc
Omezené zmírnění rozpočtových pravidel je zároveň politickou porážkou pro italskou premiérku Giorgiu Meloniovou. Ta podle agentury AFP požadovala, aby byla z fiskálních pravidel zcela vyňata všechna mimořádná opatření, která členské státy přijaly v reakci na energetický šok.
Tak široký přístup Brusel odmítl. Itálie například snížila daně z pohonných hmot, aby omezila růst cen benzinu a nafty. Toto opatření se ale podle dostupných informací bude při výpočtu veřejného deficitu zohledňovat.
To je podstatný rozdíl. Komise je ochotna zvýhodnit výdaje, které snižují budoucí závislost na fosilních palivech. Nechce ale stejným způsobem zacházet s plošnými úlevami, které krátkodobě tlumí ceny, ale nemění energetickou strukturu ekonomiky.
V praxi tak Brusel rozlišuje mezi investicí a kompenzací. Tepelné čerpadlo, solární panel nebo podpora elektromobility mohou být uznány jako výdaj posilující energetickou odolnost. Snížení daně z benzinu je politicky populární, ale strategicky sporné.
Fiskální pravidla po sérii krizí
Evropská rozpočtová pravidla se v posledních letech dostala pod silný tlak. Pandemie, energetická krize, inflace, válka na Ukrajině a růst obranných výdajů postupně rozšířily seznam oblastí, v nichž vlády žádají více prostoru pro výdaje.
U obrany už Evropská unie připustila zvláštní režim, který má zemím usnadnit financování posilování vojenských kapacit. Nyní se podobná, byť omezená logika uplatňuje u energetických opatření.
To ale otevírá širší otázku: kolik výjimek fiskální rámec unese, aniž by přestal být pravidlem. Čím více oblastí se označí za strategické, tím obtížnější bude udržet rozpočtovou disciplínu. Na druhé straně rigidní pravidla mohou brzdit investice, které Evropa skutečně potřebuje pro bezpečnost, konkurenceschopnost a energetickou nezávislost.
Komise se proto snaží držet prostřední linii. Flexibilita ano, ale v omezeném rozsahu. Strategické výdaje ano, ale ne plošné úlevy bez dlouhodobého efektu.
Co to znamená pro členské státy
Pro vlády členských států jde o relativně úzký, ale politicky užitečný prostor. Opatření do 0,3 procenta HDP ročně nejsou rozpočtovou revolucí, ale mohou pomoci financovat části programů na snižování spotřeby fosilních paliv nebo podporu domácností a firem při energetické transformaci.
Zároveň platí, že země budou muset pečlivě dokládat, že výdaje spadají do způsobilých kategorií. Komise nebude tolerovat, aby se pod energetickou výjimku schovávaly běžné provozní výdaje nebo plošné politické kompenzace.
To může členské státy motivovat k tomu, aby své podpůrné programy konstruovaly více investičně a méně spotřebně. Místo krátkodobého tlumení cen tak může být výhodnější podporovat opatření, která dlouhodobě snižují spotřebu energií, emise a závislost na dovozu.
