Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová
Shutterstock.com
Evropě hrozí dlouhodobé ekonomické škody. Záchranný fond eurozóny varuje před souběhem krizí
Evropský stabilizační mechanismus varuje, že souběh několika krizí by mohl způsobit dlouhodobé poškození ekonomiky eurozóny. Největší riziko představuje eskalace konfliktu na Blízkém východě spolu s otřesy na amerických finančních trzích.
editor
Ekonomika eurozóny je podle Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) odolnější než v minulosti, její schopnost zvládat další krize však nelze považovat za samozřejmost.
Nová zpráva instituce upozorňuje, že kombinace geopolitických a finančních otřesů by mohla Evropu uvrhnout do recese s dlouhodobými následky.
Za nejrizikovější scénář ESM označuje opětovnou eskalaci konfliktu na Blízkém východě současně s prudkým poklesem cen amerických akcií a dluhopisů.
Taková kombinace by podle ekonomů vedla ke zpomalení růstu, vyšším rozpočtovým deficitům i dražšímu financování státních dluhů. Píše o tom web Euractiv.
Model ESM ukazuje, že podobný vývoj by mohl do roku 2035 snížit výkon ekonomiky eurozóny přibližně o dvě procenta. To odpovídá zhruba velikosti celé finské ekonomiky.
Zpráva přichází v době, kdy sílí obavy z rostoucího globálního zadlužení, vysokých valuací na amerických trzích i pokračující geopolitické nestability. Ekonomové zároveň upozorňují, že největší nebezpečí nepředstavují jednotlivé krize, ale jejich souběh.
Hlavní ekonom ESM Rolf Strauch uvedl, že eurozóna čelí „bezprecedentnímu souběhu výzev“, který si vyžádá obtížná politická rozhodnutí.
Podobný vývoj by mohl do roku 2035 snížit výkon ekonomiky eurozóny přibližně o dvě procenta. To odpovídá zhruba velikosti celé finské ekonomiky.
Podle něj budou muset mnohé státy přistoupit k důslednější rozpočtové konsolidaci, aby si udržely důvěru finančních trhů.
ESM zároveň upozorňuje na rizika spojená s uvolňováním evropských fiskálních pravidel. Evropská komise v posledních měsících umožnila členským státům vyšší výdaje kvůli energetické krizi i posilování obrany.
Podle Straucha je však třeba dbát na to, aby investoři nezačali vnímat změny jako oslabení fiskální disciplíny.
Podle autorů se zároveň změnila samotná povaha evropských rizik. Zatímco během dluhové krize v minulém desetiletí byla hlavním problémem výše veřejného dluhu jednotlivých států, dnes hrají mnohem větší roli závislost na dovozu energií, otevřenost světovému obchodu a geopolitické napětí.
Nejzranitelnější jsou podle ESM menší otevřené ekonomiky, jejichž hospodářství je silně závislé na zahraničním obchodě a dovozu strategických surovin. Právě ty mohou být v případě dalších globálních otřesů zasaženy nejrychleji.
Evropa podle zprávy v posledních letech úspěšně překonala finanční krizi, pandemii covidu i energetický šok po ruské invazi na Ukrajinu. Budoucí krize však mohou být složitější právě proto, že se mohou odehrávat současně a vzájemně se posilovat.
