Evropa je závislá na americkém LNG
Shutterstock.com
Analýza
Evropa riskuje drahou zimu. Zásoby plynu jsou nízko a o LNG musí soupeřit s Asií
Evropa vstupuje do topné sezony s nejnižší naplněností zásobníků plynu pro toto období od začátku dostupných záznamů. Kontinent zároveň více spoléhá na americký LNG, o který soupeří s Asií. Klíčovou rezervou zůstává další snižování poptávky po plynu.
Ana Maria Jaller-Makarewicz
Evropa vstupuje do zimy s vysokými cenami plynu, eskalujícími konflikty, které narušují dodávky, a zásobníky plynu naplněnými na nejnižší úrovni pro toto roční období od začátku záznamů v roce 2011.
Tyto problémy dále zhoršuje intenzivní konkurence s asijskými odběrateli o dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG) a nejistota ohledně toho, jak El Niño ovlivní počasí.
Evropa proto tuto zimu čelí několika nejistotám:
Zda bude narušení tranzitu LNG přes Hormuzský průliv dlouhodobé.
Zda asijští odběratelé přeplatí Evropu v přetahované o americký LNG.
Zda dojde k prudkému nárůstu volatility cen plynu.
Zda zůstanou zásoby plynu kriticky nízké.
Zda bude zima mimořádně chladná.
Zda dojde k narušení dodávek plynu z Norska nebo od jiných významných producentů.
Zda budou zablokovány další klíčové námořní trasy.
K tomu, aby odběratelé museli platit výraznou přirážku za zajištění bezpečnosti dodávek, stačí, aby se uskutečnila jen část těchto scénářů. To zvyšuje účty za plyn a elektřinu. Tam, kde domácnosti a firmy nemohou tyto náklady zaplatit, je výsledkem nedobrovolné omezení poptávky, kterému měly zabránit politiky zaměřené na energetickou účinnost a elektrifikaci.
Evropa čelila podobné nejistotě po plnohodnotné ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022, kdy kontinent závisel na Rusku téměř z poloviny svých dovozů plynu. Evropa na to reagovala snížením závislosti na ruském plynu, diverzifikací dodavatelů, omezením poptávky po plynu a rychlejším rozvojem obnovitelných zdrojů energie.
Krize v roce 2026 se strukturálně liší. Evropa úspěšně snížila svou závislost na ruském plynu přepravovaném potrubím, jen aby jej nahradila závislostí na globálním spotovém trhu s LNG a na dodávkách ze Spojených států. Tento obrat učinil kontinent velmi zranitelným vůči problémům v globální lodní dopravě a mezinárodním cenovým válkám.
Evropa se musí připravit na další bezprostředně hrozící nedostatek dodávek, až 1. ledna 2027 vstoupí v platnost úplný zákaz dovozu ruského LNG do EU v rámci stávajících dlouhodobých kontraktů.
Evropský trh vstupuje do klíčové zimní topné sezony s nízkými zásobami plynu a silnou závislostí na zvýšených dodávkách amerického LNG.
Tento termín přichází v mimořádně citlivou dobu, protože Rusko se v první polovině roku 2026 podílelo přibližně 19 procenty na dovozu LNG do EU.
Poptávka po plynu v EU mezi lety 2021 a 2025 klesla o 17,7 procenta, což vytvořilo důležitou rezervu proti nedostatku dodávek. Každý nový projekt obnovitelných zdrojů, systém bateriového úložiště a modernizace elektrické sítě zároveň pomáhá snižovat závislost Evropy na plynu.
O tom, jak napjaté budou evropské dodávky plynu tuto zimu a jak vysoko vystoupají ceny, rozhodne výroba větrných elektráren a teploty. Největší pákou, kterou má Evropa pod kontrolou, zůstává snižování poptávky.
Dovoz LNG do EU v roce 2026 klesá
Objem dovozu plynu do EU od ledna do srpna 2026 zůstal meziročně prakticky beze změny na úrovni přibližně 200 miliard metrů krychlových. Dovoz LNG klesl zhruba o 3,5 procenta, zatímco dovoz plynu potrubím vzrostl o 2,5 procenta.
Dovoz LNG do EU začal rok 2026 na vyšší úrovni než v roce 2025, od dubna do července však postupně klesal a v srpnu se znovu zvýšil. Také dovoz plynu potrubím byl na začátku roku vyšší, od dubna se však vyvíjel podobně jako objemy v roce 2025.
Kvůli pokračující válce s Íránem a narušení lodní dopravy přes Hormuzský průliv klesl mezi lednem a srpnem 2026 meziročně dovoz katarského LNG do EU o 5,1 miliardy metrů krychlových. Dovoz plynu potrubím z Turecka se snížil o 0,7 miliardy metrů krychlových. Země EU tyto ztráty ve stejném období kompenzovaly zvýšeným dovozem od několika dalších dodavatelů:
Norsko (plyn potrubím a LNG): +3,2 miliardy metrů krychlových
USA (LNG): +1,8 miliardy metrů krychlových
Rusko (plyn potrubím a LNG): +1,5 miliardy metrů krychlových
Alžírsko (plyn potrubím a LNG): +1,1 miliardy metrů krychlových
Velká Británie (plyn potrubím): +1,0 miliardy metrů krychlových
Nigérie (LNG): +0,5 miliardy metrů krychlových
Podíl USA na dovozu LNG do EU od roku 2022 stabilně roste. V letošním roce zatím pocházelo z USA přibližně 60 procent dovozu LNG do EU, v srpnu tento podíl vyskočil na 70 procent. EU v srpnu nakoupila o 43 procent více LNG než v červenci, protože země před zimou doplňovaly zásoby.
Úroveň naplnění evropských zásobníků plynu je však výrazně nižší než v předchozích letech. Důvodem je, že letní ceny byly vyšší než ceny termínových kontraktů na zimní dodávky, takže chyběla výraznější ekonomická motivace plyn do zásobníků ukládat.
Zásobníky plynu v EU byly 12. září 2026 naplněny z 68,04 procenta, což bylo o 12,1 procentního bodu méně než 80,12 procenta ve stejný den roku 2025.
Velká Británie zvyšuje vývoz plynu potrubím do EU
Velká Británie mezi lednem a srpnem 2026 zvýšila meziroční čistý vývoz plynu potrubím do zemí EU o 12 procent. Provozovatel britské plynárenské sítě National Gas očekával, že země bude během léta vyvážet plyn do kontinentální Evropy, kdy domácí nabídka převyšuje poptávku.
Norsko a USA zůstávají hlavními dodavateli plynu do Velké Británie a od ledna do srpna 2026 společně zajišťovaly většinu dovozu. Norsko se na dovozu plynu do Británie v tomto období podílelo 73 procenty, přestože jeho dodávky meziročně mírně klesly.
Evropa čelila podobné nejistotě po plnohodnotné ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022.
USA dodaly 20 procent celkového britského dovozu plynu a 76 procent dovozu LNG. Britský dovoz LNG mezi lednem a srpnem 2026 meziročně vzrostl o 6 procent.
USA se mezi lednem a srpnem 2026 podílely na kombinovaném dovozu LNG do EU a Velké Británie 62 procenty.
Evropský mix dodávek plynu
Evropský trh vstupuje do klíčové zimní topné sezony s nízkými zásobami plynu a silnou závislostí na zvýšených dodávkách amerického LNG a vysokých tocích norského plynu potrubím.
Američtí exportéři zvyšují dodávky přes Atlantik, aby nahradili výpadek katarských objemů. Evropští odběratelé však musí o tyto flexibilní spotové dodávky soupeřit s asijskými konkurenty a přeplácet je, což zvyšuje účty za plyn a elektřinu.
Norsko jako největší dodavatel plynu potrubím do Evropy provozuje svou infrastrukturu téměř na plnou kapacitu, aby dodávalo plyn do Velké Británie i kontinentální Evropy.
Navzdory pokračujícím geopolitickým napětím a sankcím zároveň některé ruské trasy pro přepravu plynu potrubím zaznamenaly prudký růst poptávky, protože evropští odběratelé hledají dostupné dodávky.
Zbývající deficit se evropské země snaží pokrýt menšími dodatečnými objemy z různých zdrojů, mimo jiné z Alžírska, Nigérie, Mauritánie, Demokratické republiky Kongo a Mexika.
Nic z toho však nemění základní problém: Evropa shání objem plynu, který nemusí získat, a za ceny, které nemůže kontrolovat. Snížení poptávky po plynu je řešením, které trvale omezuje vystavení Evropy těmto rizikům, místo aby je pouze přesunulo k jinému dodavateli.
Autorka je hlavní analytičkou pro energetiku v Evropě v Institutu pro ekonomiku energetiky a finanční analýzu (IEEFA).
