V Evropě znatelně ubude lidí, kontinent navíc i výrazně zestárne

V Evropě znatelně ubude lidí, kontinent navíc i výrazně zestárne

Shutterstock.com

Populační krize

Evropa vymírá. Unie přijde o 53 milionů lidí, Česko čeká pomalý úpadek

EU do konce století ztratí desítky milionů obyvatel a výrazně zestárne. Klíčovým faktorem bude migrace, bez níž se většina zemí neobejde. Česko se propadne zhruba o 11,5 procenta populace a bude čelit stejnému problému jako zbytek regionu: méně lidí v produktivním věku a rychle rostoucí podíl seniorů.

Tomáš Tománek

Evropa směřuje k výrazné demografické proměně. Podle projekcí Eurostatu klesne populace EU do roku 2100 o 53 milionů lidí, tedy o téměř 12 procent. Z dnešních 452 milionů zůstane necelých 400 milionů. Zásadní ale není jen pokles – kontinent zároveň dramaticky zestárne.

Do konce století bude každý třetí Evropan starší 65 let. Podíl lidí nad 85 let se dokonce více než ztrojnásobí. Naopak ubude lidí v produktivním věku, kteří dnes tvoří páteř ekonomik, upozorňuje zpravodajský web Euronews.

Česko: pozvolný pokles, zásadní dopady

Česká republika podle projekcí ztratí zhruba 11,5 procenta obyvatel. Na první pohled jde o mírnější pokles než ve východní Evropě, kde některé státy přijdou o více než třetinu populace.

Přesto půjde o zásadní změnu. Pro srovnání – namísto více než 10,9 milionu obyvatel jich naše země bude mít pouze 9,65 milionu, vyplývá z grafu predikce na webu Euronews.

Klíčový problém není jen počet lidí, ale jejich struktura. Stejně jako jinde v Evropě bude ubývat pracujících a přibývat seniorů, což zvýší tlak na důchodový systém, zdravotnictví i veřejné finance.

Největší propady čekají Lotyšsko, Litvu nebo Polsko, kde může podle dat Eurostatu zmizet přes 30 procent populace. Výrazně se propadnou i státy jako Rumunsko, Maďarsko nebo Itálie.

Česko se tak ocitá ve „střední kategorii“ – pokles nebude dramatický, ale dlouhodobě citelný.

Kdo poroste? Rozhoduje migrace

Zatímco většina Evropy bude klesat, některé země porostou. Nejvíce Lucembursko, Malta nebo Island, výrazně také Irsko, Švédsko či Norsko.

Rozdíl je podle demografů jasný: migrace. Země, které dokážou přitahovat přistěhovalce, si udrží nebo zvýší populaci i přes nízkou porodnost. Naopak státy s odlivem lidí a nízkou migrací rychle stárnou a vymírají.

„Migrace je dnes jediný faktor, který může v Evropě zajistit růst populace,“ upozorňují experti.

Změní se i pořadí největších evropských zemí. Španělsko díky migraci předběhne Itálii a stane se třetí nejlidnatější zemí EU. Německo i Francie spíše stagnují nebo mírně klesají.

Pro Česko bude klíčové, zda dokáže přilákat a integrovat pracovní sílu ze zahraničí. Bez migrace totiž současná porodnost nestačí ani na udržení stávající populace.

Demografická změna tak není jen statistika, ale zásadní ekonomická i politická výzva. Méně lidí bude muset uživit více seniorů – a rozhodnutí, která padnou v příštích letech, určí, jak náročná tato změna nakonec bude.