Vodní elektrárny jsou druhým nejvýznamnějším obnovitelným zdrojem v EU
Shutterstock.com
Nejen vedro a požáry
Evropě dochází voda. Výroba elektřiny z hydroelektráren klesla na kritická minima
Extrémní sucho a vlny veder výrazně omezily výrobu elektřiny z hydroelektráren napříč Evropou. Alpské země hlásí historicky nízké průtoky, Maďarsko omezuje provoz jaderné elektrárny Paks a energetici varují před rostoucí závislostí na plynu.
šéfredaktor
Evropa se letos potýká s jedním z nejhorších letních such za poslední roky. Po sérii vln veder a nedostatku srážek prudce klesla hladina řek i vodních nádrží, což výrazně omezuje výrobu elektřiny z hydroelektráren. V alpských zemích se průtok vody dostal téměř na historická minima, píše web Euronews.
Sucho zasáhlo velkou část kontinentu. Podle evropského indikátoru sucha přetrvávají kritické podmínky od Pyrenejského poloostrova přes Francii, Německo a Itálii až po střední a jihovýchodní Evropu. Vedle rostoucího rizika požárů a ztrát v zemědělství dopadá situace také na energetiku.
Nejcitelnější propad zaznamenaly Rakousko a Švýcarsko. Podle společnosti Montel přiteklo do vodních elektráren během července téměř o polovinu méně vody než obvykle. Rakouské hydroelektrárny vyráběly pouze 51 procent běžného objemu elektřiny, ve Švýcarsku to bylo 48 procent. Pokles hlásí také Německo (63 procent) a Francie (68 procent).
„Chybí nám zhruba třetina vody, kterou naše hydroelektrárny běžně zpracují,“ uvedl pro Euronews šéf rakouské energetické společnosti Verbund Michael Strugl. Meteorologické výhledy navíc nenaznačují rychlé zlepšení. Výraznější srážky se v Alpách očekávají nejdříve v září.
Dopady jsou patrné i jinde. Kvůli rekordně nízkému stavu Dunaje bude Maďarsko poprvé po téměř padesáti letech omezovat provoz jaderné elektrárny Paks, která zajišťuje téměř polovinu výroby elektřiny v zemi. Nízká hladina řeky totiž komplikuje chlazení reaktorů.
Vodní elektrárny jsou druhým nejvýznamnějším obnovitelným zdrojem elektřiny v Evropské unii. V prvním čtvrtletí roku 2026 pokrývaly 28 procent výroby elektřiny, tedy více než solární elektrárny. Jejich význam spočívá také v tom, že dokážou rychle reagovat na změny spotřeby a vyrovnávat kolísavou výrobu z větru a slunce.
Energetika v nesnázích
Pokles výroby proto zvyšuje tlak na jiné zdroje. V loňském roce vzrostla výroba elektřiny z plynu v EU o osm procent, především kvůli slabším výkonům hydroelektráren. Zemní plyn se tak často stává záložním zdrojem, když chybí voda nebo nefouká vítr.
Na druhé straně letošní slunečné počasí výrazně pomohlo fotovoltaice. Výroba elektřiny ze slunce v Evropě vzrostla meziročně o více než 20 procent a dosáhla rekordních hodnot. Podle odborníků je právě kombinace různých obnovitelných zdrojů cestou, jak se lépe vyrovnat s extrémním počasím.
Řešením může být takzvaná hybridizace energetických projektů. Ta spočívá v propojení vodních elektráren se solárními panely, větrnými turbínami nebo bateriovými úložišti využívajícími stejnou přenosovou infrastrukturu, píšou Euronews.
Podle think-tanku Ember by tak bylo možné bez rozsáhlého budování nových sítí připojit až 18 procent nových obnovitelných zdrojů plánovaných do roku 2030 v hlavních evropských zemích využívajících vodní energii.
Letošní léto tak ukazuje, že klimatické změny neohrožují jen zemědělství nebo zásoby vody, ale stále výrazněji zasahují také evropskou energetiku. S rostoucím množstvím období extrémního sucha bude nutné hledat odolnější kombinaci zdrojů, která sníží závislost na počasí i fosilních palivech.
