Ach ta matematika
Shutterstock.com
Vzdělávání
Miliony žáků selhávají v matematice. Ani bohaté evropské školství nemá recept na úspěch
Evropské země dávají na vzdělávání stovky miliard eur, vyšší výdaje ale automaticky neznamenají lepší výsledky. Data Eurostatu a testů PISA ukazují výrazné rozdíly mezi zeměmi i rostoucí problém se základními dovednostmi.
red
Evropské země dávají na vzdělávání stovky miliard eur ročně, samotná výše výdajů ale ještě neříká, jak kvalitní výsledky školy přinášejí. Srovnání Eurostatu a výsledků testů PISA ukazuje, že mezi penězi vloženými do školství a znalostmi žáků existuje souvislost, není však zdaleka automatická.
V roce 2023 vydaly vlády zemí Evropské unie na vzdělávání dohromady 806 miliard eur, tedy 4,7 procenta HDP. Největší podíl ekonomiky směřoval do školství ve Švédsku, kde šlo o 6,8 procenta HDP. Nad šestiprocentní hranicí byly také Finsko, Island, Belgie a Dánsko. Na opačném konci skončilo Rumunsko s 2,97 procenta a Řecko s 3,33 procenta.
Podíl HDP ale nemusí vypovídat o tom, kolik peněz skutečně připadá na jednoho žáka. Příkladem je Lucembursko. V roce 2022 vydalo na vzdělávání jen 3,74 procenta HDP, tedy méně než unijní průměr 4,66 procenta. Na jednoho studenta však připadlo 18 422 jednotek PPS zohledňujících rozdíly v cenách. To bylo více než dvojnásobek unijního průměru 8246 PPS.
Naopak Bulharsko vydalo na vzdělávání 4,5 procenta HDP, ale na jednoho studenta pouze 3097 PPS, nejméně v EU. Německo věnovalo školství 4,79 procenta HDP a na žáka vydalo 10 363 PPS. Francie dala na vzdělávání 5,33 procenta HDP, ale na jednoho studenta 8151 PPS, tedy mírně pod průměrem EU.
Ještě zajímavější je srovnání s výsledky žáků. Testy PISA z roku 2022 ukázaly, že 26,2 procenta patnáctiletých v EU nedosáhlo základní úrovně ve čtení a 29,5 procenta v matematice. Před deseti lety přitom byly podíly výrazně nižší.
Vyšší výdaje na žáka mají tendenci souviset s lepšími výsledky v matematice, existují však výrazné výjimky. Lotyšsko vydávalo na jednoho studenta jen 4999 PPS, tedy asi o 39 procent méně než unijní průměr, přesto mělo podíl slabých žáků v matematice i čtení pod průměrem EU.
Objem peněz nerozhoduje. Tajemství je jinde
Naopak Malta vydávala 9658 PPS na studenta, ale základní úrovně matematiky nedosáhlo 32,6 procenta žáků a ve čtení 36,3 procenta. Kypr se s výdaji blízko unijního průměru dostal mezi země s nejslabšími výsledky. V matematice tam neuspělo 53,2 procenta patnáctiletých.
Rozhodující proto není jen objem peněz, ale také jejich využití. Evropská komise upozorňuje na potřebu menších tříd, individuálnější výuky, modernějších osnov a lepšího vzdělávání i pracovních podmínek učitelů. Význam může mít také účelnější využívání technologií.
Evropa navíc čelí výrazným demografickým změnám. Do roku 2030 má v EU ubýt přibližně 2,5 milionu lidí ve věku od tří do 18 let. Pokud by rozpočty školství rostly alespoň s inflací, mohly by výdaje na jednoho žáka podle Evropské komise do roku 2030 vzrůst v průměru o 19 procent.
Zlepšení základních dovedností přitom není jen otázkou školství. Podle odhadů citovaných Komisí by evropské ekonomiky mohly mít v roce 2030 HDP o 8 až 10 procent vyšší, než se nyní očekává, pokud by se podařilo výrazně snížit počet lidí s nedostatečnými základními znalostmi.
Evropská zkušenost tak ukazuje jednoduchý závěr: více peněz do školství může pomoci, samo o sobě ale úspěch nezaručí. Rozhoduje, zda se investice skutečně promítnou do kvality výuky a znalostí žáků.
