Vizualizace datového centra v Irsku
Pure Data Centres Group
Evropa zapíná nový typ datového centra. Kvůli AI si v Irsku staví vlastní energetický ostrov
Evropská datová centra narážejí na limit, který není vidět v procesorech ani v čipech. Je v zásuvce. Právě proto se nedaleko Dublinu rozbíhá projekt, který může změnit energetickou logiku celého oboru. Společnosti AVK a Pure Data Centre Group tam spustily první evropské datové centrum napojené na takzvaný „islanded“ microgrid, tedy lokální energetický systém schopný fungovat i bez připojení k veřejné síti.
msk
Evropa chce vydělat na boomu kolem umělé inteligence, jenže naráží na starý problém: energetická infrastruktura nestíhá. Evropská komise odhaduje, že energetická síť bude do roku 2040 potřebovat nejméně 1,2 bilionu eur investic. V praxi to znamená jediné: část byznysu už nechce čekat, až se úzká hrdla v síti jednou uvolní.
Právě to je i případ Irska, kde datová centra v roce 2024 spotřebovala 22 procent veškeré elektřiny v zemi. Národní provozovatel přenosové soustavy navíc na konci února upozornil, že pokrýt rostoucí poptávku bude složité a že jedním z hlavních motorů tohoto růstu jsou právě datová centra. Z technologického boomu se tak stává energetická otázka prvního řádu.
Ještě donedávna bylo Irsko jednou ze dvou evropských zemí, které zavedly moratorium na nové žádosti o datová centra. Později ale přišel obrat. S nástupem AI zesílilo přesvědčení, že jejich ekonomický přínos je příliš velký na to, aby stát držel brzdu sešlápnutou dál.
Dublin místo čekání zvolil vlastní elektřinu
Nová pravidla sice přinesla určité uvolnění, ale ne rychlé řešení. Nově připojovaná datová centra musí podle irských regulací zajistit dispečersky řiditelný výkon nebo schopnost ukládat energii a zároveň pokrýt alespoň 80 procent roční spotřeby z obnovitelné elektřiny vyrobené v Irsku. Jenže ani to neřeší základní problém: připojit se k síti je stále běh na neurčito.
Prezidentka Pure DC Dawn Childs to popsala bez obalu: alternativou bylo čekat neznámo jak dlouho na připojení, které dodnes není k dispozici. Microgrid proto firmě umožnil projekt posunout dopředu. Jinými slovy: energetická soběstačnost už není zelený doplněk, ale podmínka výstavby.
Dublinský areál je dimenzován na zhruba 110 megawattů a celková plánovaná investice dosahuje přibližně jedné miliardy eur. Centrum je schopné obsloužit jak cloudové služby, tak AI workloads. Momentálně jej pohánějí plynové motory s možností přepnutí na HVO, tedy hydrogenovaný rostlinný olej. Na místě se zároveň testoval i biometan. Pokud se projekt později k síti přece jen připojí, mohl by nabídnout dispečersky řiditelný výkon a až 20 megawattů bateriového úložiště.
Záložní plán se mění v nový byznys
Microgridy nejsou novinkou, ale v evropských datových centrech zatím patřily spíš k výjimkám. V USA už se podobné systémy výrazně prosadily, hlavně v přehřátých lokalitách typu Texasu nebo Virginie, kde prudký rozvoj datových center zvýšil tlak na off-grid řešení. V Evropě se tato technologie využívá hlavně v průmyslu, ne v serverových kampusech.
Šéf AVK Ben Pritchard upozorňuje, že čím větší datová centra jsou a čím více AI vstupuje do každodenního života, tím větší tlak vytvářejí na veřejnou síť. A to podle něj nutí sektor hledat jiné řešení.
Roste navíc i nový typ kapitálu. Pritchard mluví o infrastrukturních fondech, které už nechtějí nutně vlastnit samotné datové centrum, ale microgrid: chtějí energii vyrábět, provozovat a prodávat ji provozovatelům datových center. Z energetického doplňku se tak stává samostatná investiční třída, která podle něj může během tří až pěti let dozrát.
Velká příležitost, ještě větší otazník
Optimismus ale naráží na dva limity: udržitelnost a regulaci. Partner McKinsey Diego Diaz Hernandez připomíná, že debata o microgridech se často točí kolem plynových turbín nebo palivových článků. Technicky je podle něj poměrně dobře možné udělat z těchto aktiv plnohodnotné účastníky sítě, v praxi je však jiná otázka, zda to umožní pravidla a politika.
V USA podle něj už přibližně 30 procent datových center sahá po microgridech nebo jiných behind-the-meter řešeních, jako jsou palivové články a plynové turbíny. V Evropě bylo ještě před osmnácti měsíci na úrovni pěti až deseti procent, nyní už jde asi o pětinu trhu. Růst je tedy rychlý, ale stále není jisté, jak udržitelný bude model, který má AI živit vlastní energií a zároveň nezhoršit klimatickou bilanci.
To je i širší politické dilema. Vlády chtějí přilákat velké technologické investice, ale současně potřebují držet ceny energií a plnit klimatické cíle. Dawn Childs tvrdí, že podobné projekty mohou být součástí řešení: pomáhají přivádět do provozu velké obnovitelné zdroje, přinášejí flexibilitu do sítě a v konečném důsledku mohou snižovat náklady pro firmy i domácnosti. Dodává však podstatné upozornění: politika a regulace se vždy pohybují pomaleji než technologie i byznys.
