Zima pomaloučku přichází a evropské zásobníky plynu nejsou ve stoprocentní kondici
Shutterstock.com
Závod před zimou
Prudký boj o dodávky a vysoké ceny – Evropě chybí plyn v zásobnících
Evropa vstupuje do konce léta s výrazně nižšími zásobami plynu než obvykle. Zásobníky jsou naplněné asi z 65 procent a při nepříznivém vývoji mohou ceny v zimě překonat 100 eur za MWh.
red
Evropská unie vstupuje do konce léta s podprůměrně naplněnými zásobníky plynu. Podle agentury Bloomberg jí chybí více než 100 terawatthodin plynu v hodnotě přes sedm miliard eur (zhruba 169 miliard korun), aby dosáhla alespoň nejnižšího cíle naplnění zásobníků na 75 procent.
Zásobníky jsou nyní naplněné asi z 65 procent. Evropská komise po jednání koordinační skupiny pro plyn uvedla, že situace na světových trzích zůstává mimořádná, ale výrazně se liší od energetické krize z let 2021 a 2022.
Ceny jsou už dnes dvojnásobné
EU má dnes podle ní diverzifikovanější dodávky, větší kapacitu pro dovoz LNG a nižší spotřebu plynu. Ta je ve srovnání s obdobím před krizí nižší o 17 procent.
Problémem je tempo doplňování zásob. Tak rychle jako nyní by bylo potřeba zásobníky plnit naposledy v roce 2022, kdy Evropa čelila následkům omezení ruských dodávek po invazi na Ukrajinu.
Analytici Goldman Sachs, Rystad Energy a Morningstar proto upozorňují, že při nepříznivém vývoji mohou ceny plynu v zimě překonat 100 eur za megawatthodinu.
Situaci komplikuje konflikt mezi Izraelem a Íránem, který omezuje dodávky z Perského zálivu. Přes Hormuzský průliv nyní prochází výrazně méně tankerů s LNG než obvykle. Evropské ceny plynu jsou proto podle Bloombergu více než dvojnásobné oproti loňsku.
Soupeřem je Asie
Pokud přijde chladnější zima, může Evropa soupeřit o omezené dodávky s Asií. „Potenciál pro globální boj o palivo tu je,“ uvedl analytik společnosti Kpler Go Katayama.
Rozdíly jsou výrazné i mezi jednotlivými evropskými zeměmi. Itálie má zásobníky naplněné asi z 83 procent, zatímco Německo, které má největší skladovací kapacity v Evropě, je jen mírně nad polovinou. Nízké zásoby mají také Nizozemsko a Belgie, důležité obchodní uzly pro okolní státy.
Evropské firmy a vlády letos s nákupy plynu otálely kvůli vysokým cenám a očekávání jejich poklesu. Ten ale nepřišel. Pokud ceny zůstanou vysoké, může drahý plyn znovu vytlačit z trhu chudší odběratele v Asii a zvýšit náklady evropských domácností i průmyslu.
Podle Oxford Economics by takový vývoj mohl přispět k růstu inflace nad šest procent, přibližně na dvojnásobek současné úrovně. Brusel proto zatím situaci nepovažuje za bezprostředně krizovou, zároveň ale připouští, že světový trh s energiemi vyžaduje pečlivé sledování.
S využitím ČTK
