Evropská unie pod tlakem krize přehodnocuje odklon od jaderné energie.
vytvořeno v Dall-e/prompt Hrot24.cz
Evropa obrací kurz. Jádro se vrací do hry
Evropská unie se pod tlakem nové energetické krize vrací k jádru jako ke klíčovému pilíři své energetické strategie. Blok, který stále dováží více než polovinu své energie, čelí dalšímu otřesu – narušení dodávek ropy a plynu v Hormuzském průlivu v důsledku konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. V situaci, kdy hrozí další zdražování energií a prohlubování energetické chudoby, se jaderná energie opět dostává do centra evropské politiky.
msk
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen na summitu v Paříži označila dosavadní odklon od jádra za chybný. „Věřím, že bylo strategickou chybou, když se Evropa odvrátila od spolehlivého, cenově dostupného zdroje nízkoemisní energie,“ uvedla. Komise nyní představila sérii iniciativ, které mají urychlit návrat jádra do evropského energetického mixu.
Politický obrat napříč Evropou
Jaderná energie dlouhodobě rozdělovala evropské státy. Zatímco Francie zůstávala stabilním zastáncem a dnes pokrývá z jádra zhruba 65 procent své výroby elektřiny, Německo stálo v čele protijaderného tábora. To se však mění. Berlín nyní souhlasil s tím, že přestane blokovat jadernou energetiku v evropské legislativě. Podle německého představitele jde o „zásadní změnu politiky“, která má odstranit překážky a zefektivnit rozhodování na úrovni EU.
Změna přitom nezačala až s aktuální krizí. Itálie a Dánsko v posledním roce otevřely debatu o zrušení dlouholetých zákazů jaderné energetiky, Španělsko naznačilo ochotu přehodnotit plánovaný odchod od jádra. Evropa tak postupně opouští dosavadní konsenzus a hledá stabilnější model energetické bezpečnosti.
Sázka na malé reaktory i fúzi
Klíčovým prvkem nové strategie jsou malé modulární reaktory (SMR), které slibují nižší náklady, vyšší bezpečnost a rychlejší výstavbu. Evropská komise chce první z nich uvést do provozu už na počátku 30. let a do poloviny století dosáhnout kapacity mezi 17 a 53 gigawatty. Tomu má pomoci i zjednodušení povolovacích procesů a finanční garance pro investory. Už jedenáct členských států technologii formálně podpořilo.
Současně roste důraz na jadernou fúzi. Z celkového balíku 330 milionů eur v rámci programu Euratom na roky 2026–2027 směřuje 222 milionů právě do výzkumu fúze. Cílem je urychlit vývoj první komerčně využitelné elektrárny. Německo se přitom profiluje jako jeden z lídrů tohoto technologického závodu a podle dostupných informací může patřit mezi první země, které fúzní reaktor uvedou do komerčního provozu.
Evropa tak vstupuje do nové fáze energetické politiky, v níž se jádro – ještě nedávno na ústupu – stává jedním z klíčových nástrojů pro zajištění stability, soběstačnosti i klimatických cílů.
