Dnes 82letý americký politik byl od února 2013 do ledna 2017 ministrem zahraničí Spojených států
Shutterstock.com
Nová slabina?
John Kerry varuje Evropu: Větší hrozbou než zbraně může být nedostatek energie
Drahé energie podle Johna Kerryho poškodily evropský průmysl, zvýšily inflaci a přispěly k politickým otřesům. Evropa navíc utratila stovky miliard eur na ochranu domácností a firem a nyní musí řešit i energetickou bezpečnost jako součást obrany.
editor
Evropa se chystá výrazně zvýšit výdaje na obranu, ale podle bývalého amerického ministra zahraničí Johna Kerryho přehlíží jednu z největších hrozeb pro svou bezpečnost: energii.
Zatímco státy NATO na summitu v Ankaře slibovaly miliardy na posílení armád, energetická bezpečnost se v závěrečném prohlášení objevila jen okrajově.
Kerry v komentáři pro Semafor varuje, že právě závislost na stabilních a dostupných dodávkách energií může být pro evropskou bezpečnost zásadnější než řada tradičních vojenských hrozeb.
„Cena energie za poslední čtyři roky napáchala v Evropě větší škody než jakákoli kinetická zbraň,“ napsal.
Vysoké ceny energií podle něj zasáhly evropský průmysl, především německé firmy, podpořily inflaci a přispěly k politickým otřesům. Evropské vlády zároveň podle Kerryho utratily přibližně 650 miliard eur, aby ochránily domácnosti a podniky před dopady růstu cen.
Evropa přitom za poslední čtyři roky zažila hned několik energetických krizí. První přišla po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022, další problémy přinesly útoky a konflikty v oblasti Rudého moře a nyní evropské trhy ovlivňuje válka mezi USA, Izraelem a Íránem a omezení provozu v Hormuzském průlivu. Tudy za běžných podmínek prochází významná část světového obchodu s ropou.
Odstrašení se v tomto desetiletí nebude počítat jen v megawattech, ale také v divizích.
Kerryho kritika míří především na to, že Evropa podle něj z předchozích krizí nevyvodila dostatečné závěry. Místo dlouhodobého posilování energetické odolnosti se politici při každém novém otřesu znovu soustředí na krátkodobá řešení a snahu zabránit růstu účtů pro domácnosti.
Problémem jsou také zásoby plynu. Evropské zásobníky jsou podle uvedených údajů naplněny jen lehce nad 50 procent. Pokud by přišla další vlna geopolitických problémů nebo dlouhá studená zima, mohl by tlak na evropské energetické systémy rychle zesílit.
Energetická bezpečnost navíc přímo souvisí s obranyschopností. Moderní armády, průmysl, datová centra i kritická infrastruktura potřebují stabilní dodávky elektřiny a paliv. Vysoké ceny nebo výpadky zároveň oslabují konkurenceschopnost evropských podniků a zvyšují náklady na samotné zbrojení.
Kerry proto tvrdí, že Evropa potřebuje vedle tanků, letadel a raket také dostatek energie a odolnější infrastrukturu. „Odstrašení se v tomto desetiletí nebude počítat jen v megawattech, ale také v divizích,“ varuje.
Evropa tak stojí před paradoxem: chce výrazně posílit svou vojenskou sílu, ale její schopnost financovat a udržet tuto obranu závisí také na tom, zda dokáže zajistit dostatek dostupné energie. Pokud se jí to nepodaří, může být právě energetika slabým místem evropské bezpečnosti.
