EU znovu řeší 200 miliard eur ruských aktiv
Shutterstock.com
Přes 200 miliard eur leží zmrazených v Evropě. Část států EU je chce využít pro Ukrajinu
Několik zemí Evropské unie chce znovu otevřít jednu z nejcitlivějších finančních otázek války na Ukrajině: jak využít více než 200 miliard eur ruských aktiv zmrazených v Evropě. Švédsko, Nizozemsko, Španělsko a Polsko podle Financial Times žádají Evropskou komisi, aby obnovila práci na takzvané reparační půjčce pro Kyjev a hledala cestu kolem belgických právních a finančních výhrad. Největší část ruských aktiv totiž leží právě v bruselském depozitáři Euroclear.
Hrot24, čtk
,
Podle Financial Times připravila skupina členských zemí dopis Evropské komisi, ve kterém žádá informace o tom, zda se od prosincového summitu podařilo nalézt řešení belgických námitek. Vedle Švédska, Nizozemska, Španělska a Polska mají iniciativu podporovat i další státy.
Plán ale není tak jednoduchý, jako kdyby Brusel ruské peníze jednoduše zabavil a poslal je Ukrajině.
Rusku by majetek formálně zůstal
Evropská komise představila koncept reparační půjčky v prosinci 2025. Podle původního návrhu Komise by EU neprovedla klasickou konfiskaci ruských rezerv. Místo toho by si půjčila hotovostní zůstatky, které u evropských finančních institucí vznikají kvůli tomu, že s aktivy ruské centrální banky nelze v důsledku sankcí nakládat. Instituce by výměnou dostaly dluhový instrument EU. Nárok ruské centrální banky na původní aktiva by formálně zůstal zachován.
Ukrajina by takovou půjčku nemusela splácet dříve, než by od Ruska získala válečné reparace. Pokud by Moskva reparace nezaplatila, zmrazený majetek by mohl zůstat blokovaný.
Právě tato právní konstrukce měla umožnit využít hodnotu ruských rezerv, aniž by Unie musela přímo zabavovat majetek centrální banky a otevírat ještě složitější spor o státní imunitu.
V prosinci ale mezi členskými zeměmi nevznikla potřebná politická shoda.
Ruský Starlink vzniká rychleji, než se čekalo. Ukrajina se obává útoků dronů
Belgie se bojí účtu, který by zůstal v Bruselu
Nejtvrdší odpor přišel z Belgie. Důvod je především praktický: právě v Bruselu sídlí mezinárodní depozitář Euroclear, který drží naprostou většinu ruských aktiv zablokovaných v EU.
Na konci letošního června měl Euroclear na své bilanci 202 miliard eur ruských aktiv podléhajících sankcím. Jen během prvního pololetí z nich získal 2,3 miliardy eur na úrokových výnosech. Euroclear zároveň upozorňuje, že kvůli zmrazeným aktivům čelí několika soudním sporům v Rusku včetně žaloby ruské centrální banky.
Belgický premiér Bart De Wever proto už před prosincovým summitem požadoval, aby případná právní a finanční rizika nesla celá Unie, nikoli především Belgie a Euroclear. Varoval mimo jiné před ruskými odvetnými opatřeními, žalobami nebo možnými nároky, pokud by sankce jednou skončily a Moskva požadovala prostředky zpět. Belgie tehdy nevylučovala ani právní kroky proti unijnímu řešení.
Prosincový summit proto zvolil jinou cestu.
Ukrajina už dostala půjčku 90 miliard. Z evropského dluhu
Evropská unie se nakonec dohodla, že Ukrajině na roky 2026 a 2027 poskytne půjčku až 90 miliard eur, na kterou si sama půjčí na kapitálových trzích. Zhruba 60 miliard je určeno na obranu a 30 miliard na podporu ukrajinského rozpočtu.
Jen letos má být dostupných až 45 miliard eur. Evropská komise už v červnu poslala Kyjevu první 3,2 miliardy eur makrofinanční pomoci a 24. srpna schválila dalších 6,1 miliardy eur na systémy protivzdušné a protiraketové obrany, rakety, munici a radary.
Ani tato půjčka ale otázku ruských aktiv úplně neodsunula. Evropská rada v prosinci výslovně rozhodla, že ruská aktiva mají zůstat zmrazená do doby, než Rusko ukončí agresi a nahradí Ukrajině způsobené škody. Současně pověřila unijní instituce, aby pokračovaly v technické a právní práci na reparační půjčce.
Evropská komise navíc letos v lednu zdůraznila, že návrh nebyl stažen a zůstává na stole.
Právě to je podstatné pro nynější iniciativu části členských států. Nežádají tedy Komisi, aby od nuly vytvořila nový mechanismus, ale aby znovu intenzivně pracovala na projektu, který po neúspěšném prosincovém jednání zůstal právně živý.
Zatím se používají hlavně výnosy
EU už ruské prostředky ve prospěch Ukrajiny využívá, ovšem jinak: bere mimořádné výnosy, které zmrazená aktiva generují.
Na začátku srpna obdržela Unie další 1,4 miliardy eur z výnosů ruských aktiv. Od zavedení mechanismu vytvořila zmrazená ruská aktiva podle Evropské komise mimořádné výnosy zhruba osm miliard eur.
Tyto peníze se používají na podporu Ukrajiny a také na splácení úvěrů poskytnutých v rámci iniciativy G7 ERA. Ta počítá s přibližně 50 miliardami dolarů úvěrů, jejichž obsluhu pokrývají právě mimořádné výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Rozdíl proti reparační půjčce je zásadní: dnes Evropa využívá výnosy z aktiv, nikoli hodnotu samotných zmrazených prostředků.
Česko mezi iniciátory není
Česká republika mezi zeměmi, které Financial Times v souvislosti s nynějším dopisem jmenují, není.
Postoj současné vlády byl při prosincovém jednání zdrženlivý. Premiér Andrej Babiš tehdy po setkání s belgickým premiérem uvedl, že s jeho obavami souhlasí a Česko nechce za financování Ukrajiny poskytovat vlastní peníze ani garance. Česká vláda následně vyjednala, že za unijní půjčku 90 miliard eur nebude finančně ručit.
Stejnou výjimku mají Maďarsko a Slovensko. Unijní legislativa výslovně stanoví, že případné použití rozpočtu EU jako garance za devadesátimiliardovou půjčku nemá dopadat na finanční závazky těchto tří zemí.
