Bez víza výměnou za biometriku. USA chtějí přístup k údajům Evropanů
Shutterstock.com
EU má zpřístupnit otisky a fotografie cestujících. Výměnou za zachování ESTA pro vstup do USA
Evropané mohou při cestách do Spojených států přijít o část kontroly nad svými biometrickými údaji. Washington požaduje, aby země zapojené do amerického bezvízového programu uzavřely nová bezpečnostní partnerství, která umožní prověřování cestujících prostřednictvím národních databází.
msk
V praxi by americké úřady mohly porovnávat údaje člověka mířícího do USA například s evidencemi obsahujícími otisky prstů, fotografie obličeje nebo další identifikační informace. V případě shody by následně mohly požádat příslušnou evropskou zemi o podrobnější údaje.
Evropská komise se snaží s Washingtonem dohodnout společná pravidla, podle nichž by poté jednotlivé členské státy uzavíraly vlastní bilaterální smlouvy. Jednání však rozděluje evropské vlády.
Podle interního dokumentu Rady EU, který získal server Euractiv, zůstávají některé státy nespokojené i po poslední úpravě návrhu. Velvyslanci členských zemí mají rozhodnout, zda kompromis poskytuje dostatečné záruky, nebo zda má Komise požadovat další změny.
USA stanovily konec roku 2026 jako termín
Washington požaduje uzavření takzvaných rozšířených partnerství pro bezpečnost hranic do konce roku 2026. Dohody se mají stát podmínkou pro další účast v programu Visa Waiver Program.
Ten umožňuje občanům zapojených zemí cestovat do Spojených států bez klasického víza až na 90 dní za turistikou nebo obchodem. Cestující potřebují pouze elektronickou registraci ESTA.
Pokud by některý stát americké podmínky nesplnil, mohl by o bezvízové cestování přijít. Jeho občané by pak museli před cestou žádat o standardní vízum, absolvovat složitější proces a zpravidla také pohovor na americkém zastupitelském úřadu.
Spojené státy tak drží v jednání silnou páku. Evropské země chtějí zachovat relativně jednoduché cestování, současně ale musí respektovat unijní právo, které považuje ochranu osobních údajů za základní právo.
Nejde o otevření všech evropských databází
Připravovaná dohoda nemá Spojeným státům automaticky otevřít neomezený přístup ke všem databázím EU.
Evropsko-americký rámec má stanovit obecné podmínky, bezpečnostní pojistky a způsob výměny informací. Teprve jednotlivé členské státy by ve vlastních dohodách určily, které národní databáze do systému zapojí.
Podle dosavadního návrhu by americký úřad mohl odeslat biometrický dotaz a zjistit, zda se hledaný údaj v příslušné databázi nachází. Pokud by systém našel shodu, následovalo by předání dalších informací.
Evropský inspektor ochrany údajů požaduje, aby doplňující data mohla být poskytnuta pouze s výslovným souhlasem příslušného členského státu. Země by zároveň měly mít právo předání v konkrétním případě odmítnout.
Dohoda má také vyloučit plošné a necílené prověřování všech lidí. Dotazy by měly být jednotlivě odůvodněné a omezené na přesně stanovené bezpečnostní a imigrační účely.
Právě rozsah systému ale zůstává předmětem sporu.
Co se s údaji stane v Americe
Největší obavy se netýkají pouze prvního předání dat, ale jejich dalšího osudu.
Předchozí verze evropského návrhu podle Euractivu umožňovala americkým orgánům některé získané informace uchovávat, znovu používat a sdílet s dalšími úřady. Nebylo přitom dostatečně jasné, jak dlouho mohou data zůstat v amerických systémech, k jakým dalším účelům je lze využít a komu je možné je předat.
Část členských zemí proto požadovala přesnější omezení dalšího zpracování, pevné lhůty pro uchovávání a zvláštní ochranu citlivých údajů.
Problematický je také rozdíl mezi evropským a americkým přístupem k soukromí. Evropská unie vychází z jednotného systému založeného především na GDPR a pravidlech pro policejní a justiční zpracování dat. Spojené státy mají roztříštěnější právní úpravu, která se liší podle úřadu, účelu i konkrétního státu.
Evropané navíc nemusí mít v USA ve všech případech stejnou možnost zjistit, jak byly jejich údaje použity, požadovat opravu nebo se obrátit na soud.
Data mohou získat imigrační úřady
Dohoda má být uzavřena s americkým ministerstvem vnitřní bezpečnosti. Pod něj spadají celní a pohraniční úřady i imigrační služba ICE.
Právě možné využívání údajů imigračními orgány vyvolává odpor části Evropského parlamentu. Kritici upozorňují, že se systém nemusí týkat pouze lidí podezřelých z terorismu nebo závažné kriminality.
Americký program počítá také s prověřováním žadatelů o imigrační výhody či humanitární ochranu a osob, s nimiž se americké úřady setkají při hraničních a imigračních kontrolách.
Rozsah je tedy širší než u některých současných dohod zaměřených výhradně na boj proti terorismu a těžké kriminalitě.
Nizozemská europoslankyně Raquel García Hermida-van der Walleová z liberální frakce Renew Europe proto vyzvala EU, aby vůči Washingtonu postupovala tvrději. Podle ní nemají Spojené státy automaticky získat citlivé informace jen proto, že hrozí omezením bezvízového cestování.
Připomněla také, že američtí občané mají podobný zájem na jednoduchých cestách do Evropy.
První dohoda svého druhu
Evropský inspektor ochrany údajů varuje, že by šlo o významný precedent. Evropská unie dosud neuzavřela dohodu, která by cizímu státu umožnila tak rozsáhlé využívání osobních a biometrických dat pro jeho vlastní hraniční a imigrační kontroly.
Inspektor samotné vytvoření společného evropského rámce neodmítá. Jednotná dohoda může podle něj poskytovat vyšší ochranu než situace, kdy by každý stát vyjednával s Washingtonem samostatně a pod časovým tlakem.
Požaduje ale úzké vymezení osob, kterých se systém může týkat, přesný seznam přenášených údajů, nezávislou kontrolu a účinnou možnost soudní ochrany v USA bez ohledu na občanství dotčeného člověka.
Evropské databáze spravované na unijní úrovni, zejména systémy související s migrací a azylem, by podle něj neměly být americkým orgánům zpřístupněny přímo ani nepřímo.
Inspektor zároveň kritizoval, že původní návrh nebyl doprovázen podrobným posouzením dopadů na základní práva.
Dohodu ještě čeká dlouhá cesta
Ani případný souhlas velvyslanců nebude znamenat, že americké úřady okamžitě začnou evropské databáze využívat.
Evropská komise musí nejprve dokončit jednání se Spojenými státy. Výslednou rámcovou dohodu následně musí schválit Rada EU i Evropský parlament.
Poté přijdou na řadu bilaterální smlouvy mezi Washingtonem a jednotlivými státy. Teprve v nich se určí konkrétní databáze, odpovědné úřady a technický způsob prověřování.
Času ale mnoho nezbývá. Spojené státy očekávají uzavření národních partnerství do 31. prosince 2026 a podle Euractivu zvyšují tlak na evropské vlády. Americké velvyslanectví nedávno znovu rozeslalo členským zemím vysvětlující materiál k projektu.
Evropa tak musí během několika měsíců vyřešit spor, v němž proti sobě nestojí bezpečnost a soukromí v jednoduchém poměru.
Sdílení biometrických údajů může pomoci odhalit člověka používajícího falešnou identitu nebo představujícího bezpečnostní riziko. Stejný systém ale může umožnit dlouhodobé ukládání citlivých informací, jejich využití mimo původní účel a předávání úřadům, nad nimiž evropské instituce nemají kontrolu.
Skutečnou cenou bezvízového cestování proto nemusí být jen poplatek za ESTA. Může jí být také souhlas s tím, že se otisk prstu nebo snímek obličeje evropského cestujícího stane součástí amerického imigračního systému.
