Volodymyr Zelenskyj, prezident Ukrajiny
Shutterstock.com
Brusel tlačí na Kyjev kvůli reformám. Ve hře je téměř 20 miliard eur
Ukrajina potřebuje další desítky miliard na financování státu a obrany, část evropských peněz ale zůstává navázaná na reformy, které dosud neprošly parlamentem. Evropská komise proto zesílila tlak na Kyjev, aby urychlil změny v justici, státní správě, boji proti praní peněz či státní podpoře. Obraz zadrhnutých reforem je ale jen část příběhu: Ukrajina už splnila 84 z 95 dosud požadovaných kroků, tedy přibližně 88 procent.
šéfredaktor
Ukrajinská vláda řeší souběžně dva problémy. Potřebuje získat další peníze na financování války a státního rozpočtu a zároveň musí dokončit reformy, které jsou podmínkou pro vyplacení části evropské pomoci.
Podle Euronews je v tuto chvíli s reformními podmínkami spojeno přibližně 20 miliard eur. Jde o prostředky z několika částí evropské finanční podpory, jejichž uvolňování je vázané na konkrétní legislativní a institucionální kroky.
Evropská komise nyní Ukrajinu upozorňuje, že další peníze nepřijdou automaticky. „Je nezbytné, aby Ukrajina pokračovala v plnění reforem a politických podmínek společně dohodnutých s Evropskou unií,“ uvedl pro Euronews mluvčí Komise.
Brusel přitom nepožaduje nový balík reforem vytvořený kvůli aktuálním problémům s rozpočtem. Podmínky jsou součástí Ukraine Plan, podle kterého jsou platby z programu Ukraine Facility přímo propojené s plněním předem stanovených milníků.
Ukrajina splnila 88 procent dosavadních podmínek
Samotné označení, že Kyjev reformy provádí pomalu, potřebuje důležitý kontext.
Rada EU ve čtvrtek schválila další platbu ve výši téměř tří miliard eur, protože Ukrajina úspěšně dokončila dalších deset požadovaných kroků. Celkově už splnila 84 z 95 milníků, které měla podle harmonogramu dosud splnit, tedy přibližně 88 procent.
Po uskutečnění této osmé pravidelné platby bude mít Ukrajina z programu Ukraine Facility od poloviny roku 2024 vyplaceno více než 32 miliard eur.
Problémem je zbývajících jedenáct kroků a další reformy, jejichž termíny se rychle blíží nebo už uplynuly.
Aktualizovaný Ukraine Plan například pro třetí čtvrtletí letošního roku požaduje změnu disciplinárního systému státních zástupců, novou protikorupční strategii a posílení pravidel proti praní peněz. Mezi starší nesplněné kroky patří také některé změny insolvenčního práva nebo pravidel státní podpory.
Právě kombinace starších restů a nových termínů začíná vytvářet problém pro harmonogram plateb.
Podle Euronews už pomalejší legislativní postup odsunul samostatnou platbu v hodnotě 3,9 miliardy eur. Tuto částku není dobré zaměňovat s jinými 3,9 miliardy eur, které EU už v červnu vyplatila na ukrajinskou výrobu dronů. Obranná větev podpory má jiná pravidla než reformně podmíněná pomoc státnímu rozpočtu.
Do sporu se dostaly i levné balíčky z Temu a AliExpressu
Evropská komise nyní tlačí především na ukrajinský parlament.
Eurokomisaři Valdis Dombrovskis a Marta Kos poslali podle Euronews předsedovi Nejvyšší rady Ruslanu Stefančukovi dopis se seznamem zákonů, jejichž přijetí považují za nutné pro pokračování evropského financování.
Část už leží v parlamentu. Týká se například insolvence malých a středních podniků, reformy státní služby nebo daňových pravidel. Jiné návrhy týkající se státní podpory, praní peněz či disciplinárního systému státních zástupců podle Euronews ještě čekají na dokončení legislativního procesu.
Politicky citlivou se stala i zdánlivě technická změna týkající se dovozu malých zásilek.
Brusel požaduje omezení bezcelního a daňového zvýhodnění některých mezinárodních balíků. Změna by se dotkla mimo jiné zásilek objednávaných přes čínská tržiště Temu a AliExpress, která jsou mezi Ukrajinci populární. Návrh ukrajinský parlament dvakrát odmítl, minulý týden ale prošel prvním čtením. K definitivnímu schválení potřebuje ještě další hlasování.
Nejvyšší rada je nyní na parlamentní přestávce do poloviny října. Stefančuk podle Euronews připustil, že může v případě připravených zákonů svolat mimořádné zasedání.
Kyjevu chybí desítky miliard dolarů
Načasování evropského tlaku je pro Ukrajinu nepříjemné především kvůli stavu jejích veřejných financí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj letos opakovaně upozorňoval na přibližně 27miliardovou dolarovou mezeru ve financování obrany. Kyjev proto mimo jiné žádá partnery o urychlení některých budoucích plateb a hledá možnosti dalšího využití zmrazených ruských aktiv.
Vedle obrany je problémem rozpočet na příští rok.
Ukrajinská vláda počítá v návrhu rozpočtu na rok 2027 s potřebou zahraničního financování ve výši 52,6 miliardy dolarů. Ministerstvo financí předběžně odhadovalo dosud nekrytou část této potřeby na 32,6 miliardy dolarů.
Obrana a bezpečnost mají podle návrhu spolknout 4,885 bilionu hřiven, tedy 43,8 procenta očekávaného HDP země. Celkové výdaje rozpočtu mají dosáhnout 7,272 bilionu hřiven.
Rozsah závislosti na zahraničních penězích ukazuje i nový program Mezinárodního měnového fondu. IMF počítá v základním scénáři s celkovou finanční mezerou 140,3 miliardy dolarů za období 2026 až 2029. Největším jednotlivým zdrojem oficiálního financování má být právě Evropská unie.
Devadesát miliard od EU má vlastní pravidla
Klíčovým evropským nástrojem je nový Ukraine Support Loan v hodnotě až 90 miliard eur pro roky 2026 a 2027.
Z této částky je 30 miliard určeno na makrofinanční a rozpočtovou podporu a 60 miliard na obranné kapacity. Pro rok 2026 bylo zpřístupněno až 45 miliard eur: 16,7 miliardy na podporu rozpočtu a 28,3 miliardy na obranu.
Právě rozpočtová část je výrazněji spojena s reformními podmínkami.
Pravidla úvěru stanovují, že Ukrajina musí dál respektovat demokratické mechanismy, právní stát a lidská práva, přičemž podmínka právního státu výslovně zahrnuje také boj proti korupci.
Část nového úvěru byla navíc přidána přímo do Ukraine Facility. Rada letos v červenci doplnila do Ukraine Planu přes osm miliard eur dodatečného financování pro rok 2026 a současně rozšířila seznam reformních kroků mimo jiné v oblasti právního státu a boje s korupcí.
Pro Česko má nový úvěr ještě jednu zvláštnost. Mechanismus vznikl prostřednictvím posílené spolupráce a případné finanční závazky spojené s jeho garancemi nemají dopadat na Česko, Maďarsko a Slovensko, které se této části mechanismu neúčastní.
Kyjev žádá flexibilitu, Brusel reformní tempo
Napětí mezi oběma stranami není sporem o to, zda má evropská pomoc pokračovat. Jde především o její načasování a podmínky.
Zelenskyj při pondělním setkání s Ursulou von der Leyenovou v New Yorku žádal další způsoby, jak posílit finanční stabilitu Ukrajiny letos i příští rok. Kyjev argumentuje mimo jiné tím, že práci parlamentu narušují pokračující ruské vzdušné útoky.
Komise válečné podmínky uznává. Evropská legislativa dokonce umožňuje při hodnocení některých nesplněných kroků zohlednit, že ruské útoky na civilní a energetickou infrastrukturu narušují práci parlamentu i státní správy.
Současně ale Brusel nechce oddělit finanční podporu od reformních závazků.
To vytváří pro Kyjev nepříjemnou rovnici: země potřebuje rychle získat další miliardy eur, zároveň ale musí v době války přijímat zákony, které jsou součástí dlouhodobé přeměny státu a jeho přibližování k Evropské unii.
