Podle dokumentu, který projednají lídři EU na summitu 19. a 20. března a do nějž měl server Euronews přístup, chce Brusel zmírnit tlak na energeticky náročná odvětví. Ta se potýkají s výrazně vyššími náklady než konkurenti ve Spojených státech nebo v Číně.

Situaci dále vyostřilo napětí na Blízkém východě. Útoky na Hormuzský průliv znovu rozkolísaly globální energetické trhy a zvýšily nejistotu kolem dodávek.

Energie v Evropě je výrazně dražší

Evropský průmysl už delší dobu upozorňuje, že vysoké ceny energií podkopávají jeho konkurenceschopnost. Nejvíce se problém týká odvětví s vysokou spotřebou elektřiny, například chemického průmyslu, ocelářství nebo výroby hliníku.

Podle údajů Evropské komise byly průmyslové ceny elektřiny v EU v první polovině roku 2025 více než dvakrát vyšší než ve Spojených státech a v Číně. U zemního plynu byl rozdíl ještě výraznější – ceny v EU dosahovaly zhruba čtyřnásobku americké úrovně.

Právě tyto rozdíly zvyšují tlak na evropské politiky, aby hledali rychlá řešení.

ByznysByznys

Evropský průmysl podle Babiše dusí povolenky. Žádá jejich revizi a odklad ETS2

Tři položky na účtu za elektřinu

Debata se soustředí na tři složky konečné ceny elektřiny.

První jsou národní daně z elektřiny. Ty se v jednotlivých členských státech výrazně liší a v některých případech dosahují až 22 procent ceny. V řadě zemí tvoří zhruba desetinu účtu za elektřinu.

Druhou položkou jsou síťové poplatky, tedy náklady na infrastrukturu potřebnou k přenosu a distribuci elektřiny. U průmyslových odběratelů představují v průměru asi 18 procent celkové ceny.

Třetí složkou jsou uhlíkové náklady spojené s výrobou elektřiny, které tvoří přibližně 11 procent průmyslových účtů.

Stávající nástroje podle průmyslu nefungují

Evropská pravidla už dnes umožňují vládám poskytovat firmám finanční podporu, pokud čelí vysokým cenám elektřiny. V některých případech mohou státy pokrýt až polovinu velkoobchodních nákladů na elektřinu, pokud podniky současně investují do čistších technologií nebo flexibility energetických sítí.

Reforma trhu s elektřinou z roku 2024 zároveň zavedla nástroje, které měly stabilizovat ceny. Patří mezi ně kontrakty za rozdíl (CfD) nebo dlouhodobé smlouvy o nákupu elektřiny (PPA), jež mají omezit vazbu mezi cenami elektřiny a plynu.

Průmysl ale tvrdí, že tyto mechanismy zatím nepřinesly očekávaný efekt.

„Argumenty na obranu současné energetické situace jsou stejné jako před čtyřmi lety, jen s tím rozdílem, že žádné z tehdy slibovaných řešení – PPA, CfD, více obnovitelných zdrojů nebo lepší propojení trhů – zatím nefunguje,“ uvedl Federico Benito Donà z Evropské ocelářské asociace.

Zkáza pro fabrikyZkáza pro fabriky

Šéf BASF bije na poplach: Emisní povolenky ohrožují evropský průmysl

Strukturální problém evropské energetiky

Podle závěrů evropských lídrů zůstává hlavní slabinou energetického systému vysoká závislost na dovážených fosilních palivech. Přibližně 67 procent spotřeby energie v EU stále pochází z fosilních zdrojů, z nichž většina je importovaná.

To znamená, že evropská ekonomika je citlivá na globální výkyvy cen i geopolitické krize.